Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy s Kyjevem čeká formalizace a rozsáhlá jednání

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. Budoucnost ukrajinského přístupu do evropských struktur řešili odborníci na konferenci s názvem Česko a Ukrajina: od podpory ke strategii, která se konala na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy.  

Zvláštní zmocněnec české diplomacie pro otázky Východního partnerství Jan Marian upozornil na složitost procesu rozšiřování Evropské unie. Ukrajinci jsou dnes v pozici, kdy chtějí silné kroky od svých evropských spojenců a dostávají je.  

„Náš úkol v rámci Východního partnerství je obecně pomoct Ukrajině co nejvíce v přibližování k Evropské unii. Myslíme ale také na ostatní země partnerství,“ vylíčil zmocněnec. Konkrétně jde o případy Moldavska a Gruzie. Na Kišiněv se na evropské úrovni momentálně velmi myslí a Česko za něj podle Mariana lobbuje. 

Před pěti až deseti lety přitom nebylo v Evropské komisi možné říct, že je Rusko hrozba. „Nebyla na tom shoda. Teď se budeme učit i od Ukrajinců, kteří v tomto ohledu získali praktické zkušenosti. Ty věci, které Rusko v posledním roce dělá, donutilo Česko dělat si domácí úkoly,“ pousmál se zmocněnec.  

Stálá zástupkyně ČR při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková vnímá jako důležitější propojování evropského a ukrajinského vnitřního trhu. „Z Ukrajiny jdou politické tlaky na zrychlení přístupových jednání. Kyjev chce datum, kdy se začnou rozvíjet. Slouží to ale spíše pro Ukrajince,“ myslí si. Ukrajina je bodem jednání na každé Radě ministrů zahraničí, která probíhají jednou měsíčně, jak doplnila. 

Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních vztahů FSV Ukrajinu v Evropské unie za pět let nevidí. Čeká, že během několika následujících let dojde k určité formalizaci vztahů EU a Kyjeva na základě několika procesů. Ty ale nemusí znamenat faktický přístup Ukrajiny. Asociační dohoda už dnes neodpovídá realitě a dá se očekávat její „dolaďování“ v určitých oblastech, přiblížil Šlosarčík.  

„Samotný kandidátský status je politicky poměrně levný a jeho příslib nic moc nestojí,“ kritizoval. Pořád totiž funguje režim Kodaňských kritérií. „Je tam také požadavek na Evropskou unii. Její rozšíření totiž nesmí ohrozit dynamiku integračního procesu napříč jejími strukturami,“ poznamenal. Problémem jsou navíc území, která Kyjev nemá pod svou kontrolou.  

Související

Ilustrační fotografie.

Česko musí maximalizovat vliv v EU, hlavně kvůli válce na Ukrajině. Dlouhodobý konflikt není jen hypotézou, míní expert

Bude pomoc Ukrajině pokračovat i v případě dlouhodobého konfliktu? Také nad tímto tématem debatovali členové Expertní skupiny pro Ukrajinu během konference na FSV Univerzity Karlovy. Podle některých by Česká republika měla pokračovat i v případě opadnutí pomoci ze Západu. V Severní Americe a západní Evropě totiž společnost nevnímá konflikt tak intenzivně jako ve státech středovýchodní Evropy.  

Více souvisejících

Jan Marian Ukrajina EU (Evropská unie) Jitka Látal Znamenáčková diplomacie Univerzita Karlova

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

V Letech se otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů na místě bývalého tábora

V Letech na Písecku se v úterý otevřel Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Nachází se na místě koncentračního tábora pro Romy, který za protektorátu během druhé světové války nechali vybudovat nacisté. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy