Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Zvláštní zmocněnec české diplomacie pro otázky Východního partnerství Jan Marian upozornil na složitost procesu rozšiřování Evropské unie. Ukrajinci jsou dnes v pozici, kdy chtějí silné kroky od svých evropských spojenců a dostávají je.  

„Náš úkol v rámci Východního partnerství je obecně pomoct Ukrajině co nejvíce v přibližování k Evropské unii. Myslíme ale také na ostatní země partnerství,“ vylíčil zmocněnec. Konkrétně jde o případy Moldavska a Gruzie. Na Kišiněv se na evropské úrovni momentálně velmi myslí a Česko za něj podle Mariana lobbuje. 

Před pěti až deseti lety přitom nebylo v Evropské komisi možné říct, že je Rusko hrozba. „Nebyla na tom shoda. Teď se budeme učit i od Ukrajinců, kteří v tomto ohledu získali praktické zkušenosti. Ty věci, které Rusko v posledním roce dělá, donutilo Česko dělat si domácí úkoly,“ pousmál se zmocněnec.  

Stálá zástupkyně ČR při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková vnímá jako důležitější propojování evropského a ukrajinského vnitřního trhu. „Z Ukrajiny jdou politické tlaky na zrychlení přístupových jednání. Kyjev chce datum, kdy se začnou rozvíjet. Slouží to ale spíše pro Ukrajince,“ myslí si. Ukrajina je bodem jednání na každé Radě ministrů zahraničí, která probíhají jednou měsíčně, jak doplnila. 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních vztahů FSV Ukrajinu v Evropské unie za pět let nevidí. Čeká, že během několika následujících let dojde k určité formalizaci vztahů EU a Kyjeva na základě několika procesů. Ty ale nemusí znamenat faktický přístup Ukrajiny. Asociační dohoda už dnes neodpovídá realitě a dá se očekávat její „dolaďování“ v určitých oblastech, přiblížil Šlosarčík.  

„Samotný kandidátský status je politicky poměrně levný a jeho příslib nic moc nestojí,“ kritizoval. Pořád totiž funguje režim Kodaňských kritérií. „Je tam také požadavek na Evropskou unii. Její rozšíření totiž nesmí ohrozit dynamiku integračního procesu napříč jejími strukturami,“ poznamenal. Problémem jsou navíc území, která Kyjev nemá pod svou kontrolou.  

Související

Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Více souvisejících

Jan Marian Ukrajina EU (Evropská unie) Jitka Látal Znamenáčková diplomacie Univerzita Karlova

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy