Část vysokých škol v Praze už kvůli výuce na dálku rozhodla o úpravě podoby akademického roku. Prodlouží například zkouškové období, posunou lhůty pro odevzdání závěrečných prací či termíny pro státnice. Zkoušky se nyní mohou konat buď dálkově, nebo prezenčně s omezením do 10 osob.
Podmínky pro přijímací zkoušky, které budou většinou začátkem léta, se školy snaží naplánovat i pro případ trvajících omezení. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol, které oslovila ČTK.
Díky novele zákona mohou vysoké školy v souvislosti s epidemií covidu-19 i po skončení loňského roku nadále pokračovat ve výuce a zkouškách na dálku, upravovat harmonogram studia a termíny přijímacích zkoušek. V uplynulém roce umožňoval školám tyto úpravy zvláštní zákon, jehož platnost 31. prosince skončila. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně od 1. ledna na předchozí normu navazují.
Například Univerzita Karlova podle prorektorky Mileny Králíčkové v harmonogramu akademického roku prodloužila letní semestr a obě zkouškové období. Zkoušky se budou moct konat rovněž v červenci, letní prázdniny budou jen v srpnu podle potřeb fakult, vyplývá z opatření rektora na webu. O změnách ve svém harmonogramu rozhodla už i Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), uvedl její mluvčí Michal Janovský. Zimní semestr se podle něj prodloužil o dva týdny, aby se mohla konat výuka v laboratořích. V současnosti se ale mohou konat jen individuální konzultace či distanční vzdělávání.
Letní semestr se podle Janovského na VŠCHT zkrátí o jeden týden na 13 týdnů a skončí 28. května. Posune se část zkouškového období, termíny pro odevzdání bakalářských prací nebo začátek bakalářských státnic, vyjmenoval mluvčí.
Česká zemědělská univerzita v Praze podle prorektora Jiřího Remeše zatím o úpravě harmonogramu diskutuje. I on zmínil možnost posunu termínů pro závěrečné práce a státnice. "Studenti byli v souvislosti s vládními omezeními velmi postiženi dlouhodobou nemožností přístupu do laboratoří, kde řada z nich vypracovává experimentální část jejich závěrečných prací. Posun termínů by jim měl významně pomoci," vysvětlil.
Naopak České vysoké učení technické v Praze podle prorektorky Gabriely Achtenové změny v harmonogramu nechystá. Podobně se vyjádřila i mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová.
Zástupci škol se shodli, že největší problém je nekonání praktické výuky. "Ve velmi těžké situaci jsou také studenti prvního ročníku, kteří přišli do zcela nového prostředí s novými, vyššími nároky na studium, a strávili zde fyzicky pouze jeden týden," uvedl Janovský. "Společně ve spolupráci zodpovědných garantů a proděkanů tyto problémy řešíme a věříme, že letní semestr nám umožní potřebné dohnat," řekla Králíčková.
Podmínky přijímacího řízení jsou podle zástupců škol většinou připravené i pro trvající omezení. Třeba některé fakulty VŠE podle Mlynářové již oznámily, že budou přijímat ve větší míře na základě výsledků ze středních škol. U běžných zkoušek funguje nyní ve školách prezenční i distanční forma.
Většina vysokých škol učila zimní semestr od začátku na dálku. Na distanční výuku musely přejít od konce září, semestr začal nejčastěji na přelomu září a října a skončil buď před Vánoci, nebo tento týden.
Související
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů
Školství , Vysoké školy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Univerzita Karlova , VŠCHT , Česká zemědělská univerzita , VŠE Praha
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 2 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 3 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 4 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 6 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Zdroj: Libor Novák