New York - Sobotní projev prezidenta Václava Klause na 65. zasedání Valného shromáždění OSN. Text prezident zveřejnil na svém webu.
Pane předsedo,
dovolte mi, abych Vám hned na počátku pogratuloval ke zvolení do velmi významné pozice nejvyššího funkcionáře 65. zasedání Valného shromáždění OSN.
Vážení delegáti, dámy a pánové,
mám tu čest zde dnes reprezentovat Českou republiku, zemi v centru Evropy, zemi, která se od počátku intenzivně účastní aktivit OSN a která v tom bude jistě pokračovat i v budoucnu. Je v našem zájmu, aby tato organizace zůstala vysoce respektovaným fórem přispívajícím prosperitě, stabilitě a mírovému řešení konfliktů dnešního světa. Aktivně se účastníme práce v celé řadě organizací OSN a čeští vojáci a experti se již celá desetiletí zúčastňují mírových misí OSN.
Jak zde bylo během uplynulých dnů mnohokrát zopakováno, dnešní svět se velmi liší od světa roku 1945, kdy bylo OSN založeno 51 státy, mezi nimiž byla i naše republika. Dnes je jich 192. To není pouze kvantitativní změna, je to mnohem více. Jsme přesvědčeni o tom, že se odpovídajícím způsobem musí změnit i struktura této organizace. Zejména se musí reformovat Rada bezpečnosti, aby věrněji odrážela geopolitickou, ekonomickou a demografickou realitu počátku 21. století. Je frustrující, že diskuse o těchto změnách probíhají už 16 let bez výsledku. Je na čase, aby přinesly konkrétní výsledky a Česká republika je připravena je podpořit.
Změny tohoto typu nutné jsou, ale – na druhé straně – něco musí pokračovat beze změn. Nemyslím si, že OSN musí hledat nějakou svou novou misi. Cíle OSN by měly zůstat takové, jaké byly definovány původní Chartou OSN:
- udržovat mezinárodní mír a bezpečnost- rozvíjet přátelské vztahy mezi zeměmi- zabezpečovat mezinárodní spolupráci při řešení mezinárodních konfliktů.
Spojené národy by se od těchto principů neměly odchýlit. Neměly by hledat alternativní či náhradní projekty k těm, které jsou zaměřeny na zvyšování míru, svobody a demokracie. Měly by zůstat mezivládní platformou, založenou na pluralitě názorů svých členských států a na vzájemném respektu k jejich občas se lišícím pozicím.
Dovolte mi dotknout se stručně dvou témat představujících část dnešní agendy OSN.
Prvním z nich je světová ekonomická krize a metody, jak ji překonat. Obávám se, že se pohybujeme špatným směrem. Protikrizová opatření, která byla navrhována a částečně již implementována, vycházela z předpokladu, že krize byla selháním trhů a že správnou cestou, jak z krize vyjít, je větší regulace trhů. To je předpoklad chybný. Není možné předejít jakékoli další krizi tím, že budeme zavádět trhy ničící makroekonomické zásahy a nové typy regulací, jak se to děje právě teď. Pouze je možné trhy zničit a spolu s nimi i možnosti pokračování ekonomického růstu a zajišťování prosperity vyspělých i rozvojových zemí.
Řešením této či jakékoli další krize není ani zvyšující se protekcionismus a je dobře, že se v tomto smyslu většina států zatím chovala velmi racionálně. Řešením není ani zavádění více byrokracie, ani vytváření nových státních nebo supranacionálních institucí, ale ani pokusy zavádět „global governance“. Naopak. Mezinárodní organizace, včetně Spojených národů, by měly snižovat své výdaje, zmenšovat počet svých úředníků a ponechat řešení na vládách členských států, které jsou občanům těchto zemí přímo zodpovědné.
Rozvojovým zemím by nemělo být bráněno usilovat o ekonomický růst. Potřebují přístup k zahraničním trhům a potřebují svobodný obchod. Přesně před rokem jsem na tomto jednání zdůrazňoval, že musíme brát ohled na náklady a výnosy našich rozhodnutí. Rozvojové země nesmí být nuceny souhlasit se stále více ambicióznějšími cíli v boji s klimatickými změnami, navíc v situaci, kdy samy vyspělé země tyto cíle neplní.
OSN nemá mít všezahrnující agendu. Nemá se přesouvat od politických témat k „vědeckým“. OSN zde není od toho, aby určovala, co je a co není věda, ale je tu od toho, aby vedla členské státy k racionální, argumenty podložené debatě o politických tématech. Nejškodlivější politickou debatou, které jsme v posledních několika letech svědky, je debata o klimatu a o globálním oteplování.
Neměli bychom rezignovat na elementární hodnoty a principy, které většina z nás zastává a to mne vede k druhému tématu, které chci dnes zmínit – k tématu nešíření nukleárních zbraní. V dubnu tohoto roku Česká republika hostila důležitou událost, při které prezidenti Ruské federace a Spojených států amerických podepsali „Smlouvu mezi Spojenými státy americkými a Ruskou federací o podmínkách dalšího snížení a omezení strategických útočných zbraní“ neboli „New START Treaty“. Tuto smlouvu považujeme za důležitý krok vpřed a za jasný signál učinit náš komplikovaný svět bezpečnější. Doufejme, že brzy dojde k dalším krokům v tomto směru.
Nepolemizujeme s právem jakékoli země užívat jadernou energii pro mírové účely, ale musí to být činěno zodpovědným způsobem. Není možné, aby některé země ignorovaly domluvené a respektované mezinárodní standardy, aby ohrožovaly stabilitu svých regionů a aby zvyšovaly riziko šíření nukleárních zbraní.
Spojené národy jsou unikátním fórem, v němž jsou zastoupeny jak malé, tak velké země. Jsou to země s různými politickými, ekonomickými a sociálními systémy, s různými sousedy, s různou historickou zkušeností a geopolitickou pozicí a – co je možná nejdůležitější – s různou úrovní HDP, bohatství a ekonomického rozvoje. Přesně to dělá OSN unikátní a nenahraditelnou institucí.
Místo, aby se OSN stále více stávalo zdrojem finančních prostředků pro různé, často velmi sporné nevládní organizace, které se – bez jakékoliv povinnosti skládat účty a bez jakékoliv kontroly – snaží profitovat z aktivit OSN, mělo by OSN usilovat o to, aby bylo účinnou organizací reprezentující státy a jejich občany. Úlohou OSN není usilovat o globální vládnutí a tím méně o to, aby v něm hrálo centrální roli. OSN existuje primárně proto, aby posilovala přátelské vztahy mezi svými členy a aby hledala řešení problémů, které se nedají uzavřít do národních hranic.
Přeji Vám, pane předsedo, úspěch ve Vašem fungování a chtěl bych Vás ubezpečit, že Česká republika bude i nadále aktivním členem OSN.
Václav Klaus, hlavní sídlo Organizace spojených národů, New York, 25. září 2010
Související
Tanečky kolem Turka. Exprezident Klaus nechápe, co se děje
Zeman ještě není fit. Na Pražském hradě bude v úterý chybět
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
před 1 hodinou
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
před 1 hodinou
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
před 2 hodinami
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
před 3 hodinami
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
před 3 hodinami
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
před 4 hodinami
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
před 4 hodinami
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
před 5 hodinami
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
před 6 hodinami
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
před 7 hodinami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 7 hodinami
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
před 8 hodinami
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 9 hodinami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 9 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 10 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 11 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 12 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 13 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 13 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
Zdroj: Libor Novák