Nové údaje ministerstva financí potvrzují, že investice do spořících státních dluhopisů, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před inflací, informuje ekonom Lukáš Kovanda. Lidé, kteří pořídili Dluhopisy Republiky v protiinflační variantě s datem emise 3. ledna letošního roku, a kteří je tedy upisovali loni na podzim, se totiž letos dočkávají ročního výnosu 15,1 procenta (zde). Jednalo se o dosud poslední emisi těchto dluhopisů, neboť Fialova vláda rozhodla v praxi jejich vydávání nepokračovat.
Pro srovnání, maximální dosažitelná úroková sazba se momentálně u nejlépe úročených termínových vkladů v ČR pohybuje nad úrovní šesti procent.
Termínový vklad v bance představuje srovnatelně bezpečný produkt jako státní spořící dluhopis, pokud se vložená částka pohybuje v limitu zákonného pojištění vkladů, jímž je částka 100 tisíc eur (ta nyní odpovídá zhruba 2,44 milionu korun). Pokud je výše vkladu nad touto limitní částkou, je bezpečnější mít dané prostředky investovány prostřednictvím spořícího státního dluhopisu
Z tohoto srovnání plyne, že spořící dluhopisy v protiinflační variantě jsou letos opravdovým investičním „ternem“. Při vysoké míře bezpečnosti totiž lidem, kteří si je pořídili, zajišťují výnos, který ze srovnatelně rizikových produktů (rozuměj: velmi málo rizikových) suverénně nejlépe vzdoruje inflaci. Česká národní banka letošní celoroční inflaci odhaduje ve své nejnovější prognóze na 15,8 procenta. Pokud by taková vskutku byla, zmíněné úročení uvedených spořících dluhopisů za ní tedy jen těsně zaostane. Výnos na Dluhopisech Republiky vydaných po 1. 1. 2021 je navíc ještě v důsledku pandemie osvobozen od příslušné daně, tedy od daně z příjmu z výnosu.
Noví zájemci o protiinflační spořící dluhopisy ale už mají smůlu, protože Fialova vláda se k praxi vydávání těchto protiinflačních spořících dluhopisů vrátit nehodlá upustit. Není se co divit, neboť na trhu si od českých i mezinárodních investorů z řad bank, fondů a dalších finančních institucí letos na šest let půjčuje průměrně za zhruba 4,6 procenta. To je v porovnání s uvedenou hodnotou 15,1 procenta zhruba třikrát nižší úrok.
Lidé si loni na podzim pořídili v uvedené emisi protiinflační spořící dluhopisy za zhruba 40,1 miliardy korun. Na úrocích jim tedy stát v rámci dané emise vyplatí za letošek takřka 6,1 miliardy korun. Pokud by se stejnou sumu půjčil na trhu za uvedenou letošní průměrnou sazbu šestiletých dluhopisů, 4,6 procenta, vydá na příslušné splátce úroků letos zhruba 1,8 miliardy. Stát tedy na půjčování od lidí letos v rámci dané emise „prodělá“ 4,3 miliardy korun – a tolik více zaplatí, než pokud by si běžně půjčoval na trhu.
A to si ještě stát srazil úrok tím, že zrovna k měsíci říjnu 2022 zavedl energetický úsporný tarif a také ke stejnému měsíci odpustil lidem a firmám poplatek z podporované zdroje energie. Tím za pomoci statistického úřadu, jenž zvolil příhodnou metodiku, docílil optického snížení inflace, přestože dané inflační tlaky z ekonomiky nijak nevymizely.
Úsporný tarif znamená, že část energií místo spotřebitelů platí stát, jenž tedy platí i poplatek za podporované zdroje. Spotřebitelé si je zaplatí později, například v podobě vyšších daní, protože stát v zásadě trvale nemá jiné příjmy, než jsou daně poplatníků. Nicméně do statistiky spotřebitelských cen se již od října počítají nižší ceny. Ponížení je dáno právě zavedením úsporného tarifu a odpuštěním poplatku za podporované zdroje. Pokud by stát tato opatření zavedl třeba až od listopadu, bude říjnová inflace činit 18,6 procenta namísto nynějších 15,1 procenta. Stát by pak na úrocích za protiinflační dluhopisy vydal bezmála 7,5 miliardy korun, neboť jejich úrok se počítá právě na základě říjnové meziroční inflace, resp. příslušného bazického indexu. Načasováním zavedení obou zmíněných opatření právě na říjen tak stát ušetřil zhruba 1,4 miliardy korun. A držitelé spořících protiinflačních dluhopisů upsaných loni na podzim mají tedy odpovídajícím způsobem ponížený výnos.
Takže pokud loni na podzim člověk upsal protiinflační spořící dluhopisy za jeden milion korun, jen z důvodu načasování zavedení úsporného tarifu a odpouštění poplatku za podporované zdroje bude jeho letošní výnos o 35 tisíc korun nižší.
Související
Řecké dluhopisy se po 13 letech vrací mezi investiční elitu. Čechy to může přesvědčit k přijetí eura
Ministerstvo financí hlásí vyšší poptávku po dluhopisech, prodaly se za 12,2 mld. Kč
Aktuálně se děje
před 3 minutami
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
před 1 hodinou
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
před 2 hodinami
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
před 3 hodinami
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
před 4 hodinami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 5 hodinami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 6 hodinami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 6 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 6 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 7 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 8 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 8 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 8 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 9 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 9 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 10 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 10 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 10 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 11 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 11 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák