Pravé neštovice nejspíš měli už Vikingové. Lidstvo trápily až do 20. století

Během 20. století pravé neštovice způsobili smrt až 500 miliónů lidí, než je v roce 1980 Světová zdravotnická organizace prohlásila za vymýcené. Vědci nalezli důkaz v kostech lidí v Dánsku a Rusku, že vikingové mohli být „superpřenašeči“ pravých neštovic a roznesli je napříč severní Evropou.

Vikingové, ilustrační foto
doporučujeme

Pravé neštovice ještě v roce 1967 nakazily 15 miliónů lidí, z nichž dva miliony jim podlehly, proto Světová zdravotnická organizace spustila největší zdravotnickou kampaň v historii, na které se podepsal český epidemiolog Karel Raška společně s dalšími dvaceti českými odborníky. Raška působil jako ředitel oddělení přenosných chorob WHO v Ženevě. Originální koncept se soustředil na jednotlivá ohniska nákazy a zásah byl proveden s maximální pečlivostí.

Původ pravých neštovic zůstává stále nejasný, ale vědci tvrdí, že nalezení virové DNA v kosterních pozůstatcích dokládá u lidí z Dánska až po Rusko, že detekovali první potvrzený případ pravých neštovic v období Vikingů. „Myslím, že je spravedlivé předpokládat, že vikingové byli super přenašeči,“ uvedl vedoucí výzkumu Eske Willerslev z Kodaňské univerzity pro Guardian.

Předchůdce viru pravých neštovic se objevil v Africe před několika tisíci lety a přenesl se z hlodavce na člověka. Pozůstatky Ramsese V naznačují, že se neštovice objevily již ve starověkém Egyptě, ale nejčastěji je uváděno, že první potvrzený případ pravých neštovic pochází z Litvy ze 17. století. Neštovice byly detekovány z genetických údajů mumifikovaného dítěte.

Vědci zkoumali pozůstatky 1 867 lidí a v 11 případech našli pozůstatky viru pravých neštovic datovaných zhruba v rozmezí let 600 až 1050 našeho letopočtu, což je bdobí, které se překrývá právě s vikingy. „Je to nejstarší potvrzený případ neštovic,“ řekl Willerslev.

Není jasné, jestli jedinci zemřeli na následky pravých neštovic nebo byli pouze infikováni a zemřeli v boji. Po důkladnějším zkoumání viru vědci zjistili, že se nejedná o moderní kmen viru neštovic, ale o jeho předka, který se pravděpodobně vyvíjel jinak než jeho předek.

Podle Willersleva jsou tato nová zjištění důležitá, protože potenciálně mohou poskytnout vodítko, jak další kmeny neštovic mutují u zvířat a jaké mohou představovat riziko pro člověka. Ředitel centra DNA Hendrik Poinar uvedl, že tento výzkum je velice vzrušující, ale mutace viru pravých neštovic u vikingů zůstane nejspíš záhadou, protože vědci nebudou moci uskutečnit žádné experimenty.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vědce roky zajímal původ záhadných vesmírných jevů. Letos došlo k průlomu

13.08.2020 10:10 Rychlé radiové záblesky jsou přechodné radiové impulsy, které mohou trvat od milisekundy až po…

Po uzdravení lze opět mít pozitivní test na koronavirus. Vědci zatím…

12.08.2020 12:57 Úřady v čínském městě Ťing-čou dnes informovaly o případu místní ženy, která před šesti měsíci…

Jaké jsou dopady covidu-19 na funkce mozku? Neurovědkyně prozradila, co…

12.08.2020 11:20 Koronavirus SARS-CoV-2 související s akutním respiračním syndromem se projevuje horečkou, suchým…

"Úlovek" olomouckých přírodovědců: Na Borneu objevili nejmenší druh…

12.08.2020 09:57 Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo zřejmě nejmenší druh…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama