Konference Česko a Ukrajina. Hovořilo se o integraci studentů, pokračování války i o cestě Ukrajiny do EU

Na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy v Praze experti hodnotili rok od invaze Ruska na Ukrajinu. Podle děkana válka znamenala moment, který ověřil schopnost univerzity rychle reagovat na krizi. Rektorka zase vyzdvihla rychlost integrace stovek ukrajinských studentů. Pozvaní hosté a konferenci hovořili také o nové fázi ruské ofenzívy, jednání o míru nebo postavení Česka v rámci Evropy.

Celou konferenci uvedl děkan FSV Tomáš Karásek. „Touto konferencí si připomínáme velice smutné výročí, které pro nás bylo systémovým šokem. Nesmírně si vážím toho, co univerzita podniká. Krize nám ukázala, jak moc jsme schopni pomáhat.“ 

Jeho slova potvrdila rektorka hostitelské fakulty Milena Králíčkova s tím, že se univerzita snažila na invazi reagovat rychle. Od té doby nejstarší česká vysoká škola přijala stovky ukrajinských studentů. „Mohli pokračovat tam, kde studia na Ukrajině zanechali. Domov a pracovní uplatnění zde našli i akademici a akademičky z válkou postižené země,“ nastínila.  

Rychle se přizpůsobil také Ústav jazykové přípravy UK. Během několika měsíců umožnil integraci studentů do různých oborů na vysoké škole. „Vytvořili jsme European Partnership Univesity Cluster, kde jsme ve spolupráci s ministerstvem zahraničí pomohli spojit univerzity ze zemí Východního partnerství a členských zemí Evropské unie. Dokážeme společně pomáhat a efektivně zapojovat ukrajinské univerzity,“ vylíčila Králíčková.  

Představila vznik Expertní skupiny pro Ukrajinu, jejíž činnost následně vysvětlil děkan FSV Tomáš Karásek. „Smyslem celofakultní expertní skupiny je přispět svými stanovisky do probíhajících veřejných debat. Do skupiny byli proto záměrně přizváni akademici a akademičky zastupující různé vědní disciplíny, od mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií přes východoevropská studia či veřejnou a sociální politiku pro mediální studia.“ 

Základním typem výstupů ESU jsou policy briefs, což jsou stručné a informačně hutné studie zaměřené na aktuální výzvy, postupně vytvořené vývojem na Ukrajině. „Jejich součástí je vždy i konkrétní doporučení pro Českou republiku, její instituce, orgány či zde působí organizace,“ doplnil Karásek.  

Jsme Ukrajině vděční za její odpor, zaznělo z úst náměstka šéfa diplomacie. ČR má napříč Evropou unikátní postavení 

Konferenci jako host navštívil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák. Hovořil o vedoucí pozici České republiky mezi pomáhajícími zeměmi a konkrétních oblastech, v nichž Praha Kyjevu od začátku ruské invaze asistovala.  

„Všichni z nás si pamatují od rodičů nebo prarodičů vyprávění o vpádu vojsk Varšavské smlouvy ze dne 21. srpna 1968. Já si živě pamatuji, co jsem dělal a kde jsem stál, když byla 11. září 2001 napadena Dvojčata v New Yorku. Většina z vás si zase pamatuje moment, kdy jste se dozvěděli, že Rusko napadlo Ukrajinu,“ nastínil Kozák.  

V průběhu let 2020 a 2021 Rusko stupňovalo napětí a nepřátelskou rétoriku. Zvyšovalo své požadavky, které byly pro Českou republiku a její spojence neakceptovatelné. „Rusko napadalo suverenitu nás a dalších spojeneckých států. Usilovali jsme o odvrácení agrese, ruské vedení ale už bylo rozhodnuto pro ozbrojený konflikt,“ připomněl. 

Kyjev má jednat o míru, až se bude cítit. Břímě leží na Ukrajině a naším úkolem je pomáhat, shodují se diplomaté  

Posledních několik týdnů se napříč médii a akademickou obcí vyskytují obavy o nové fázi ruské ofenzívy, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin teoreticky může rozpoutat při příležitosti prvního výročí od začátku invaze na Ukrajinu. Čeští diplomaté za Ukrajinou vytrvale stojí. 

Podle náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka Moskva využívá agresivní rétoriku a výhrůžky k eskalaci situace. „Slýcháme výzvy k míru z obou stran. Jsme často obviňováni, že podporou utrpení jen prodlužujeme. S tím nesouhlasím. Ukončení války je plně v rukou Ruska, které zpochybňuje právo země na existenci a neprávem anektovalo 15 procent jejího území. Válka skončí stažením ruských vojsk,“ vyjmenoval. 

Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková doporučuje, aby se na ukrajinské vedení příliš netlačilo. „Budoucnost konfliktu bude taková, jakou ji chceme mít. Ukrajina přechází od ruského vlivu k evropskému a napojuje se na pupeční šňůru také díky svému kandidátskému statusu,“ komentovala. Břímě však leží na Ukrajině, její vládě a prezidentovi. 

Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy Bruselu a Kyjeva čeká formalizace a rozsáhlá jednání 

Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu. 

Zvláštní zmocněnec české diplomacie pro otázky Východního partnerství Jan Marian upozornil na složitost procesu rozšiřování Evropské unie. Ukrajinci jsou dnes v pozici, kdy chtějí silné kroky od svých evropských spojenců a dostávají je.  

„Náš úkol v rámci Východního partnerství je obecně pomoct Ukrajině co nejvíce v přibližování k Evropské unii. Myslíme ale také na ostatní země partnerství,“ vylíčil zmocněnec. Konkrétně jde o případy Moldavska a Gruzie. Na Kišiněv se na evropské úrovni momentálně velmi myslí a Česko za něj podle Mariana lobbuje. 

Podrobné reportáže z jednotlivých panelů najdete na serveru EuroZprávy.cz ve středu 22. února.

Související

Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

Více souvisejících

Ukrajina Česká republika Univerzita Karlova studenti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 3 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 4 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy