Izrael informoval Spojené státy o tom, že provádí „omezené“ pozemní operace v Libanonu a že na severní hranici vyhlásil uzavřené vojenské zóny, uvedl server Times of Israel.
„Byli jsme informováni o několika operacích. Zatím nám bylo sděleno, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu poblíž hranic. O této záležitosti nadále diskutujeme,“ dodal Miller podle AFP.
Izraelská armáda rovněž oznámila na platformě Telegram, že určité oblasti u hranic s Libanonem byly prohlášeny za uzavřené vojenské zóny. Tato opatření se týkají města Metula a kibuců Misgav Am a Kfar Giladi v severním Izraeli. Vstup a odchod z těchto lokalit je povolen pouze izraelské armádě.
Několik amerických médií, včetně Washington Post a New York Times, informovalo v pondělí o možném omezeném pozemním zásahu v Libanonu. Mluvčí izraelské armády Olivier Rafowicz však tyto zprávy pro televizi BFM označil za nepravdivé.
Libanonské proíránské hnutí Hizballáh zvýšilo své útoky na izraelské jednotky den po tom, co Hamás, jejich palestinský spojenec, 7. října 2023 zahájil bezprecedentní teroristický útok na Izrael, který vyústil ve válku v pásmu Gazy.
Pohraniční střety v posledních týdnech eskalovaly. Izrael provádí rozsáhlé útoky nejen na hranicích, ale také v hloubce libanonského území, při kterých zahynuly stovky lidí, včetně vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.
Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí naznačil možnost pozemní operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, jak uvádějí izraelská média. Informoval o tom portál Times of Israel.
Galant při setkání s vojáky 188. obrněné a pěší brigády Golani v severním Izraeli prohlásil: "Eliminace vůdce teroristického hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, je důležitý krok, ale není to vše. Využijeme všechny dostupné možnosti."
Dále uvedl, že pro zajištění bezpečného návratu obyvatel severního Izraele do jejich domovů budou nasazeny všechny kapacity, včetně vojenských jednotek. Vyjádřil důvěru ve schopnosti vojáků dosáhnout úspěchu.
Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem v poslední době roste a vyvolává obavy z možného zahájení izraelské pozemní ofenzívy na jihu Libanonu.
V polovině září izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že návrat evakuovaných Izraelců na sever země je prioritou válečného tažení. Izraelci byli nuceni opustit své domovy poté, co Hizballáh začal po vypuknutí války v pásmu Gazy ostřelovat severní izraelské pozice z Libanonu.
Izrael v reakci na tyto útoky zahájil nálety na pozice Hizballáhu a během posledních dvou týdnů zneškodnil několik vysokých představitelů hnutí, včetně jeho dlouholetého vůdce Nasralláha.
John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, však varoval, že pokud by Izrael vstoupil do plné války s Hizballáhem nebo Íránem, nemusí se mu podařit bezpečně vrátit obyvatele severu zpět do jejich domovů.
To, že se Izrael bude snažit co nejrychleji ukončit případnou pozemní ofenzívu proti proíránskému hnutí Hizballáh v Libanonu, uvedl už v pátek nejmenovaný představitel izraelských bezpečnostních složek. Uvedl to server Times of Israel.
Náčelník generálního štábu izraelské armády, Herci Halevi, minulý týden hovořil o možnosti pozemní invaze v Libanonu a vyzval vojáky, aby byli na tuto situaci připraveni.
Podle nejmenovaného představitele jsou v současné době zvažovány všechny možnosti. "Pokud k tomu dojde, pokusíme se to provést co nejrychleji," uvedl představitel s tím, že tato možnost je již v plánu.
Tato vyjádření přicházejí v době, kdy roste tlak na deeskalaci konfliktu a uzavření příměří na izraelsko-libanonské hranici. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce naznačil možnost svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN s cílem zvýšit tlak na dosažení příměří, vzhledem k odmítavému postoji Izraele.
Izraelská armáda podniká od začátku minulého týdne intenzivní letecké útoky na Libanon, nejsilnější od války v roce 2006, přičemž se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Tyto útoky si dosud vyžádaly přes 700 obětí a podle OSN bylo vysídleno přibližně 118 000 lidí.
Humanitární koordinátor OSN, Imran Riza, v pátek varoval, že Libanon prochází nejsmrtelnějším obdobím za poslední generaci a mnozí se obávají, že toto je teprve začátek.
Izrael tvrdí, že útoky zničily desítky skladů zbraní a budovy patřící Hizballáhu, čímž výrazně omezily vojenské kapacity tohoto hnutí. Přesto izraelský představitel odmítl tvrzení, že by při útocích umírali civilisté ve velkém počtu, a obvinil Hizballáh z používání civilistů jako lidských štítů.
Hizballáh zahájil útoky na Izrael 8. října loňského roku, den po bezprecedentním útoku hnutí Hamás na jih Izraele, který rozpoutal současnou válku v Pásmu Gazy.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Izrael a Hizballáh dosáhly dohody o příměří
Izrael , Izraelská armáda , libanon
Aktuálně se děje
před 10 minutami
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
před 1 hodinou
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
před 1 hodinou
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
před 2 hodinami
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
před 2 hodinami
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno před 2 hodinami
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 3 hodinami
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
před 5 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 5 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 6 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 7 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.
Zdroj: Libor Novák