Ekonomika

Itálii a další zadlužené země znepokojuje zvyšování úrokových sazeb v eurozóně

Rozhovor

Zadlužené Česko se řítí do zdi. Řešíme průšvih z doby covidu, současná vláda má poslední šanci, říká člen NRR Musil

Český stát a jeho instituce si v rozpočtové odpovědnosti nevedou příliš dobře. Zásadní ranou byla koronavirová pandemie, od níž se schodek státního rozpočtu prohlubuje. Kam nyní české veřejné finance kráčí, jak se krotí inflace, či jaké důsledky může mít prohlubování státního dluhu? Nejen na tyto otázky se server EuroZprávy.cz zeptal ekonoma, pedagoga a člena Národní rozpočtové rady (NRR) Petra Musila.

Inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla

Míra inflace v Evropské unii v listopadu poprvé po roce a půl klesla, stále však zůstává vysoko nad průměrem minulých let. Tempo růstu cen se meziročně snížilo na 11,1 procenta z říjnových 11,5 procenta, oznámil dnes statistický úřad Eurostat. V České republice naopak po říjnovém zpomalení nabral meziroční růst cen na tempu a listopadová hodnota inflace 17,2 procenta je pátá nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Fed zvýšil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu

Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Centrální banka dále snížila výhled tempa růstu americké ekonomiky v příštím roce na 0,5 procenta ze zářijového odhadu 1,2 procenta.

Zdražování pokračuje. Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu rostly, inflace zrychluje

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace se proti předchozímu měsíci zvýšilo, v říjnu činila 15,1 procenta. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Podle České národní banky i podle analytiků údaje o inflaci zkreslují vládní regulace, ve prospěch vyšších hodnot působí loňské odpuštění DPH na energie, zatímco ke snížení směřují letošní úsporný tarif a odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. 

Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí překvapivě vzrostla

Ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí překvapivě vzrostla o devět procent, zatímco ve druhém čtvrtletí o 19,2 procenta klesla. Meziroční tempo jejího propadu se tak zmírnilo na 30,8 procenta ze 37,2 procenta v předchozím tříměsíčním období. Oznámili to dnes ukrajinští statistici. Příznivěji se vyvíjí také míra inflace, která se za listopad snížila o desetinu procentního bodu na 26,5 procenta.

Český hrubý domácí produkt letos vzroste o 2,4 procenta, pak se čeká stagnace

Česká ekonomika letos přes vysoké náklady na energie vzroste o 2,4 procenta. Příští rok bude stagnovat a zastaví se průmysl, který obvykle bývá jejím tahounem. I když bude růst cen během příštího roku zpomalovat, vysoká inflace bude charakterizovat celý rok 2023. Vyplývá to z predikce, kterou dnes zveřejnila Hospodářská komora ČR (HK). Jejím předpokladem je stabilita dodávek energií a funkční systém jejich cenových stropů.

Ekonomika EU rostla ve třetím čtvrtletí rychleji, než se odhadovalo

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla podle sezonně přepočtených údajů o 0,4 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. O dvě desetiny bodu tak zvýšil dříve uváděnou hodnotu růstu hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí. Tempo růstu zpomalilo proti 0,7 procenta ze druhého kvartálu. 

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 1,7 procenta. Mezičtvrtletně naopak klesla o 0,2 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Oproti předběžnému odhadu ze začátku listopadu se výsledky ekonomiky zlepšily. 

Dokdy budeme svědky zdražování? Pokles inflace může trvat déle, než se čekalo

Tuzemští ekonomové, oslovení serverem EuroZprávy.cz se shodují na tom, že výsledky letošní říjnové české inflace tak trochu překvapily nejen finanční trhy, ale i samotnou centrální banku. Připomínat je to nutné nejen pro odhad dalšího vývoje inflace, ale i proto, aby nevznikaly zbytečně rychle příznivá očekávání. 

Indie se může do konce dekády stát třetí největší světovou ekonomikou

Indie se do konce desetiletí může stát třetí největší ekonomikou světa, předstihne Japonsko a Německo. Myslí si to analytici společností S&P Global a Morgan Stanley. Prognóza S&P vychází z předpokladu, že roční nominální růst hrubého domácího produktu (HDP) Indie bude do roku 2030 činit v průměru 6,3 procenta. Podobně Morgan Stanley odhaduje, že HDP Indie se do roku 2031 pravděpodobně více než zdvojnásobí proti současné úrovni.

ČNB nechala limity pro poskytování hypoték i sazbu na ochranu úvěrového trhu beze změn

Česká národní banka (ČNB) dnes ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 80 procentech. Beze změny proti poslednímu posouzení v červnu zůstaly i další dva limity pro poskytování hypoték. ČNB o tom dnes informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala podzimní Zprávu o finanční stabilitě.

Ceny nemovitostí v příštím roce? Analytici i indexy se na vývoji shodují

House price index, tedy ukazatel, který ceny domů měří změnou cen rezidenčního bydlení jako procentuální změnu od určitého konkrétního počátečního data, se v České republice pohyboval ve druhém čtvrtletí roku 2022 na hodnotě 218,60 bodu, což bylo více než v prvním čtvrtletí roku, kdy index ukázal hodnotu 210,6 bodu. A podle modelů by se měl tento index cen nemovitostí v ČR pohybovat v příštím roce na hodnotě kolem 138 bodů a v následujícím roce kolem 137 bodů. Co to znamená, je jasné. S největší pravděpodobností může na českém realitním trhu konečně splasknout „bublina“, která na jedné straně dovoluje inkasovat často pro koupěchtivé zájemce o domy či byty nedostupný luxus a na druhé nečekaně vysoké příjmy, ale fakticky šlo dosud spíše o pokřivené fungování realitního trhu pro retailové spotřebitele.

Růst německé ekonomiky ve třetím čtvrtletí zrychlil na 0,4 procenta

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta, růst je tak o 0,1 procentního bodu vyšší, než činil původní rychlý odhad z konce října. V konečné zprávě to dnes na základě cenově, sezonně a kalendářně očištěných dat oznámil spolkový statistický úřad. Ve druhém kvartálu vykázal hrubý domácí produkt (HDP) Německa růst o 0,1 procenta a v prvním o 0,8 procenta.

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu mírně zvýšila

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu mírně zvýšila, meziměsíčně o 0,3 bodu na 90,1 bodu. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry předtím klesal pět měsíců v řadě, v říjnu se navíc poprvé od loňského března dostal pod 90 bodů. U podnikatelů se nicméně důvěra v listopadu dál snižovala. 

MMF: Česká ekonomika po letošním nárůstu v příštím roce klesne, sníží se i HDP

Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.

Česku nehrozí měnová krize, říkají analytici. Ekonomika je ale v nerovnováze

Česká ekonomika je v současnosti sice v nerovnováze, měnová krize ale zemi v této chvíli nehrozí. Shodují se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Japonská finanční skupina Nomura Holdings v pondělí označila Česko spolu s Maďarskem a Rumunskem za země ohrožené měnovou krizí, opírala se přitom o poměr devizových rezerv k dovozu, o výši krátkodobých úrokových sazeb a o stav rozpočtových a obchodních ukazatelů jednotlivých zemí.

Evropu příští rok nejvíce zasáhne globální zpomalení, domnívá se OECD

Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu v příštím roce zpomalí na 2,2 procenta z letošních 3,1 procenta. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 procenta. 

Lidé se z protiinflačních spořících dluhopisů letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun

Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací, informuje ekonom Lukáš Kovanda. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta (zde). Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.

Eurozónu čekají podle ekonomů nelehké časy, zotavení bude pomalé

Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.