Lidé se z protiinflačních spořících dluhopisů letos dočkají úroku 15,1 procenta. Stát prodělá 4,3 miliardy korun

Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací, informuje ekonom Lukáš Kovanda. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta (zde). Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.

Pro srovnání, maximální dosažitelná úroková sazba se momentálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje nad úrovní šesti procent. 

Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořící dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,44 milionu korun). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořícího státního dluhopisu

Z tohoto srovnání plyne, že spořící dluhopisy v protiinflační variantě jsou letos opravdovým investičním „ternem“.  Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci. Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 15,8 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořících dluhopisů za ní tedy jen těsně zaostane. Výnos na Dluhopisech Republiky vydaných po 1. 1. 2021 je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.

Noví zájemci o protiinflační spořící dluhopisy ale už mají smůlu, protože Fialova vláda se k praxi vydávání těchto protiinflačních spořících dluhopisů vrátit nehodlá upustit. Není se co divit, neboť na trhu si od českých i mezinárodních investorů z řad bank, fondů a dalších finančních institucí letos na šest let půjčuje průměrně za zhruba 4,6 procenta. To je v porovnání s uvedenou hodnotou 15,1 procenta zhruba třikrát nižší úrok.

Lidé si loni na podzim pořídili v uvedené emisi protiinflační spořící dluhopisy za zhruba 40,1 miliardy korun. Na úrocích jim tedy stát v rámci dané emise vyplatí za letošek takřka 6,1 miliardy korun. Pokud by se stejnou sumu půjčil na trhu za uvedenou letošní průměrnou sazbu šestiletých dluhopisů, 4,6 procenta, vydá na příslušné splátce úroků letos zhruba 1,8 miliardy. Stát tedy na půjčování od lidí letos v rámci dané emise „prodělá“ 4,3 miliardy korun – a tolik více zaplatí, než pokud by si běžně půjčoval na trhu.   

A to si ještě stát srazil úrok tím, že zrovna k měsíci říjnu 2022 zavedl energetický úsporný tarif a také ke stejnému měsíci odpustil lidem a firmám poplatek z podporované zdroje energie. Tím za pomoci statistického úřadu, jenž zvolil příhodnou metodiku, docílil optického snížení inflace, přestože dané inflační tlaky z ekonomiky nijak nevymizely.

Úsporný tarif znamená, že část energií místo spotřebitelů platí stát, jenž tedy platí i poplatek za podporované zdroje. Spotřebitelé si je zaplatí později, například v podobě vyšších daní, protože stát v zásadě trvale nemá jiné příjmy, než jsou daně poplatníků. Nicméně do statistiky spotřebitelských cen se již od října počítají nižší ceny. Ponížení je dáno právě zavedením úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje. Pokud by stát tato opatření zavedl třeba až od listopadu, bude říjnová inflace činit 18,6 procenta namísto nynějších 15,1 procenta. Stát by pak na úrocích za protiinflační dluhopisy vydal bezmála 7,5 miliardy korun, neboť jejich úrok se počítá právě na základě říjnové meziroční inflace, resp. příslušného bazického indexu. Načasováním zavedení obou zmíněných opatření právě na říjen tak stát ušetřil zhruba 1,4 miliardy korun.  A držitelé spořících protiinflačních dluhopisů upsaných loni na podzim mají tedy odpovídajícím způsobem ponížený výnos.

Takže pokud loni na podzim člověk upsal protiinflační spořící dluhopisy za jeden milion korun, jen z důvodu načasování zavedení úsporného tarifu a odpouštění poplatku za podporované zdroje bude jeho letošní výnos o 35 tisíc korun nižší.

Související

Ministerstvo financí

Ministerstvo financí hlásí vyšší poptávku po dluhopisech, prodaly se za 12,2 mld. Kč

Ministerstvo financí dnes ve třech aukcích prodalo státní dluhopisy za 12,2 miliardy korun. Poptávka investorů výrazně překročila nabídku, byli připraveni nakoupit dluhopisy za 27 miliard korun. Průměrný roční výnos se u všech typů nabízených dluhopisů pohyboval kolem 4,5 procenta. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukce zajišťovala.

Více souvisejících

dluhopisy Ekonomika CZK

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při druhém největším útoku na Kyjev umíraly i děti. Úspěch, reaguje Kreml

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil smrtící útok Ruska na Kyjev z noci na 28. srpna za „úspěšný“. Navzdory tomu, že útok zasáhl civilní cíle a způsobil škody na obytných budovách, Peskov trvá na tom, že Rusko má stále zájem na pokračování jednání o „vyřešení ukrajinské krize“, jak Rusko válku nazývá.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching ukazuje, kdo drží karty v rukou. Kim Čong-una přiměl k první multilaterální schůzce v historii

Prezident Si Ťin-pching podle BBC ukazuje, že v mocenské hře drží silné karty, když se mu podařilo uspořádat setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich společná účast na vojenské přehlídce v Pekingu 3. září je významným diplomatickým vítězstvím pro čínského vůdce, který se dlouhodobě snaží prezentovat Čínu nejen jako ekonomickou, ale i diplomatickou velmoc.

před 4 hodinami

Eva Taterová

Existence samostatné Palestiny může zůstat jen na papíře. Koncept Velkého Izraele počítá i s Nilem a Eufratem, vysvětluje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, proč kabinet izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nadále pokračuje ve velmi tvrdému přístupu k Pásmu Gazy, a také zda je Palestina schopná fungovat jako samostatný stát. „Bez ukončení války v Gaze a následného komplexního mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci s nejvyšší pravděpodobností zůstane existence Palestinského státu jen na papíře,“ říká. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež se obořil na Izrael: Přestaňte kolektivně trestat Palestince

Humanitární situace v Gaze se rychle zhoršuje. Nová zpráva zdravotnických úřadů z Gazy uvádí, že za posledních 24 hodin zemřelo na hlad dalších deset Palestinců, z toho dvě děti. Celkový počet obětí podvýživy od začátku války se tak vyšplhal na 313, z nichž je téměř 120 dětí. Situace v pásmu se ocitla v takové krizi, že agentura OSN potvrdila, že v Gaze vypukl hladomor, a varovala, že bez výrazného zvýšení dodávek pomoci bude počet obětí nadále stoupat.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov Prohlédněte si galerii

Kreml otočil. Zamítl rozmístění evropských mírových jednotek na Ukrajině

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump vyzval ke stíhání George Sorose. Viní ho z nepokojů v USA

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social vyzval k tomu, aby George Soros a jeho syn Alexander čelili federálním obviněním z vydírání. Podle prezidenta Trumpa je Sorosova rodina zodpovědná za násilné protesty, které podporuje po celých Spojených státech.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda: Pásmo Gazy dobudeme, evakuace města je nevyhnutelná

Izraelská armáda upozornila obyvatele Pásma Gazy, že evakuace města je „nevyhnutelná“, protože se chystá na jeho dobytí. V prohlášení na sociální síti X mluvčí armády Avichay Adraee napsal, že rodiny, které se přesunou na jih, „obdrží tu nejštědřejší humanitární pomoc“.

včera

včera

včera

Dánsko, ilustrační foto

Tajné operace podporující odtržení Grónska od Dánska? Kodaň si předvolala nejvyššího amerického diplomata

Dánsko si předvolalo nejvyššího amerického diplomata v Kodani kvůli zprávám o tom, že američtí občané provádějí na autonomním území Grónska tajné operace s cílem ovlivnit tamní společnost a podpořit odtržení Grónska od Dánska. Dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen uvedl, že „jakýkoliv pokus o vměšování do vnitřních záležitostí Dánského království je nepřijatelný.“

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zabití pěti reportérů v Gaze je jeden z nejbrutálnějších pokusů o umlčení novinářů v historii

Během izraelských útoků na nemocnici Nasser v Pásmu Gazy bylo 25. srpna zabito pět novinářů, čímž se celkový počet zabitých novinářů v tomto konfliktu vyšplhal na 192. Ačkoli kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua tvrdí, že Izrael si „váží práce novinářů“, realita naznačuje jiný příběh. Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) se jedná o jeden z nejbrutálnějších a nejzáměrnějších pokusů o umlčení novinářů v historii.

včera

Izraelská armáda provedla razii na severu okupovaného Západního břehu Jordánu

Izraelská armáda ve středu provedla razii ve staré části města Nábulus na severu okupovaného Západního břehu Jordánu. Do operace, která začala kolem třetí hodiny ranní, se zapojily desítky vojáků a obrněných vozidel. Izraelská armáda potvrdila, že operaci provádí, ale neuvedla její účel. Podle informací od guvernéra Nábulusu Ghassana Daghlase armáda oznámila, že razie potrvá do odpoledne.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy