Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Zvláštní zmocněnec české diplomacie pro otázky Východního partnerství Jan Marian upozornil na složitost procesu rozšiřování Evropské unie. Ukrajinci jsou dnes v pozici, kdy chtějí silné kroky od svých evropských spojenců a dostávají je.  

„Náš úkol v rámci Východního partnerství je obecně pomoct Ukrajině co nejvíce v přibližování k Evropské unii. Myslíme ale také na ostatní země partnerství,“ vylíčil zmocněnec. Konkrétně jde o případy Moldavska a Gruzie. Na Kišiněv se na evropské úrovni momentálně velmi myslí a Česko za něj podle Mariana lobbuje. 

Před pěti až deseti lety přitom nebylo v Evropské komisi možné říct, že je Rusko hrozba. „Nebyla na tom shoda. Teď se budeme učit i od Ukrajinců, kteří v tomto ohledu získali praktické zkušenosti. Ty věci, které Rusko v posledním roce dělá, donutilo Česko dělat si domácí úkoly,“ pousmál se zmocněnec.  

Stálá zástupkyně ČR při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková vnímá jako důležitější propojování evropského a ukrajinského vnitřního trhu. „Z Ukrajiny jdou politické tlaky na zrychlení přístupových jednání. Kyjev chce datum, kdy se začnou rozvíjet. Slouží to ale spíše pro Ukrajince,“ myslí si. Ukrajina je bodem jednání na každé Radě ministrů zahraničí, která probíhají jednou měsíčně, jak doplnila. 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních vztahů FSV Ukrajinu v Evropské unie za pět let nevidí. Čeká, že během několika následujících let dojde k určité formalizaci vztahů EU a Kyjeva na základě několika procesů. Ty ale nemusí znamenat faktický přístup Ukrajiny. Asociační dohoda už dnes neodpovídá realitě a dá se očekávat její „dolaďování“ v určitých oblastech, přiblížil Šlosarčík.  

„Samotný kandidátský status je politicky poměrně levný a jeho příslib nic moc nestojí,“ kritizoval. Pořád totiž funguje režim Kodaňských kritérií. „Je tam také požadavek na Evropskou unii. Její rozšíření totiž nesmí ohrozit dynamiku integračního procesu napříč jejími strukturami,“ poznamenal. Problémem jsou navíc území, která Kyjev nemá pod svou kontrolou.  

Související

Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Více souvisejících

Jan Marian Ukrajina EU (Evropská unie) Jitka Látal Znamenáčková diplomacie Univerzita Karlova

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

před 5 hodinami

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

před 6 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda

Ministerstva vnitra a obrany prověří současné právní předpisy v oblasti krizové a obranné legislativy a navrhnou konkrétní změny zákonů vedoucí k větší flexibilitě a vyšší připravenosti státu čelit mimořádným událostem. Úkol do jednoho roku provést tuto revizi zákonů uložila vláda ministrům na pondělním zasedání. Projednala také připravené memorandum, které má podpořit výstavbu dalších malých modulárních reaktorů v Česku. 

včera

Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér

Premiér Andrej Babiš (ANO) dal znovu najevo, že nepřistoupí na návrh prezidenta Petra Pavla, aby se obnovily pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů. Předseda vlády tvrdí, že s hlavou státu nemá o čem jednat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy