Univerzita Karlova

Karlova univerzita, známá také jako Univerzita Karlova (UK), patří mezi nejstarší a nejprestižnější univerzity v Evropě. Založena byla v roce 1348 českým králem Karlem IV., po němž nese své jméno. Univerzita byla založena jako součást snahy o vytvoření vzdělaného a kulturně vyspělého prostředí v Praze a v Českém království.

Karlova univerzita má bohatou historii, která sahá přes 670 let. Její založení bylo podpořeno papežem Klementem VI. a od samého počátku měla tři fakulty: Artistickou, Lékařskou a Teologickou. V průběhu staletí se rozrostla o další fakulty a stala se jedním z klíčových center evropského vzdělávání.

Univerzita si udržuje vysokou prestiž díky kvalitnímu výzkumu a vzdělávání. Její výzkumné aktivity pokrývají široké spektrum oborů od humanitních a společenských věd až po přírodní vědy a matematiku. Univerzita má také bohatou tradici v oblasti filozofie, medicíny, práva a umění.

Univerzita nabízí studentům a výzkumným pracovníkům příležitost zapojit se do mezinárodních programů, studovat či pracovat na zahraničních univerzitách a rozvíjet tak své znalosti a dovednosti v mezinárodním kontextu. S výrazným závazkem k modernizaci a digitalizaci vzdělávání se univerzita přizpůsobuje vývoji moderních technologií. Studenti mají přístup k moderním učebnám, knihovnám, laboratořím a dalším zařízením, která podporují jejich vzdělávání a výzkumné aktivity.

Vize Karlovy univerzity do budoucnosti spočívá v posilování své role v globálním vzdělávacím prostředí a ve stálém zlepšování kvality vzdělávání a výzkumu. Univerzita klade důraz na inovace, tvorbu nových znalostí a příspěvek ke společnosti.

Ve čtvrtek 21. prosince 2023 se budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze stala dějištěm nejhorší masové střelby v historii Česka. Na náměstí Jana Palacha útočník David K. zastřelil 14 lidí a poté spáchal sebevraždu. 

Související články:

Karla III. zarmoutila střelba na Karlově univerzitě. Pavlovi poslal osobní vzkaz

Vražda v Hostouni na Kladensku: První čtvrteční obětí byl otec střelce. Rodina čelí výhrůžkám

Policie v pátek oznámila, že ztotožnila všech 14 obětí čtvrteční střelby na Filozofické fakultě UK. Otce pachatele, který jím byl zavražděn téhož dne, ale ještě před útokem na půdě školní instituce, do celkového počtu obětí nezahrnuje. Včerejší sled událostí ale začal právě vraždou v Hostouni na Kladensku. 

VIDEO: V první linii. Policie ukázala zásah při tragické střelbě na FF UK

Policie po poledni zveřejnila video ze čtvrtečního zásahu proti střelci v budově Filozofické fakulty UK na náměstí Jana Palacha v centru Prahy. Už předtím ho ukázala novinářům na tiskové konferenci, kde prozradila další podrobnosti k případu nejhorší střelby v historii České republiky. 

Útok na FF UK má 14 obětí. Střelec si vzal život, když se k němu přiblížili policisté

Pražská policie v pátek před polednem informovala, že tragická čtvrteční střelba v budově Filozofické fakulty UK si vyžádala čtrnáct obětí. Patnáctou zemřelou osobou je pachatel, podle policistů spáchal sebevraždu. Pražští kriminalisté sdělili, že střelec byl v širokém okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese. 

Kdy a jak se útočník z FF UK dostal ke zbraním? Objevují se první odpovědi na tuto otázku

Policie ve čtvrtek zajistila v budově Filozofické fakulty UK obrovský arzenál zbraní a střeliva, který si útočník přinesl s sebou. Několik zbraní držel legálně, potvrdil policejní prezident Martin Vondrášek už včera. Podle nejnovějších mediálních zjištění je zaregistroval letos. 

Policie pátrala po střelci z FF UK již před střelbou. O terorismus nešlo, říká Rakušan

Čtvrteční tragická střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze byla předem promyšleným činem, kdy se pachatel inspiroval v zahraničí, uvedl policejní prezident Martin Vondrášek na podvečerním tiskovém brífinku. Potvrdil na něm, že útok si vyžádal nejméně 15 mrtvých. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nešlo o teroristický útok. 

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Konference Česko a Ukrajina. Hovořilo se o integraci studentů, pokračování války i o cestě Ukrajiny do EU

Na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy v Praze experti hodnotili rok od invaze Ruska na Ukrajinu. Podle děkana válka znamenala moment, který ověřil schopnost univerzity rychle reagovat na krizi. Rektorka zase vyzdvihla rychlost integrace stovek ukrajinských studentů. Pozvaní hosté a konferenci hovořili také o nové fázi ruské ofenzívy, jednání o míru nebo postavení Česka v rámci Evropy.

Univerzita Karlova utvořila komisi, která má řešit podezření na obtěžování studentek

Na Univerzitě Karlově z rozhodnutí rektorky Mileny Králíčkové vznikla podle mluvčího UK Václava Hájka komise, která má doporučit další postup ohledně podezření na obtěžování studentek Fakulty humanitních studií ze strany některých vyučujících. Rada Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na webu uvedla, že se podezřením z nevhodného chování ředitele ústavu Miroslava Vaňka a jeho zástupce Pavla Mückeho vůči studentkám zabývala v pondělí a příští týden ho bude řešit s dozorčí radou ústavu. 

Design pomůže s problémem dezinformací. Zvol si info a mladí designéři přinesou inovace do mediálního vzdělávání

Organizace Zvol si info, která dlouhodobě zvyšuje mediální gramotnost na českých školách, se v novém projektu Designformace spojí se studenty Ateliéru digitálního designu Fakulty multimediálních komunikaci Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Ti budou následující semestr navrhovat produkty, které mají sloužit jako pomůcky k výuce mediální gramotnosti na středních školách a pomáhat lépe porozumět problematice dezinformací. Mladí designéři tak naváží na výzkum Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy UK, který odhalil aktuální potřeby učitelů mediální výchovy. Jedná se o unikátní zapojení designu do vzdělávání o problematice dezinformací.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu koronaviru

Diagnostickou metodu, která odhalí, zda člověku s covidem-19 hrozí těžký průběh nemoci, vyvinuli vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Zástupci univerzity ji představili na dnešní tiskové konferenci. Metoda je součástí PCR testu na covid-19. Riziko vyhodnotí na základě hladiny určitého biomarkeru u pacienta.

Univerzita varuje před zavirovanými e-maily, tváří se jako žádost o nabídku

Před falešnými e-maily, které se tváří jako žádost o cenovou nabídku, dnes varovala Univerzita Karlova (UK). Neznámí podvodníci zneužívají k rozesílání zpráv se zavirovanou přílohou jméno této vysoké školy a její skutečné i fiktivní e-malové adresy. Univerzita nemá s těmito zprávami nic společného, uvedl dnes její mluvčí Václav Hájek.

Další průlom? Vědci popsali proces, který možná vede k Alzheimerově chorobě

Proces, který možná přispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby, popsali vědci z Univerzity Karlovy. Tým z přírodovědecké fakulty pod vedením Günthera Kletetschky přišel na to, že mozku mohou uškodit zvětšené krystalky železa, které zapříčiní proces vedoucí k narušení jeho činnosti.

Některé VŠ kvůli epidemii upravily harmonogram výuky a zkoušek

Část vysokých škol v Praze už kvůli výuce na dálku rozhodla o úpravě podoby akademického roku. Prodlouží například zkouškové období, posunou lhůty pro odevzdání závěrečných prací či termíny pro státnice. Zkoušky se nyní mohou konat buď dálkově, nebo prezenčně s omezením do 10 osob.

Inspekce životního prostředí se reorganizuje. Odchází tým, který odhalil ilegální obchod s tygry

Speciální pětičlenný tým pro zločiny spojené s divokou přírodou, který odhalil třeba nelegální obchod s tygry, v České inspekci životního prostředí (ČIŽP) k závěru roku skončí. Členové týmu kvůli reorganizaci inspekce přejdou od ledna na Univerzitu Karlovu, kde se chtějí dále věnovat tomuto typu kriminality.

Vznikl nový web. Snaží se omezit šíření dezinformací o koronaviru

Omezit šíření zkreslených a zavádějících informací k epidemiím včetně nynější koronavirové je cílem webu Infomore.cz, který společně spouštějí Fakulta sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy, Lékařská fakulta brněnské Masarykovy univerzity a společnost Newton Media. Web chce odhalovat neadekvátní práci novinářů s daty, využití nevhodných příkladů a srovnání nebo nedostatečnou znalost lékařské terminologie.

Očkování je jedinou cestou pro návrat k normálu. Vakcína je bezpečná, ujišťují lékaři UK

Očkování proti nemoci covid-19 je podle zástupců lékařských fakult Univerzity Karlovy jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti. Za vhodné považují očkovací vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podporují také záměr vlády, aby se jako první očkovali starší a chronicky nemocní lidé a následně nejvíce ohrožení zdravotníci.

Prezident Zeman prohrál spor o jmenování Fajta profesorem, NSS zamítl stížnost

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost prezidenta Miloše Zemana ve sporu o jmenování kunsthistorika Jiřího Fajta profesorem. Zeman Fajta nejmenoval. Podle Městského soudu v Praze šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě.

Zemřel přední český archeolog Jan Bouzek, specializoval se na antiku

Ve věku 85 let dnes zemřel významný český archeolog Jan Bouzek. ČTK to oznámila jeho vnučka Anna Matys. Bouzek byl dlouholetým pedagogem a vedoucím Ústavu pro klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Přednášel i na dalších českých i zahraničních univerzitách.