Na Fakultě společenských věd Univerzity Karlovy v Praze experti hodnotili rok od invaze Ruska na Ukrajinu. Podle děkana válka znamenala moment, který ověřil schopnost univerzity rychle reagovat na krizi. Rektorka zase vyzdvihla rychlost integrace stovek ukrajinských studentů. Pozvaní hosté a konferenci hovořili také o nové fázi ruské ofenzívy, jednání o míru nebo postavení Česka v rámci Evropy.
Celou konferenci uvedl děkan FSV Tomáš Karásek. „Touto konferencí si připomínáme velice smutné výročí, které pro nás bylo systémovým šokem. Nesmírně si vážím toho, co univerzita podniká. Krize nám ukázala, jak moc jsme schopni pomáhat.“
Jeho slova potvrdila rektorka hostitelské fakulty Milena Králíčkova s tím, že se univerzita snažila na invazi reagovat rychle. Od té doby nejstarší česká vysoká škola přijala stovky ukrajinských studentů. „Mohli pokračovat tam, kde studia na Ukrajině zanechali. Domov a pracovní uplatnění zde našli i akademici a akademičky z válkou postižené země,“ nastínila.
Rychle se přizpůsobil také Ústav jazykové přípravy UK. Během několika měsíců umožnil integraci studentů do různých oborů na vysoké škole. „Vytvořili jsme European Partnership Univesity Cluster, kde jsme ve spolupráci s ministerstvem zahraničí pomohli spojit univerzity ze zemí Východního partnerství a členských zemí Evropské unie. Dokážeme společně pomáhat a efektivně zapojovat ukrajinské univerzity,“ vylíčila Králíčková.
Představila vznik Expertní skupiny pro Ukrajinu, jejíž činnost následně vysvětlil děkan FSV Tomáš Karásek. „Smyslem celofakultní expertní skupiny je přispět svými stanovisky do probíhajících veřejných debat. Do skupiny byli proto záměrně přizváni akademici a akademičky zastupující různé vědní disciplíny, od mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií přes východoevropská studia či veřejnou a sociální politiku pro mediální studia.“
Základním typem výstupů ESU jsou policy briefs, což jsou stručné a informačně hutné studie zaměřené na aktuální výzvy, postupně vytvořené vývojem na Ukrajině. „Jejich součástí je vždy i konkrétní doporučení pro Českou republiku, její instituce, orgány či zde působí organizace,“ doplnil Karásek.
Jsme Ukrajině vděční za její odpor, zaznělo z úst náměstka šéfa diplomacie. ČR má napříč Evropou unikátní postavení
Konferenci jako host navštívil náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák. Hovořil o vedoucí pozici České republiky mezi pomáhajícími zeměmi a konkrétních oblastech, v nichž Praha Kyjevu od začátku ruské invaze asistovala.
„Všichni z nás si pamatují od rodičů nebo prarodičů vyprávění o vpádu vojsk Varšavské smlouvy ze dne 21. srpna 1968. Já si živě pamatuji, co jsem dělal a kde jsem stál, když byla 11. září 2001 napadena Dvojčata v New Yorku. Většina z vás si zase pamatuje moment, kdy jste se dozvěděli, že Rusko napadlo Ukrajinu,“ nastínil Kozák.
V průběhu let 2020 a 2021 Rusko stupňovalo napětí a nepřátelskou rétoriku. Zvyšovalo své požadavky, které byly pro Českou republiku a její spojence neakceptovatelné. „Rusko napadalo suverenitu nás a dalších spojeneckých států. Usilovali jsme o odvrácení agrese, ruské vedení ale už bylo rozhodnuto pro ozbrojený konflikt,“ připomněl.
Kyjev má jednat o míru, až se bude cítit. Břímě leží na Ukrajině a naším úkolem je pomáhat, shodují se diplomaté
Posledních několik týdnů se napříč médii a akademickou obcí vyskytují obavy o nové fázi ruské ofenzívy, kterou šéf Kremlu Vladimir Putin teoreticky může rozpoutat při příležitosti prvního výročí od začátku invaze na Ukrajinu. Čeští diplomaté za Ukrajinou vytrvale stojí.
Podle náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Kozáka Moskva využívá agresivní rétoriku a výhrůžky k eskalaci situace. „Slýcháme výzvy k míru z obou stran. Jsme často obviňováni, že podporou utrpení jen prodlužujeme. S tím nesouhlasím. Ukončení války je plně v rukou Ruska, které zpochybňuje právo země na existenci a neprávem anektovalo 15 procent jejího území. Válka skončí stažením ruských vojsk,“ vyjmenoval.
Stálá zástupkyně České republiky při Politickém a bezpečnostním výboru Evropské unie Jitka Látal Znamenáčková doporučuje, aby se na ukrajinské vedení příliš netlačilo. „Budoucnost konfliktu bude taková, jakou ji chceme mít. Ukrajina přechází od ruského vlivu k evropskému a napojuje se na pupeční šňůru také díky svému kandidátskému statusu,“ komentovala. Břímě však leží na Ukrajině, její vládě a prezidentovi.
Kandidátský status pro Ukrajinu je levný politický slib, míní odborník. Vztahy Bruselu a Kyjeva čeká formalizace a rozsáhlá jednání
Ukrajinu na cestě do Evropské unie čekají mnohá úskalí. Experti předpokládají dlouhá jednání, která v konečném důsledku ani nemusí vést ke vstupu. Stálá zástupkyně ČR v Bruselu vnímá nutnost propojení evropského a ukrajinského vnitřního trhu.
Zvláštní zmocněnec české diplomacie pro otázky Východního partnerství Jan Marian upozornil na složitost procesu rozšiřování Evropské unie. Ukrajinci jsou dnes v pozici, kdy chtějí silné kroky od svých evropských spojenců a dostávají je.
„Náš úkol v rámci Východního partnerství je obecně pomoct Ukrajině co nejvíce v přibližování k Evropské unii. Myslíme ale také na ostatní země partnerství,“ vylíčil zmocněnec. Konkrétně jde o případy Moldavska a Gruzie. Na Kišiněv se na evropské úrovni momentálně velmi myslí a Česko za něj podle Mariana lobbuje.
Podrobné reportáže z jednotlivých panelů najdete na serveru EuroZprávy.cz ve středu 22. února.
Související

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
Ukrajina , Česká republika , Univerzita Karlova , studenti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Na Ukrajinu dorazily první francouzské stíhačky Mirage 2000
před 1 hodinou

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?
před 2 hodinami

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno
před 3 hodinami

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert
před 4 hodinami

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?
před 5 hodinami

Za průjezd Panamským průplavem nebudeme platit, oznámily hrdě USA. Budete, reaguje Panama
před 6 hodinami

Počasí bude příští týden proměnlivé. Teplotní rozdíl bude až 15 stupňů
včera

Bílý dům: Trump nepotvrdil vyslání armády do Pásma Gazy. Jeho obnovu ale platit nebudeme
včera

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno
včera

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok
včera

Naši AI můžete používat k výrobě zbraní. Mateřská firma Google zrušila svůj slib
včera

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?
včera

Nechme Trumpa jednat. Gaze může pomoci víc než arabské státy, které dosud jen přihlížely
včera

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě
včera

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor
včera

Řekneme to jasně: Gaza je domovem Palestinců. Evropa rázně zareagovala na Trumpův plán
včera

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší
včera

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde
včera

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?
včera
V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli
Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.
Zdroj: Libor Novák