MMF: Česká ekonomika po letošním nárůstu v příštím roce klesne, sníží se i HDP

Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.

Odhady mise MMF jsou pesimističtější než listopadové prognózy českého ministerstva financí. Podle nich se ekonomika České republiky v letošním roce zvýší o 2,4 procenta a v příštím roce o 0,2 procenta klesne.

"Rodící se oživení z pandemie zadusila ruská válka na Ukrajině," uvedl ve své dnešní zprávě měnový fond. Upozornil, že inflace se nachází vysoko nad cílovou úrovní a že růst životních nákladů vytváří značné sociální tlaky.

Za útlumem ekonomiky v příštím roce bude podle MMF pokles kupní síly domácností a omezování podnikových investic. Fond předpokládá, že do konce roku 2024 se ekonomika výrazně zotaví, především díky spotřebě a exportu.

MMF v dnešní zprávě doporučil další zvyšování úrokových sazeb s cílem omezit vysokou inflaci. Prioritou rozpočtové politiky by pak podle něj měla zůstat cílená a dočasná podpora zmírňující krizi v oblasti životních nákladů. Fond rovněž vyzval k dalšímu posilování integrace žen a migrantů na trhu práce. Integrace uprchlíků z Ukrajiny by podle MMF měla pomoci zmírnit nedostatek pracovních sil.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem listopadu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu zpomalil na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent. MMF předpokládá, že na dvouprocentní cíl centrální banky by měla inflace sestoupit v roce 2024.

Související

Euro, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 
Friedrich Merz (CDU) Původní zpráva

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.

Více souvisejících

Ekonomika Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 5 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 6 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 7 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 8 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

Aktualizováno před 17 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Rakušan prozradil, co zjistil o přestřelce u česko-německé hranice

Němečtí policisté smrtelně zranili muže po přestřelce, která nastala po kontrole u hranic s Českem. Muž, jehož strážci zákona zastavili, totiž vytáhl zbraň a začal na ně střílet. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nedošlo k incidentu přímo na hranicích.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy