Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon

Izrael informoval Spojené státy o tom, že provádí „omezené“ pozemní operace v Libanonu a že na severní hranici vyhlásil uzavřené vojenské zóny, uvedl server Times of Israel

„Byli jsme informováni o několika operacích. Zatím nám bylo sděleno, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu poblíž hranic. O této záležitosti nadále diskutujeme,“ dodal Miller podle AFP.

Izraelská armáda rovněž oznámila na platformě Telegram, že určité oblasti u hranic s Libanonem byly prohlášeny za uzavřené vojenské zóny. Tato opatření se týkají města Metula a kibuců Misgav Am a Kfar Giladi v severním Izraeli. Vstup a odchod z těchto lokalit je povolen pouze izraelské armádě.

Několik amerických médií, včetně Washington Post a New York Times, informovalo v pondělí o možném omezeném pozemním zásahu v Libanonu. Mluvčí izraelské armády Olivier Rafowicz však tyto zprávy pro televizi BFM označil za nepravdivé.

Libanonské proíránské hnutí Hizballáh zvýšilo své útoky na izraelské jednotky den po tom, co Hamás, jejich palestinský spojenec, 7. října 2023 zahájil bezprecedentní teroristický útok na Izrael, který vyústil ve válku v pásmu Gazy.

Pohraniční střety v posledních týdnech eskalovaly. Izrael provádí rozsáhlé útoky nejen na hranicích, ale také v hloubce libanonského území, při kterých zahynuly stovky lidí, včetně vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí naznačil možnost pozemní operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, jak uvádějí izraelská média. Informoval o tom portál Times of Israel.

Galant při setkání s vojáky 188. obrněné a pěší brigády Golani v severním Izraeli prohlásil: "Eliminace vůdce teroristického hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, je důležitý krok, ale není to vše. Využijeme všechny dostupné možnosti."

Dále uvedl, že pro zajištění bezpečného návratu obyvatel severního Izraele do jejich domovů budou nasazeny všechny kapacity, včetně vojenských jednotek. Vyjádřil důvěru ve schopnosti vojáků dosáhnout úspěchu.

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem v poslední době roste a vyvolává obavy z možného zahájení izraelské pozemní ofenzívy na jihu Libanonu.

V polovině září izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že návrat evakuovaných Izraelců na sever země je prioritou válečného tažení. Izraelci byli nuceni opustit své domovy poté, co Hizballáh začal po vypuknutí války v pásmu Gazy ostřelovat severní izraelské pozice z Libanonu.

Izrael v reakci na tyto útoky zahájil nálety na pozice Hizballáhu a během posledních dvou týdnů zneškodnil několik vysokých představitelů hnutí, včetně jeho dlouholetého vůdce Nasralláha.

John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, však varoval, že pokud by Izrael vstoupil do plné války s Hizballáhem nebo Íránem, nemusí se mu podařit bezpečně vrátit obyvatele severu zpět do jejich domovů.

To, že se Izrael bude snažit co nejrychleji ukončit případnou pozemní ofenzívu proti proíránskému hnutí Hizballáh v Libanonu, uvedl už v pátek nejmenovaný představitel izraelských bezpečnostních složek. Uvedl to server Times of Israel.

Náčelník generálního štábu izraelské armády, Herci Halevi, minulý týden hovořil o možnosti pozemní invaze v Libanonu a vyzval vojáky, aby byli na tuto situaci připraveni.

Podle nejmenovaného představitele jsou v současné době zvažovány všechny možnosti. "Pokud k tomu dojde, pokusíme se to provést co nejrychleji," uvedl představitel s tím, že tato možnost je již v plánu.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy roste tlak na deeskalaci konfliktu a uzavření příměří na izraelsko-libanonské hranici. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce naznačil možnost svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN s cílem zvýšit tlak na dosažení příměří, vzhledem k odmítavému postoji Izraele.

Izraelská armáda podniká od začátku minulého týdne intenzivní letecké útoky na Libanon, nejsilnější od války v roce 2006, přičemž se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Tyto útoky si dosud vyžádaly přes 700 obětí a podle OSN bylo vysídleno přibližně 118 000 lidí.

Humanitární koordinátor OSN, Imran Riza, v pátek varoval, že Libanon prochází nejsmrtelnějším obdobím za poslední generaci a mnozí se obávají, že toto je teprve začátek.

Izrael tvrdí, že útoky zničily desítky skladů zbraní a budovy patřící Hizballáhu, čímž výrazně omezily vojenské kapacity tohoto hnutí. Přesto izraelský představitel odmítl tvrzení, že by při útocích umírali civilisté ve velkém počtu, a obvinil Hizballáh z používání civilistů jako lidských štítů.

Hizballáh zahájil útoky na Izrael 8. října loňského roku, den po bezprecedentním útoku hnutí Hamás na jih Izraele, který rozpoutal současnou válku v Pásmu Gazy.

Související

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda libanon

Aktuálně se děje

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

včera

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

včera

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

včera

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

včera

včera

včera

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

včera

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

včera

včera

včera

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

včera

29. září 2024 21:56

29. září 2024 21:11

Počasí, jaké způsobilo povodně, se může opakovat. Musíme změnit optiku, nabádá expert

Září přineslo do střední Evropy velmi deštivou epizodu, která způsobila povodně na rozsáhlém území. Vědci jsou přesvědčeni, že k extremitě jevu přispěla i klimatická změna. Expert ze Slovenska proto nyní nabádá, aby se změnila optika na problematiku velké vody. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy