KOMENTÁŘ | Rok 2022 přinesl válku a prudké zdražování. Co nás čeká v roce 2023?

Už za několik dní se začne psát rok 2023 a jistě nejednoho z nás napadají při bilancování letošního roku vážné otázky. Tak třeba přinese nový rok konec krizím? Zastaví se výrazně všeobecné zdražování nebo ne? A hlavně, skončí nesmyslná válka na Ukrajině, kterou vyvolal agresor Vladimir Putin? A může to všechno zlepšit náladu lidí?

Hned na začátku je nutné říct, že bychom neměli mít nějaká velká příznivá očekávání. Neznamená to ale, že všechno bude špatné. Pokud jde o ekonomické záležitosti, pak by tuzemská ekonomika v příštím roce měla zpomalit. Například odhady ministerstva financí a České národní banky (ČNB) říkají, že za celý rok 2023 vykáže domácí ekonomika pokles hrubého domácího produktu (HDP), analytici pak očekávají slabý růst do jednoho procenta.

Vysoká inflace by se měla postupně snižovat, ale stále zůstane nad dvouprocentním cílem ČNB. I kvůli tomu by proto podle analytiků neměla ČNB přikročit ke snižování úrokových sazeb v zemi dříve než v polovině roku. A co nemusí být pro lidi vůbec dobrá zpráva, čeká se, že se zvýší nezaměstnanost. Ale prý jen mírně.

Klíčovým faktorem, který v posledních měsících dosti výrazně ovlivňuje nejen život v Česku, je inflace. Nemá cenu teď rozebírat její příčiny a důvody vzniku, zajímavější je dívat se na další vývoj. Na své internetové stránce zveřejnila ČNB přepis rozhovoru televize DVTV s viceguvernérkou centrální banky Evou Zamrazilovou, ze kterého vyplývá, že zřejmě až na konci příštího roku se všeobecné zdražování v zemi dostane na jednocifernou hodnotu.

Eva Zamrazilová říká, že stále velkou neznámou jsou ceny energií. „Pokud bude (ale) všechno tak, jak předpokládáme, tak by inflace v příštích třech měsících měla být ještě kolem patnácti procent. Pak už by se měla vracet k jednociferným hodnotám někdy v průběhu druhého až třetího čtvrtletí, tzn. dejme tomu za půl roku,“ uvedla viceguvernérka ČNB pro DVTV.

O tom, že zdánlivě nepříznivé zprávy o stále vyšší inflace, válečném konfliktu a dalších potížích nemusí být ale zas tak špatné, svědčí i výhledy investičních analytiků. A většina těch domácích nevidí situaci zas tak úplně černě. Zajímavých příležitostí prý bude dost. Neznamená to ale, že by ekonomické a investiční nebe nad světem bylo úplně bez obláčku. Rizika tu samozřejmě jsou. Mezi ty hlavní se podle některých analytiků počítají třeba klesající zisky firem, nebo udržitelnost státních dluhů.

Médii proběhl výstižný titulek, totiž, že: „Rok 2023 bude pro českou ekonomiku náročný, ovšem nikoliv tragický.“ A snad tragická nebude ani zmiňovaná křivka rostoucí nezaměstnanosti. Některé odhady sice počítají s nárůstem až na čtyři procenta, když podle dostupných dat Českého statistického úřadu byla její hodnota v říjnu 3,5 procenta, ale třeba Ministerstvo financí čeká zvýšení počtu lidí bez práce „jen“ na úrovni 3,1 procenta. 

Francouzská společnost pro správu aktiv Amundi ve svých Globálních investičních výhledech pro rok 2023 mimo jiné říká, že, zjednodušeně řečeno, rizikem pro lepší vývoj ekonomického světa, než to bylo letos, může být udržitelnost zadlužení. „Centrální banky budou pokračovat ve své politice „ať to stojí, co to stojí”, aby odvrátily krizi, jaké jsme čelili v 70. letech.

Nadále tak budou zpřísňovat svoji politiku, ale pomaleji než v roce 2022. Může se tak celkem klidně stát, že nejen česká ekonomika, se může dotknout onoho pověstného dna. Snad je ale dobrou zprávou to, že pak by měl přijít odraz vzhůru. Co by to mohlo konkrétně znamenat pro firmy je snad každému jasné: další zpomalení růstu tržeb a stále větší tlak na firemní marže.

Nezbývá než si popřát na prahu nového roku to, aby nejen centrální banky, ale ani politici, vlády či přímo země neudělaly hned první či druhý den roku 2023 nějaký fatální přešlap a geopolitické věci se začaly konečně hýbat tím správným směrem Tak ať se nám všem daří.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Ekonomika ceny potravin

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

31. července 2026 19:52

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

31. července 2026 19:03

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

31. července 2026 18:15

První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy