Dokdy budeme svědky zdražování? Pokles inflace může trvat déle, než se čekalo

„Rozhodně to ovšem neznamená, že by se inflační trendy české ekonomiky konečně začaly lámat,“ uevdl pro EuroZprávy.cz Petr Dufek. I podle dalších analytiků a ekonomů je totiž evidentní, že tento ve své podstatě administrativní zásah bude meziroční inflaci ovlivňovat pouze čtyři měsíce a poté opět odezní. Můžeme tak zapomenout příští rok na jednociferné znehodnocení peněz, anebo už konečně inflace spadne pod deset procent?

Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma banky Creditas ale platí, že když se započítá do hodnoty výsledné inflace úsporný tarif na drahé energie, sníží se výsledné inflační číslo o téměř čtyři procentní body. „Zkrocení inflace je opravdu klíčovým úkolem dneška. Znehodnocení měny, ztráta kupní síly má totiž nejenom ekonomické konsekvence, ale ve své podstatě i sociální a politické,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Podle něj je na místě obává, že ochota inflace klesat bude i v příštím roce poměrně omezená a ve finále pro ni bude klíčový vývoj na globálních trzích, zejména energetických komodit a potravin. „Od fiskálu významnější restrikci, která by inflaci pomáhala krotit, čekat nelze. Nepředpokládáme ani další utažení měnových podmínek ze strany České národní banky,“ dodal Jan Vejmělek.

Inflace může být jednociferná

Ale není nutno hned propadat nějaké velké skepsi. Podle Petra Dufka totiž ono zmiňované samotné započtení a následné vyloučení jednorázového sociálního tarifu přece jen mírně změní trajektorii inflace v příštím roce. „Pokud nebudeme předpokládat, že by došlo k výraznému propadu cen energií na komoditních trzích, může vést přece jen k prodloužení období vysoké inflace už z titulu srovnávacích základů v závěru roku. Výraznější pokles inflace, proto může zabrat přece jen o něco delší dobu, než se původně předpokládalo. I tak ovšem pravděpodobné, že k jednociferné inflaci (cíl dlouhodobě stanovený ČNB na úrovni 2 % za rok, pozn. red.) by se česká ekonomika mohla dobrat už ve druhé polovině roku 2023,“ zpřesnil svůj názor Petr Dufek.

I podle Víta Hradila, hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Ano, je pravděpodobné, že v průběhu roku 2023 se česká inflace dostane na jednociferné hodnoty. Kromě výše zmiňované metodologie výpočtu samotné inflace, která spočívá ve srovnávání cen s těmi loňskými totiž podle Víta Hradila platí, že po letošním raketovém nárůstu cen energetických ale i dalších komodit je krajně nepravděpodobné, že by tyto mohly napřesrok vykázat další podobně razantní zdražení. „V meziročním srovnání by tak na celkovou inflaci měly působit přinejmenším umírněně, v lepší případě pak dokonce záporně,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Vít Hradil. A druhým důvodem příznivého odhadu vývoje inflace v Česku je probíhající zpomalení výkonu české i světové ekonomiky. „Z něj vyplyne ochlazení spotřebitelské poptávky, a tedy i nižší tlak na další růst cen,“ dodal hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Pokud jde o náklady, které si toto vyžádá, většina z nich je podle Víta Hradila patrná již nyní. Platí totiž, že vyšší úrokové sazby prodražují úvěry firmám i domácnostem, což se projevuje jejich sníženou koupěschopností. Ve stejném směru bude působit i obecné ekonomické ochlazení, které bude provázet pokles reálných mezd, a tedy i snížení životní úrovně.

