Část vysokých škol v Praze už kvůli výuce na dálku rozhodla o úpravě podoby akademického roku. Prodlouží například zkouškové období, posunou lhůty pro odevzdání závěrečných prací či termíny pro státnice. Zkoušky se nyní mohou konat buď dálkově, nebo prezenčně s omezením do 10 osob.
Podmínky pro přijímací zkoušky, které budou většinou začátkem léta, se školy snaží naplánovat i pro případ trvajících omezení. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol, které oslovila ČTK.
Díky novele zákona mohou vysoké školy v souvislosti s epidemií covidu-19 i po skončení loňského roku nadále pokračovat ve výuce a zkouškách na dálku, upravovat harmonogram studia a termíny přijímacích zkoušek. V uplynulém roce umožňoval školám tyto úpravy zvláštní zákon, jehož platnost 31. prosince skončila. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně od 1. ledna na předchozí normu navazují.
Například Univerzita Karlova podle prorektorky Mileny Králíčkové v harmonogramu akademického roku prodloužila letní semestr a obě zkouškové období. Zkoušky se budou moct konat rovněž v červenci, letní prázdniny budou jen v srpnu podle potřeb fakult, vyplývá z opatření rektora na webu. O změnách ve svém harmonogramu rozhodla už i Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), uvedl její mluvčí Michal Janovský. Zimní semestr se podle něj prodloužil o dva týdny, aby se mohla konat výuka v laboratořích. V současnosti se ale mohou konat jen individuální konzultace či distanční vzdělávání.
Letní semestr se podle Janovského na VŠCHT zkrátí o jeden týden na 13 týdnů a skončí 28. května. Posune se část zkouškového období, termíny pro odevzdání bakalářských prací nebo začátek bakalářských státnic, vyjmenoval mluvčí.
Česká zemědělská univerzita v Praze podle prorektora Jiřího Remeše zatím o úpravě harmonogramu diskutuje. I on zmínil možnost posunu termínů pro závěrečné práce a státnice. "Studenti byli v souvislosti s vládními omezeními velmi postiženi dlouhodobou nemožností přístupu do laboratoří, kde řada z nich vypracovává experimentální část jejich závěrečných prací. Posun termínů by jim měl významně pomoci," vysvětlil.
Naopak České vysoké učení technické v Praze podle prorektorky Gabriely Achtenové změny v harmonogramu nechystá. Podobně se vyjádřila i mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová.
Zástupci škol se shodli, že největší problém je nekonání praktické výuky. "Ve velmi těžké situaci jsou také studenti prvního ročníku, kteří přišli do zcela nového prostředí s novými, vyššími nároky na studium, a strávili zde fyzicky pouze jeden týden," uvedl Janovský. "Společně ve spolupráci zodpovědných garantů a proděkanů tyto problémy řešíme a věříme, že letní semestr nám umožní potřebné dohnat," řekla Králíčková.
Podmínky přijímacího řízení jsou podle zástupců škol většinou připravené i pro trvající omezení. Třeba některé fakulty VŠE podle Mlynářové již oznámily, že budou přijímat ve větší míře na základě výsledků ze středních škol. U běžných zkoušek funguje nyní ve školách prezenční i distanční forma.
Většina vysokých škol učila zimní semestr od začátku na dálku. Na distanční výuku musely přejít od konce září, semestr začal nejčastěji na přelomu září a října a skončil buď před Vánoci, nebo tento týden.
Související
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů
Školství , Vysoké školy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Univerzita Karlova , VŠCHT , Česká zemědělská univerzita , VŠE Praha
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
před 1 hodinou
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
před 1 hodinou
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
před 2 hodinami
Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb
před 10 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 10 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.
Zdroj: Libor Novák