Mutace koronaviru ve skutečnosti nejsou ničím novým, vědce nevzrušují

Málokteré slovo je v posledních dnech ve spojitosti s koronavirem spojováno tak, jako mutace. Poslední zprávy hovoří o nové mutaci koronaviru v Itálii, v Jihoafrické republice se šíří další nová mutace koronaviru, a s jednou má zkušenost i Velká Británie. Ale ačkoliv mutace v posledních dnech vyvolávají mezi lidmi a médii povyk, ve skutečnosti nejde o nic nového.

Koronavirus SARS-CoV-2
doporučujeme

Na světě totiž existují tisíce mutací nového typu koronaviru. Hovoří se až o čtyřech tisících, přičemž ještě v létě se jednalo o zhruba 3500 mutací. Jak vidno, viry a koronaviry mutují, a některé velmi rychle. Přesto dosud zdánlivě nikoho neznepokojovaly. Tedy alespoň ne veřejně.

Pozorovat změny v genomech virů je ale z hlediska mapování šíření nesmírně cenná schopnost. Například 27. února vědci sekvenovali od dospívajícího pacienta druhý virový genom ve Washingtonu. Vypadal jako přímý potomek prvního genomu nalezeného o 6 týdnů dříve, oproti němu ale získal další tři mutace.

Nákaza se ve Washingtonu od té doby silně rozšířila a počet mrtvých a nakažených přibylo, načež další genomy jiných pacientů tuto myšlenku potvrdily. Zatímco v Evropě se mohl virus objevit na několika místech nezávisle na sobě, ve Washingtonu se pravděpodobně šířil od jediného pacienta.

Vědce už jedna mutace zvedla ze židlí

Vědecký svět už přitom nějaká ta pozdvižení kvůli koronaviru zažil. Příspěvek publikovaný Lu Jianem z Pekingské univerzity 3. března v časopise National Science Review vycházel z analýzy 103 virových genomů a vědci v něm uvedli, že některé mutace genomů jsou natolik rozdílné, že je lze rozdělit do jednoho ze dvou odlišných typů. Koronavirus se tak podle nich šířil napříč světem ve dvou typech, které nazvali typ S typ L.

Zatímco typ S je pravděpodobně původním typem viru, typ L byl označen za novější mutaci. A jelikož 70 % sekvenovaných genomů SARS-CoV-2 patřilo do typu L, autoři dospěli k závěru, že virus se vyvinul, aby se stal agresivnějším a šířil se rychleji.

To vyvolalo mezi vědci pozdvižení, avšak jiné, než by leckdo očekával. "To, co udělali, je, že virus rozdělili na dvě větve a řekli: Téhle je víc, takže se přenáší více," uvedl Andrew Rambaut, molekulární evoluční biolog na Edinburghské univerzitě. Někteří vědci dokonce požadovali stažení studie a varovali, že její nesprávná interpretace může vést k dezinformacím. 

Mutace viry zásadně nemění

Christian Drosten, virolog ve Fakultní nemocnici Charité v Berlíně, upozornil, že většina genomických změn chování viru nemění. Jediným způsobem, jak potvrdit, že mutace virus opravdu změnila, je studovat ji v buněčných kulturách nebo v pokusných zvířatech. Ne vždy navíc mutace znamená automaticky zhoršení.

Mutaci podlehl například i virus způsobující nemoc SARS. Ten při ní ale oslabil, ztratil totiž kus svého genomu. Když jej vědci následně v laboratoři přidali zpět, zjistili, že s touto částí genomu se nemoc replikuje rychleji. Virus tak mutací oslabil sám sebe.

Na základě jedné statistické studie nemohli vědci s určitostí říci, jestli je typ L agresivnější nebo ne. Autoři studie se ale přesto domnívali, že k mutaci, která by mohla způsobit jeho teoretickou větší agresivitu, přispěli sami lidé. Veřejnost však tehdy probíhající mutace nijak neznepokojovaly.

Ačkoliv se tedy už na přelomu jara a léta spekulovalo o nakažlivějších variantách, vědci nebyli nijak znepokojeni. "Zdá se, že existují dva různé kmeny," uvedl Ravinder Kanda z Oxford Brookes University ve Velké Británii. "Typ L může být agresivnější z hlediska přenosu, ale zatím nemáme představu, jaké budou mít tyto genetické změny vliv na závažnost onemocnění," dodal pro New Scientist.

"Myslím, že skutečně existují dva kmeny," potvrdil dříve Erik Volz z Imperial College London. "Je normální, že viry procházejí evolucí, když jsou přeneseny na nového hostitele," dodal. Rozdíly mezi identifikovanými kmeny totiž byly podle některých expertů naopak tak malé, že je část vědců včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) za odlišné typy ani nepovažovaly. Rozdíly totiž nemění způsob fungování viru ani jeho příznaky, ani jeden navíc není víc smrtící než ten druhý.

Je dnes situace odlišná?

Mutace, o nichž se hovoří dnes, nejsou také ničím novým. Ta britská, na kterou upozornil ministr zdravotnictví Matt Hancock minulý týden, se pravděpodobně šíří už od začátku podzimu. Ačkoliv by ale mohla být výrazně nakažlivější než jiné mutace, neznamená to, že vyvolá častěji vážnější průběh nemoci.

I přesto po tomto oznámení část Evropy na několik dní uzavřela před Británií své hranice. To stejné se stalo po oznámení výskytu nové mutace koronaviru v Jihoafrické republice, s níž také některé země přerušily letecké spojení. Například Japonsko, které na svém území objevilo jak britskou, tak i jihoafrickou mutaci koronaviru.

Podobně by se ale dalo pokračovat i u jiných zemí. V Nigérii identifikovali další variantu koronaviru. Podle afrického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jde o jinou mutaci, než je ta zjištěná v Británii a Jihoafrické republice. A novou mutaci hlásí také Itálie.

Je jisté, že se budou objevovat i další mutace. Ostatně mutování je přirozenou vlastností virů, které se snaží přežít a infikovat co nejvíce hostitelů. Otázkou ale není, kolik a jakých mutací se objeví, ale jaké průběhy nemoci způsobí a jestli na ně zabírají dosud schválené vakcíny.

To ale prokáží až další výzkumy, nicméně podle dosavadních údajů vědci odhadují, že mutace by neměly výrazným způsobem ovlivnit probíhající pandemii. Prozatím se také zdá, že proti mutacím vakcíny zabírají.

Mutace není negativní pojem

Ostatně už srpnu vědci z institutu Waltera Reeda zveřejnil studii, která ukazuje, že vakcíny fungují i proti několika dalším mutacím koronaviru. Varianta nemoci, která se dominantně šíří napříč Evropou a Amerikou, je ostatně také zmutovaná.

Vědci o ní hovoří jako o mutaci D614G, která byla v únoru objevena v západní Evropě a Severní Americe. D614G se přitom podobně jako VUI - 202012/01 také šíří snadněji a rovněž nezpůsobuje větší komplikace. Od původní varianty viru se ale liší. Přesto na ni vakcíny fungují.

"Vakcíny jsou stále užitečné. Viry neustále mutují, ale obvykle ne takovým způsobem, který by učinil vakcínu zbytečnou," uvedl podle BBC William Schaffner, profesor medicíny a poradce amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

"I při mutacích zůstává virus v podstatě stejný. Je to podobné jako u lidí. Mohu vyměnit svůj hnědý kabát za šedý, ale pořád jsem Bill Schaffner. Něco se sice změnilo, ale pořád jsem stejný člověk," vysvětlil lékař.

Vědci rovněž upozorňují, že jakákoliv mutace nutně neznamená automatické zvýšení nebezpečí. Naopak některé mutace mohou virus utlumit. 

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědec: Novým mutacím viru by bránila urychlená vakcinace

19.01.2021 14:37 Nové mutace koronaviru jsou zdrojem oprávněných obav. Nejpřijatelnější cesta, jak bránit nástupu…

Vědci se bojí o indonéský Jurský park a komodské draky

17.01.2021 12:42 Varan komodský je známý také jako komodský drak; tuto přezdívku plně opravňuje jeho váha, která…

Test motoru nové rakety pro lety na Měsíc skončil v USA předčasně

17.01.2021 09:13 Důležitý test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit…

Očkování už dávno nejsou jen injekce. Koronaviru mohou časem bránit i…

16.01.2021 22:01 Aktualizováno Ačkoliv má většina lidí proces očkování spojený především s nepříjemnou injekcí, způsobů, jak do…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama