WHO míní, že přenos opičích neštovic v neendemických zemích je možné zastavit

"Je to situace, kterou je možné mít pod kontrolou, zvláště v zemích, kde jsme svědky vzniku této epidemie v Evropě," řekla Van Kerkhoveová. Opičí neštovice se v posledních týdnech náhle začaly šířit v zemích, kde jsou normálně velmi vzácné, tedy v Evropě a Severní Americe. Například jenom z Anglie je dnes hlášeno 36 nových případů. Van Kerkhoveová předtím řekla, že v neendemických zemích bylo zaznamenáno téměř 200 potvrzených a podezřelých případů.

Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí dnes uvedlo, že riziko všeobecného rozšíření infekce v populaci je "velmi slabé", ale je "zvýšené" u lidí s více sexuálními partnery.

Poradce WHO David Heymann v rozhovoru s agenturou AP označil bezprecedentní rozšíření opičích neštovic v rozvinutých zemích jako "náhodnou událost", kterou lze vysvětlit sexuálním chováním na nedávných dvou divokých večírcích ve Španělsku a Belgii. "Víme, že opičí neštovice se mohou rozšířit při těsném kontaktu s poranění někoho, kdo je infikován, a zdá se, že sexuální styk nyní přenos umocnil," řekl Heymann.

Zdravotní úřady tvrdí, že většina známých případů v Evropě se objevila mezi muži, kteří mívají sex s jinými muži, ale vědci upozorňují, že je obtížné určit, zda je šíření poháněno samotným sexem, nebo jen blízkým kontaktem. Nakazit se prý může každý blízkým kontaktem s nemocnou osobou nebo s jejím oblečením či povlečením.

WHO dnes rovněž uvedla, že nemá důkaz o tom, že by vir opičích neštovic zmutoval. Infekční nemoc, která se obvykle vyskytuje v západní a centrální Africe, se spíše nemění. Expertka na neštovice z WHO Rosamund Lewisová na dnešním brífinku řekla, že tento vir mutuje málo, i když sekvenování genomu u jednotlivých případů má teprve pomoci porozumět nynější epidemii.

Podle SZÚ se opičí neštovice projevují horečkou, zimnicí, bolestmi hlavy, svalů, zad, vyčerpáním, zduřením lymfatických uzlin a vyrážkou. Onemocnění trvá dva až čtyři týdny, inkubační doba je 6 až 16 dní, může být až 21 dní. Většina lidí se uzdraví, podle studií z Afriky činí smrtnost asi 3,6 %.