Projev Václava Klause na Valném shromáždění OSN

New York - Sobotní projev prezidenta Václava Klause na 65. zasedání Valného shromáždění OSN. Text prezident zveřejnil na svém webu.

Pane předsedo,

dovolte mi, abych Vám hned na počátku pogratuloval ke zvolení do velmi významné pozice nejvyššího funkcionáře 65. zasedání Valného shromáždění OSN.

Vážení delegáti, dámy a pánové,

mám tu čest zde dnes reprezentovat Českou republiku, zemi v centru Evropy, zemi, která se od počátku intenzivně účastní aktivit OSN a která v tom bude jistě pokračovat i v budoucnu. Je v našem zájmu, aby tato organizace zůstala vysoce respektovaným fórem přispívajícím prosperitě, stabilitě a mírovému řešení konfliktů dnešního světa. Aktivně se účastníme práce v celé řadě organizací OSN a čeští vojáci a experti se již celá desetiletí zúčastňují mírových misí OSN.

Jak zde bylo během uplynulých dnů mnohokrát zopakováno, dnešní svět se velmi liší od světa roku 1945, kdy bylo OSN založeno 51 státy, mezi nimiž byla i naše republika. Dnes je jich 192. To není pouze kvantitativní změna, je to mnohem více. Jsme přesvědčeni o tom, že se odpovídajícím způsobem musí změnit i struktura této organizace. Zejména se musí reformovat Rada bezpečnosti, aby věrněji odrážela geopolitickou, ekonomickou a demografickou realitu počátku 21. století. Je frustrující, že diskuse o těchto změnách probíhají už 16 let bez výsledku. Je na čase, aby přinesly konkrétní výsledky a Česká republika je připravena je podpořit.

Změny tohoto typu nutné jsou, ale – na druhé straně – něco musí pokračovat beze změn. Nemyslím si, že OSN musí hledat nějakou svou novou misi. Cíle OSN by měly zůstat takové, jaké byly definovány původní Chartou OSN:

- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost- rozvíjet přátelské vztahy mezi zeměmi- zabezpečovat mezinárodní spolupráci při řešení mezinárodních konfliktů.

Spojené národy by se od těchto principů neměly odchýlit. Neměly by hledat alternativní či náhradní projekty k těm, které jsou zaměřeny na zvyšování míru, svobody a demokracie. Měly by zůstat mezivládní platformou, založenou na pluralitě názorů svých členských států a na vzájemném respektu k jejich občas se lišícím pozicím.

Dovolte mi dotknout se stručně dvou témat představujících část dnešní agendy OSN.

Prvním z nich je světová ekonomická krize a metody, jak ji překonat. Obávám se, že se pohybujeme špatným směrem. Protikrizová opatření, která byla navrhována a částečně již implementována, vycházela z předpokladu, že krize byla selháním trhů a že správnou cestou, jak z krize vyjít, je větší regulace trhů. To je předpoklad chybný. Není možné předejít jakékoli další krizi tím, že budeme zavádět trhy ničící makroekonomické zásahy a nové typy regulací, jak se to děje právě teď. Pouze je možné trhy zničit a spolu s nimi i možnosti pokračování ekonomického růstu a zajišťování prosperity vyspělých i rozvojových zemí.

Řešením této či jakékoli další krize není ani zvyšující se protekcionismus a je dobře, že se v tomto smyslu většina států zatím chovala velmi racionálně. Řešením není ani zavádění více byrokracie, ani vytváření nových státních nebo supranacionálních institucí, ale ani pokusy zavádět „global governance“. Naopak. Mezinárodní organizace, včetně Spojených národů, by měly snižovat své výdaje, zmenšovat počet svých úředníků a ponechat řešení na vládách členských států, které jsou občanům těchto zemí přímo zodpovědné.

Rozvojovým zemím by nemělo být bráněno usilovat o ekonomický růst. Potřebují přístup k zahraničním trhům a potřebují svobodný obchod. Přesně před rokem jsem na tomto jednání zdůrazňoval, že musíme brát ohled na náklady a výnosy našich rozhodnutí. Rozvojové země nesmí být nuceny souhlasit se stále více ambicióznějšími cíli v boji s klimatickými změnami, navíc v situaci, kdy samy vyspělé země tyto cíle neplní.

OSN nemá mít všezahrnující agendu. Nemá se přesouvat od politických témat k „vědeckým“. OSN zde není od toho, aby určovala, co je a co není věda, ale je tu od toho, aby vedla členské státy k racionální, argumenty podložené debatě o politických tématech. Nejškodlivější politickou debatou, které jsme v posledních několika letech svědky, je debata o klimatu a o globálním oteplování.

