Vědci hlásí přelomový objev v boji proti HIV

Zásadním problémem při hledání léku na HIV totiž zůstává schopnost viru nepozorovaně přežívat v některých typech bílých krvinek. Tato „skrytá rezerva“ viru může být kdykoliv znovu aktivována, čímž opět ohrozí pacienta, přestože jeho stav se může díky lékům jevit jako stabilní.

Tým z Melbourne nyní poprvé prokázal, že je možné dopravit do těchto ukrytých buněk mRNA – technologii, která se celosvětově proslavila v době pandemie covidu-19 díky vakcínám Pfizer/BioNTech a Moderna. Pomocí speciálně vyvinutých lipidových nanočástic, označovaných jako LNP X, vědci úspěšně vpravili mRNA do buněk infikovaných HIV. Tato molekula pak buňky „přesvědčí“, aby virus odhalily.

„Předtím jsme si mysleli, že je nemožné dostat mRNA do těchto specifických bílých krvinek, protože obvyklé lipidové nanočástice je nepřijímaly,“ vysvětlila doktorka Paula Cevaalová, spoluautorka studie. „Náš nový typ nanočástic ale tento problém překonal – a otevírá tak cestu k možnému vyléčení HIV.“

Výsledky byly pro tým natolik překvapivé, že je opakovaně ověřovali. „Když kolegyně přišla s prvními výsledky, připadalo nám to jako sen. Poslali jsme ji zpět do laboratoře, aby vše znovu otestovala – a výsledky byly stejně dobré,“ dodala Cevaalová. „Byli jsme ohromeni. Z ničeho nic to začalo fungovat. Všichni jsme jen nevěřícně zírali.“

Přestože jde zatím pouze o laboratorní výzkum, který byl proveden na lidských buňkách darovaných pacienty s HIV, výzkumníci věří, že se jim podařilo vytvořit nástroj, jenž umožní virus z těla zcela odstranit – buď pomocí samotné imunity, nebo v kombinaci s další léčbou.

Do klinického použití vede ještě dlouhá cesta. Nejprve bude třeba úspěšně otestovat technologii na zvířatech, poté projít náročnými bezpečnostními zkouškami u lidí, a až nakonec by mohly začít rozsáhlé studie účinnosti.

„V biomedicíně je běžné, že se slibné věci nakonec nikdy nedostanou do klinické praxe,“ upozornila Cevaalová. „Ale v oblasti výzkumu léčby HIV jsme zatím nic tak účinného na odhalení viru neviděli.“

Spoluautor výzkumu, doktor Michael Roche z Univerzity v Melbourne, doplnil, že jejich objev by mohl mít dopad i na jiné oblasti medicíny, protože zmíněné typy bílých krvinek hrají roli i v některých typech rakoviny.

Odborníci, kteří se výzkumu přímo neúčastnili, přesto považují výsledky za přelomové. „Tento přístup je podle mě výrazným posunem oproti předchozím strategiím, jak virus donutit vylézt z úkrytu,“ uvedl doktor Jonathan Stoye z londýnského institutu Francis Crick. „Zásadní otázka ale zůstává – musíme skutečně odstranit celý virový rezervoár, nebo postačí jeho větší část? Jestli i 10 % přeživšího viru může znovu nastartovat infekci, zatím nevíme.“

Jiný odborník, profesor Tomáš Hanke z Oxfordské univerzity, nicméně mírnil přílišný optimismus. Tvrdí, že samotné doručení RNA do bílých krvinek nikdy nebylo až takovým problémem a že představa, že by se tímto způsobem podařilo zasáhnout všechny buňky, kde se HIV skrývá, je zatím spíše přáním než reálnou možností.

Navzdory těmto pochybnostem panuje ve vědecké komunitě ohledně výsledků australského týmu opatrné nadšení. Pokud se další výzkumy potvrdí, mohl by se svět dočkat jednoho z největších průlomů v boji proti HIV za poslední dekády. Pro téměř 40 milionů lidí žijících s virem by to znamenalo nejen naději na život bez celoživotní medikace, ale i možnost jednou virus z těla zcela vymýtit.