Ekonomika

Ceny výrobců v Česku se v říjnu dál zvyšovaly, nejvýrazněji v zemědělství

Míra inflace v Británii je nejvýše za 41 let

Spotřebitelské ceny v Británii v říjnu pokračovaly v růstu a míra inflace dosáhla maxima za 41 let. Dostala se na 11,1 ze zářijových 10,1 procenta a je vyšší, než se čekalo. Informoval o tom dnes britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra inflace vystoupí na 10,7 procenta.

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se výrazně zlepšila

Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v listopadu znovu zvýšila, tentokrát velmi výrazně. Index ekonomické nálady institutu ZEW na tento měsíc vzrostl o 22,5 bodu na minus 36,7 bodu. Současnou hospodářskou situaci přitom hodnotí investoři i analytici také lépe. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil německý hospodářský institut ZEW.

Evropská komise zhoršila odhad růstu unijní i české ekonomiky na příští rok

Evropská ekonomika se na přelomu roku zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu dostane do recese a hospodářský růst v příštím roce proti původním odhadům výrazně zpomalí. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). 

Míra inflace v USA v říjnu nečekaně klesla na 7,7 procenta

Míra inflace ve Spojených státech v říjnu počtvrté po sobě klesla. Překvapivě se snížila až na 7,7 procenta ze zářijových 8,2 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedlo americké ministerstvo práce. Meziměsíčně pak ceny vzrostly o 0,4 procenta, stejně jako v září. V obou případech je to příznivější vývoj, než čekali analytici.

Tempo inflace výrazně zpomalilo, v říjnu kleslo o 3 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o 18 procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu. 

Česko má nejdražší hypotéky za posledních dvacet let. S nákupem nemovitosti se vyplatí počkat

Hypotéky v České republice v listopadu, jak informuje ekonom Lukáš Kovanda, vykázaly nejvyšší průměrnou úrokovou sazbu za celé období od roku 2002, a to 6,31 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněných dat Fincentrum Hypoindexu. Od července však sazby hypoték vzrostly jen velmi mírně, spíše jen oscilují pod a nyní tedy už i nad úrovní 6,3 procenta. Česká národní banka totiž v červnu ukončila politiku razantního zvyšování svých sazeb, čímž i hypotéky ztratily klíčový impuls k dalšímu zdražování.

Německo se připravuje na recesi. Podle expertů bude mírnější, než si myslí vláda

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v letošním roce zvýší o 1,7 procenta, v nadcházejícím roce ale hospodářství čeká propad o 0,2 procenta. Ve své prognóze to dnes uvedla expertní komise známá jako rada moudrých, která je poradním orgánem vlády. Komise na letošní rok počítá s inflací osm procent, na příští rok s jejím poklesem na 7,4 procenta.

Nedobré vyhlídky. Ministerstvo financí očekává po letošním růstu pokles HDP

Ministerstvo financí (MF) v nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. V příštím roce čeká hospodářský pokles o 0,2 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dnes novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.

Pavel, Babiš a spol. budou řešit hlavně ekonomiku či Ukrajinu, míní politologové

Hlavními tématy kampaně před prezidentskými volbami budou podle politologů oslovených ČTK ekonomická situace či válka na Ukrajině. Roli může hrát také vymezování kandidátů proti vládě a jejím krokům. Politologové neočekávají přílišné změny v pořadí kandidátů oproti nynějším průzkumům. 

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly

Tržby v maloobchodě v Česku v září meziročně klesly o 5,6 procenta po revidovaném srpnovém poklesu o 8,1 procenta. Snížily se pátý měsíc po sobě, v předchozích měsících se ale pokles prohluboval. Méně v září proti loňsku utržily všechny sortimentní typy prodejen s výjimkou farmaceutických a zdravotnických obchodů. Proti srpnu se zářijové tržby zvýšily o 0,8 procenta. Informace dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Zdražování se jen tak nezastaví? Ekonomové nevidí klesající inflaci reálně

Zatímco statistiky ukazují, že letošní zářijová míra inflace dosáhla v Česku 18 procent a měsíc před tím se meziroční růst cen poprvé po třinácti měsících zpomalil na 17,2 procent, říjnová čísla inflace podle údajů České národní banky dosáhla hodnoty 17,1 % a listopadová se očekává na podobné úrovni, prosincová zase ještě výš ‒ 19,1 %. Ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz, navíc upozorňují, že zřejmě ani v příštích pěti měsících se nepodaří nějak výrazně zkrotit vysoká čísla znehodnocení peněz tak, aniž by to třeba mohlo nějak výrazně narušit zdraví nejen české ekonomiky, ale i členských států Evropské unie. Přesto odborníci věří, že brzdy, v podobě zvedání úrokových sazeb mají v tomto lítém boji opravdu smysl.

Meziroční inflace v říjnu se oproti zářijovým 18 procentům zřejmě snížila

Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.

Expert: Za současné vysoké ceny může i rozhazovačnost Babišovy vlády během pandemie

Současná vysoká inflace v České republice není pouze důsledkem vnějších vlivů jako pandemie covidu nebo válka na Ukrajině, velký podíl na ní mají například přehřátý trh práce nebo rozhazovačnost minulé vlády v době pandemie covidu. V tiskové zprávě to uvedl Tomáš Havránek z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který se zabývá makroekonomickými dopady v souvislosti s pandemií.

Většina Němců kvůli obavám z recese mění i přístup k nákupům

Téměř tři čtvrtiny lidí v Německu mají obavy z hospodářské recese a mění kvůli tomu i přístup k nákupům. Podle průzkumu společnosti YouGov, který si objednala poradenská firma Simon-Kucher & Partners, většina respondentů v případě recese počítá s omezením výdajů na nové oblečení, dovolenou či volnočasové aktivity. Téměř polovina by pak omezila návštěvy restaurací. Informovala o tom agentura DPA.

Schodek státního rozpočtu bude podle ekonomů příští rok výrazně vyšší, než odhaduje vláda

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce vyšší, než v současnosti odhaduje vláda. Shodli se na tom dnes ekonomové v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich deficit výrazně překročí 300 miliard korun, podle návrhu vlády by měl být 295 miliard korun. Podle ekonomů bude v budoucnu nutné zvýšit daně.

ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, předpokládá inflaci 15,8 procenta

Česká národní banka (ČNB) dnes zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a příští rok pokles o 0,7 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka letos počítala s růstem o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Česká ekonomika sice stoupla, podle analytiků ale vstupuje do recese

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,6 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) naopak snížil o 0,4 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který jej dnes zveřejnil na webu.

Růst ekonomiky EU ve třetím čtvrtletí zpomalil na 0,2 procenta

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí stoupla proti předchozím třem měsícům podle sezonně přepočtených údajů o 0,2 procenta. Je to výrazné zpomalení proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 0,7 procenta.

Uchazeči o Hrad se neshodnou ohledně daní, nabízí i různá řešení inflace

Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.