Část vysokých škol v Praze už kvůli výuce na dálku rozhodla o úpravě podoby akademického roku. Prodlouží například zkouškové období, posunou lhůty pro odevzdání závěrečných prací či termíny pro státnice. Zkoušky se nyní mohou konat buď dálkově, nebo prezenčně s omezením do 10 osob.
Podmínky pro přijímací zkoušky, které budou většinou začátkem léta, se školy snaží naplánovat i pro případ trvajících omezení. Vyplývá to z odpovědí zástupců vysokých škol, které oslovila ČTK.
Díky novele zákona mohou vysoké školy v souvislosti s epidemií covidu-19 i po skončení loňského roku nadále pokračovat ve výuce a zkouškách na dálku, upravovat harmonogram studia a termíny přijímacích zkoušek. V uplynulém roce umožňoval školám tyto úpravy zvláštní zákon, jehož platnost 31. prosince skončila. Nová trvalá ustanovení ve vysokoškolském zákoně od 1. ledna na předchozí normu navazují.
Například Univerzita Karlova podle prorektorky Mileny Králíčkové v harmonogramu akademického roku prodloužila letní semestr a obě zkouškové období. Zkoušky se budou moct konat rovněž v červenci, letní prázdniny budou jen v srpnu podle potřeb fakult, vyplývá z opatření rektora na webu. O změnách ve svém harmonogramu rozhodla už i Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT), uvedl její mluvčí Michal Janovský. Zimní semestr se podle něj prodloužil o dva týdny, aby se mohla konat výuka v laboratořích. V současnosti se ale mohou konat jen individuální konzultace či distanční vzdělávání.
Letní semestr se podle Janovského na VŠCHT zkrátí o jeden týden na 13 týdnů a skončí 28. května. Posune se část zkouškového období, termíny pro odevzdání bakalářských prací nebo začátek bakalářských státnic, vyjmenoval mluvčí.
Česká zemědělská univerzita v Praze podle prorektora Jiřího Remeše zatím o úpravě harmonogramu diskutuje. I on zmínil možnost posunu termínů pro závěrečné práce a státnice. "Studenti byli v souvislosti s vládními omezeními velmi postiženi dlouhodobou nemožností přístupu do laboratoří, kde řada z nich vypracovává experimentální část jejich závěrečných prací. Posun termínů by jim měl významně pomoci," vysvětlil.
Naopak České vysoké učení technické v Praze podle prorektorky Gabriely Achtenové změny v harmonogramu nechystá. Podobně se vyjádřila i mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová.
Zástupci škol se shodli, že největší problém je nekonání praktické výuky. "Ve velmi těžké situaci jsou také studenti prvního ročníku, kteří přišli do zcela nového prostředí s novými, vyššími nároky na studium, a strávili zde fyzicky pouze jeden týden," uvedl Janovský. "Společně ve spolupráci zodpovědných garantů a proděkanů tyto problémy řešíme a věříme, že letní semestr nám umožní potřebné dohnat," řekla Králíčková.
Podmínky přijímacího řízení jsou podle zástupců škol většinou připravené i pro trvající omezení. Třeba některé fakulty VŠE podle Mlynářové již oznámily, že budou přijímat ve větší míře na základě výsledků ze středních škol. U běžných zkoušek funguje nyní ve školách prezenční i distanční forma.
Většina vysokých škol učila zimní semestr od začátku na dálku. Na distanční výuku musely přejít od konce září, semestr začal nejčastěji na přelomu září a října a skončil buď před Vánoci, nebo tento týden.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Školství , Vysoké školy , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Univerzita Karlova , VŠCHT , Česká zemědělská univerzita , VŠE Praha
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů
před 7 minutami
Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu
před 42 minutami
Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete
před 1 hodinou
Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně
před 2 hodinami
Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění
před 2 hodinami
Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad
před 3 hodinami
USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán
před 4 hodinami
Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení
před 5 hodinami
Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál
před 5 hodinami
Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař
před 6 hodinami
Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval
před 7 hodinami
Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové upozornili na tři jevy
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.
Zdroj: Libor Novák