Nižší inflaci musíme odpracovat

Je jasné, že optimismus vývoje tuzemské inflace ale nepřichází jen tak. Nutné je totiž podpořit tato očekávání i nějakou znatelnou „prací“. Co by tedy měla udělat česká vláda a centrální banka proto, aby domácí inflace nabrala klesající trend a konečně se dostala na dlouhodobý cíl, již dříve zmíněných dvou procent za rok? „K inflačnímu cíli však zbývá ještě poměrně dlouhý kus cesty. ČNB, která zvýšila svoji hlavní úrokovou sazbu už na sedm procent, dál setrvává ve vyčkávací pozici a nyní se spíše zaměřuje na obranu kurzu koruny a nezbytnou komunikaci. Z vějíře alternativních scénářů, které sama prezentovala, vyplývá, že v podstatě příliš mnoho dalšího dělat v tuto chvíli příliš smysl nemá. Dochází k útlumu úvěrové emise, rekordně se snižuje kupní síla obyvatel a ekonomika se vypořádává se šokem na trzích s energiemi, řekl serveru EuroZprávyy.cz Petr Dufek.

Podle něj by k reakci centrální banku mohlo přimět teprve oživení poptávkových inflačních tlaků. „Není to sice s ohledem na vývoj kupní síly až tak pravděpodobný scénář, ale část spotřebitelů může třeba s pocitem úspory vzniklé díky energetickému tarifu a cenovým stropům nabýt dojmu, že problém energetické drahoty je již v podstatě vyřešený. Mohou rovněž zafungovat i vysoká inflační očekávání, která mají sílu podporovat předzásobení apod. Proto je v tuto chvíli ze strany ČNB na místě využívat především její třetí nástroj, a sice komunikaci,“ doplnil Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.

Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky nyní jiné řešení, než restriktivní politiku centrální banky i vlády, pro rychlejší pokles inflace nevidí. „Je tak jasné, že zkrocení inflace nebude zadarmo, bude bolet. Dlouhodobě vyšší inflace je ale mnohem bolestnější,“ konstatoval Jan Vejmělek pro server EuroZprávy.cz. Podle něj se bude inflace příští rok držet ve dvouciferném teritoriu. „Její průměrná výše by pak za celý rok 2023 podle naší prognózy měla činit cirka dvanáct procent,“ uzavřel Jan Vejmělek.

Rizika pořád existují

Už bylo také řečeno, že boj s inflací bude bolet. Vít Hradil, hlavní ekonom Cyrrusu proto vyzývá vládu, aby konečně přiznala, že s inflací nelze bojovat populárními opatřeními ve stylu „kompenzací“ rostoucích nákladů všem. „Čím více peněz vláda do ekonomiky nalije ve snaze ukonejšit obyvatele, tím vyšší následně bude i inflace. Ve výsledku tak tato opatření nikomu nepomohou, protože dodatečné příjmy z vládních programů následně smaže všeobecný růst cen. Jakákoliv další vládní podpora by tak měla směřovat výhradně k občanům ve skutečné nouzi, nikoliv plošně každému,“ upozorňuje Vít Hradil.

A ruku k dílu bude muset zřejmě přiložit i centrální banka. I když ta, už i podle mínění některých ekonomů, za inflační brzdy pořádně zatáhla. „Pokud jde o Českou národní banku, velkou část její práce již odpracovala předchozí bankovní rada tím, že začala v loňském roce zvyšovat úrokové sazby. Po nedávné změně ve složení členů bankovní rady se pak ČNB rozhodla sazby dále nezvyšovat, což opírá o svůj expertní názor, podle kterého již sazby na tlumení poptávky působí dostatečně. Pokud makroekonomická data tento názor potvrdí, může si ČNB oddechnout a velké zásahy již od ní nebudou zapotřebí. Rizikem by ovšem bylo případné odkotvení inflačních očekávání v české společnosti. Pokud by ČNB dospěla k názoru, že toto riziko narůstá, bylo by zapotřebí proti němu zakročit dalším zpřísněním měnové politiky,“ řekl severu EuroZprávy.cz k dalšímu vývoje inflace v tuzemsku Vít Hradil.