Neměli bychom rezignovat na elementární hodnoty a principy, které většina z nás zastává a to mne vede k druhému tématu, které chci dnes zmínit – k tématu nešíření nukleárních zbraní. V dubnu tohoto roku Česká republika hostila důležitou událost, při které prezidenti Ruské federace a Spojených států amerických podepsali „Smlouvu mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o podmínkách dalšího snížení a omezení strategických útočných zbraní“ neboli „New START Treaty“. Tuto smlouvu považujeme za důležitý krok vpřed a za jasný signál učinit náš komplikovaný svět bezpečnější. Doufejme, že brzy dojde k dalším krokům v tomto směru.

Nepolemizujeme s právem jakékoli země užívat jadernou energii pro mírové účely, ale musí to být činěno zodpovědným způsobem. Není možné, aby některé země ignorovaly domluvené a respektované mezinárodní standardy, aby ohrožovaly stabilitu svých regionů a aby zvyšovaly riziko šíření nukleárních zbraní.

Spojené národy jsou unikátním fórem, v němž jsou zastoupeny jak malé, tak velké země. Jsou to země s různými politickými, ekonomickými a sociálními systémy, s různými sousedy, s různou historickou zkušeností a geopolitickou pozicí a – co je možná nejdůležitější – s různou úrovní HDP, bohatství a ekonomického rozvoje. Přesně to dělá OSN unikátní a nenahraditelnou institucí.

Místo, aby se OSN stále více stávalo zdrojem finančních prostředků pro různé, často velmi sporné nevládní organizace, které se – bez jakékoliv povinnosti skládat účty a bez jakékoliv kontroly – snaží profitovat z aktivit OSN, mělo by OSN usilovat o to, aby bylo účinnou organizací reprezentující státy a jejich občany. Úlohou OSN není usilovat o globální vládnutí a tím méně o to, aby v něm hrálo centrální roli. OSN existuje primárně proto, aby posilovala přátelské vztahy mezi svými členy a aby hledala řešení problémů, které se nedají uzavřít do národních hranic.

Přeji Vám, pane předsedo, úspěch ve Vašem fungování a chtěl bych Vás ubezpečit, že Česká republika bude i nadále aktivním členem OSN.

Václav Klaus, hlavní sídlo Organizace spojených národů, New York, 25. září 2010

Související

Volební štáb Motoristů

Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje

Zdravotně indisponovaný poslanec Filip Turek zatím chybí na seznamu ministrů, který premiér Andrej Babiš (ANO) předložil prezidentovi Petru Pavlovi před pondělním jmenováním vlády. Motoristé sice tvrdí, že Turek je nadále kandidátem, ale bývalý prezident Václav Klaus poslednímu vývoji nerozumí. 
Miloš Zeman

Zeman ještě není fit. Na Pražském hradě bude v úterý chybět

Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad. 

Více souvisejících

Václav Klaus OSN

Aktuálně se děje

včera

včera

Markéta Vondroušová

Tenistce Vondroušové hrozí velký problém. Může dostat až čtyřletý trest

Nedávno se představila v rámci kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Švýcarkám a jednalo se o jeden z mála jejích startů v tomto roce, protože se v předešlé době trápila se zraněním ramene. Už to tak tovypadalo, že vítězka Wimbledonu z roku 2023 Markéta Vondroušová se pomalu začne vracet do pravidelného zápasového kolotoče, jenže nyní přišla nečekaná rána. České reprezentantce hrozí až čtyři roky zákazu činnosti poté, co vyšlo najevo, že loni v prosinci neodevzdala dopingový vzorek komisařce tak, jak podle pravidel měla.

včera

Daně, ilustrační fotografie.

Daňová přiznání už jsou přijímána jen elektronicky. Čas máte do začátku května

Už ve středu 1. dubna 2026 uplynula základní lhůta pro podání přiznání k daním z příjmů. Nyní je možné podat daňové přiznání už jen elektronicky. Finanční správa zatím eviduje přes 1,6 milionu daňových přiznání. Podíl elektronických podání dosáhl více než 62 %, což potvrzuje pokračující trend digitalizace v oblasti správy daní. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Íránská delegace v Pákistánu

Mírová dohoda s USA je daleko, prozradil Teherán

Mír na Blízkém východě je daleko, zní z Teheránu k průběhu diplomatických jednání se Spojenými státy americkými, jejichž cílem je dosažení trvalé mírové dohody. Írán v sobotu opět uzavřel Hormuzský průliv v reakci na pokračující americkou námořní blokádu. 

Aktualizováno 18. dubna 2026 21:54

18. dubna 2026 20:17

18. dubna 2026 19:04

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

Zdroj: David Holub

Další zprávy