Část vysokých škol v Praze už kvůli výuce na dálku rozhodla o úpravě podoby akademického roku. Prodlouží například zkouškové období, posunou lhůty pro odevzdání závěrečných prací či termíny pro státnice. Zkoušky se nyní mohou konat buď dálkově, nebo prezenčně s omezením do 10 osob.
Podmínky pro přijímací zkoušky, které budou většinou začátkem léta, se školy snaží naplánovat i pro případ trvajících omezení. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol, které oslovila ČTK.
Díky novele zákona mohou vysoké školy v souvislosti s epidemií covidu-19 i po skončení loňského roku nadále pokračovat ve výuce a zkouškách na dálku, upravovat harmonogram studia a termíny přijímacích zkoušek. V uplynulém roce umožňoval školám tyto úpravy zvláštní zákon, jehož platnost 31. prosince skončila. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně od 1. ledna na předchozí normu navazují.
Například Univerzita Karlova podle prorektorky Mileny Králíčkové v harmonogramu akademického roku prodloužila letní semestr a obě zkouškové období. Zkoušky se budou moct konat rovněž v červenci, letní prázdniny budou jen v srpnu podle potřeb fakult, vyplývá z opatření rektora na webu. O změnách ve svém harmonogramu rozhodla už i Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), uvedl její mluvčí Michal Janovský. Zimní semestr se podle něj prodloužil o dva týdny, aby se mohla konat výuka v laboratořích. V současnosti se ale mohou konat jen individuální konzultace či distanční vzdělávání.
Letní semestr se podle Janovského na VŠCHT zkrátí o jeden týden na 13 týdnů a skončí 28. května. Posune se část zkouškového období, termíny pro odevzdání bakalářských prací nebo začátek bakalářských státnic, vyjmenoval mluvčí.
Česká zemědělská univerzita v Praze podle prorektora Jiřího Remeše zatím o úpravě harmonogramu diskutuje. I on zmínil možnost posunu termínů pro závěrečné práce a státnice. "Studenti byli v souvislosti s vládními omezeními velmi postiženi dlouhodobou nemožností přístupu do laboratoří, kde řada z nich vypracovává experimentální část jejich závěrečných prací. Posun termínů by jim měl významně pomoci," vysvětlil.
Naopak České vysoké učení technické v Praze podle prorektorky Gabriely Achtenové změny v harmonogramu nechystá. Podobně se vyjádřila i mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová.
Zástupci škol se shodli, že největší problém je nekonání praktické výuky. "Ve velmi těžké situaci jsou také studenti prvního ročníku, kteří přišli do zcela nového prostředí s novými, vyššími nároky na studium, a strávili zde fyzicky pouze jeden týden," uvedl Janovský. "Společně ve spolupráci zodpovědných garantů a proděkanů tyto problémy řešíme a věříme, že letní semestr nám umožní potřebné dohnat," řekla Králíčková.
Podmínky přijímacího řízení jsou podle zástupců škol většinou připravené i pro trvající omezení. Třeba některé fakulty VŠE podle Mlynářové již oznámily, že budou přijímat ve větší míře na základě výsledků ze středních škol. U běžných zkoušek funguje nyní ve školách prezenční i distanční forma.
Většina vysokých škol učila zimní semestr od začátku na dálku. Na distanční výuku musely přejít od konce září, semestr začal nejčastěji na přelomu září a října a skončil buď před Vánoci, nebo tento týden.
Související

Rusku došla trpělivost. Zakáže výuku ukrajinštiny na okupovaných územích

Tělesné tresty i policejní doprovod. Jak vypadá školní den na druhé straně Evropy i světa?
Školství , Vysoké školy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Univerzita Karlova , VŠCHT , Česká zemědělská univerzita , VŠE Praha
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek