Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon

Izrael informoval Spojené státy o tom, že provádí „omezené“ pozemní operace v Libanonu a že na severní hranici vyhlásil uzavřené vojenské zóny, uvedl server Times of Israel

„Byli jsme informováni o několika operacích. Zatím nám bylo sděleno, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu poblíž hranic. O této záležitosti nadále diskutujeme,“ dodal Miller podle AFP.

Izraelská armáda rovněž oznámila na platformě Telegram, že určité oblasti u hranic s Libanonem byly prohlášeny za uzavřené vojenské zóny. Tato opatření se týkají města Metula a kibuců Misgav Am a Kfar Giladi v severním Izraeli. Vstup a odchod z těchto lokalit je povolen pouze izraelské armádě.

Několik amerických médií, včetně Washington Post a New York Times, informovalo v pondělí o možném omezeném pozemním zásahu v Libanonu. Mluvčí izraelské armády Olivier Rafowicz však tyto zprávy pro televizi BFM označil za nepravdivé.

Libanonské proíránské hnutí Hizballáh zvýšilo své útoky na izraelské jednotky den po tom, co Hamás, jejich palestinský spojenec, 7. října 2023 zahájil bezprecedentní teroristický útok na Izrael, který vyústil ve válku v pásmu Gazy.

Pohraniční střety v posledních týdnech eskalovaly. Izrael provádí rozsáhlé útoky nejen na hranicích, ale také v hloubce libanonského území, při kterých zahynuly stovky lidí, včetně vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí naznačil možnost pozemní operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, jak uvádějí izraelská média. Informoval o tom portál Times of Israel.

Galant při setkání s vojáky 188. obrněné a pěší brigády Golani v severním Izraeli prohlásil: "Eliminace vůdce teroristického hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, je důležitý krok, ale není to vše. Využijeme všechny dostupné možnosti."

Dále uvedl, že pro zajištění bezpečného návratu obyvatel severního Izraele do jejich domovů budou nasazeny všechny kapacity, včetně vojenských jednotek. Vyjádřil důvěru ve schopnosti vojáků dosáhnout úspěchu.

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem v poslední době roste a vyvolává obavy z možného zahájení izraelské pozemní ofenzívy na jihu Libanonu.

V polovině září izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že návrat evakuovaných Izraelců na sever země je prioritou válečného tažení. Izraelci byli nuceni opustit své domovy poté, co Hizballáh začal po vypuknutí války v pásmu Gazy ostřelovat severní izraelské pozice z Libanonu.

Izrael v reakci na tyto útoky zahájil nálety na pozice Hizballáhu a během posledních dvou týdnů zneškodnil několik vysokých představitelů hnutí, včetně jeho dlouholetého vůdce Nasralláha.

John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, však varoval, že pokud by Izrael vstoupil do plné války s Hizballáhem nebo Íránem, nemusí se mu podařit bezpečně vrátit obyvatele severu zpět do jejich domovů.

To, že se Izrael bude snažit co nejrychleji ukončit případnou pozemní ofenzívu proti proíránskému hnutí Hizballáh v Libanonu, uvedl už v pátek nejmenovaný představitel izraelských bezpečnostních složek. Uvedl to server Times of Israel.

Náčelník generálního štábu izraelské armády, Herci Halevi, minulý týden hovořil o možnosti pozemní invaze v Libanonu a vyzval vojáky, aby byli na tuto situaci připraveni.

Podle nejmenovaného představitele jsou v současné době zvažovány všechny možnosti. "Pokud k tomu dojde, pokusíme se to provést co nejrychleji," uvedl představitel s tím, že tato možnost je již v plánu.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy roste tlak na deeskalaci konfliktu a uzavření příměří na izraelsko-libanonské hranici. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce naznačil možnost svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN s cílem zvýšit tlak na dosažení příměří, vzhledem k odmítavému postoji Izraele.

Izraelská armáda podniká od začátku minulého týdne intenzivní letecké útoky na Libanon, nejsilnější od války v roce 2006, přičemž se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Tyto útoky si dosud vyžádaly přes 700 obětí a podle OSN bylo vysídleno přibližně 118 000 lidí.

Humanitární koordinátor OSN, Imran Riza, v pátek varoval, že Libanon prochází nejsmrtelnějším obdobím za poslední generaci a mnozí se obávají, že toto je teprve začátek.

Izrael tvrdí, že útoky zničily desítky skladů zbraní a budovy patřící Hizballáhu, čímž výrazně omezily vojenské kapacity tohoto hnutí. Přesto izraelský představitel odmítl tvrzení, že by při útocích umírali civilisté ve velkém počtu, a obvinil Hizballáh z používání civilistů jako lidských štítů.

Hizballáh zahájil útoky na Izrael 8. října loňského roku, den po bezprecedentním útoku hnutí Hamás na jih Izraele, který rozpoutal současnou válku v Pásmu Gazy.

Související

Izrael, ilustrační foto

Izrael si připomíná dva roky od brutálního útoku Hamásu, pozornost se upíná k jednáním

Izraelci se dnes, v úterý, scházejí po celé zemi, aby si připomněli druhé výročí útoku Hamásu ze 7. října. Během tohoto teroristického přepadení jižního Izraele ozbrojenci vedení Hamásem zabili zhruba 1 200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Památka kolektivního traumatu, které je nejtragičtějším útokem v historii Izraele, nadále silně doléhá na celou zemi.
Greta Thunbergová byla deportována

Izrael deportoval do Řecka a na Slovensko 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové

Izrael deportoval 171 aktivistů, včetně Grety Thunbergové, do Řecka a Slovenska.Izrael uvedl, že 171 aktivistů z humanitární flotily, včetně Grety Thunbergové, bylo dnes deportováno do Řecka a Slovenska. Thunbergová, která byla letecky převezena do Řecka, byla jednou z asi 450 aktivistů zadržených Izraelem, jehož jednotky minulý týden zadržely flotilu.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda libanon

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?

Ruská zahraniční rozvědka (SVR) stupňuje svá prohlášení, v nichž obviňuje západní země z plánování „operací pod falešnou vlajkou“, jejichž cílem má být diskreditace Moskvy. Ačkoli tato tvrzení postrádají jakékoli důkazy, analytici varují, že mohou být příznakem něčeho závažnějšího: intenzifikace hybridní válečné strategie. Podle odborníků by mohlo jít o signály, že se Kreml připravuje na vyprávění příběhu před potenciálním konfliktem s NATO.

včera

Prezident Trump

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy

Prezident Donald Trump prosazuje tvrdý přístup své administrativy v celých Spojených státech, a to podle CNN znepokojivým a drastickým způsobem. V posledních dnech se jeho administrativa snažila obejít rozhodnutí soudce, kterého sám jmenoval, proti použití Národní gardy v Portlandu. Trump také naplno zaútočil na demokraty v projevech k armádním špičkám a vojákům, čímž popudil generály a admirály proti politické „modré straně“.

včera

Šárka Kučerová

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila

Nově zvolená poslankyně Pirátů Šárka Kučerová se rozhodla vzdát svého poslaneckého mandátu. Důvody pro tento těžký krok jsou ryze osobní a rodinné. Na svém facebookovém profilu vysvětlila, že po mimořádně náročných letech, kdy se její rodina vyrovnávala s těžkou nemocí a následnou ztrátou manžela, se nyní musí plně věnovat svému synovi.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů

V reakci na pokračující vojenskou ofenzívu Ruska na východním okraji Evropy a opakované, nestoudné narušování evropského vzdušného prostoru Moskvou eskaluje na kontinentu napětí. Evropa oznámila přijetí protiopatření v podobě ambiciózní „protidronové zdi“, která má čelit nové hrozbě bezpilotních letounů.

včera

včera

Tomio Okamura

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v úterý prohlásil, že pokud by jeho hnutí získalo v nové vládě ministerstvo vnitra, usiloval by o odvolání současného policejního prezidenta Martina Vondráška. Tím své hnutí připravil o možnost zastávat tento resort. Uvedla to Česká televize s tím, že pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) nabídne SPD místo vnitra vedení resortu obrany, právě kvůli výrokům Okamury.

včera

Nobelova cena je ocenění každoročně udělované za zásadní vědecký výzkum, technické objevy či za přínos lidské společnosti. Ocenění se uděluje ve Stockholmu.

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů

Ocenění v oblasti chemie za rok 2025 získali tři vědci, jejichž průkopnická práce v oblasti molekulární architektury otevírá cestu k řešení některých největších ekologických problémů naší planety. Japonský profesor Susumu Kitagawa, australský profesor Richard Robson a americký profesor Omar M. Yaghi si rozdělí finanční odměnu ve výši 11 milionů švédských korun (přibližně 872 tisíc liber).

včera

Ilustrační foto

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti

Česká republika podle Ruska "rozhodně není" rusofobní zemí. Uvedl to ruský deník Vzglyad s tím, že se tato skutečnost ukázala v posledních letech a potvrzují ji i nedávné parlamentní volby. "Končící protiruská vláda premiéra Petra Fialy prohrála, jelikož se její radikálně protiruské chování ukázalo být anomálií, která neodpovídala skutečné náladě české společnosti. Země není prorusky orientovaná a rusofobové nebo dokonce jen silní euroatlantisté nemají v Česku udržitelnou většinu," píše dále ruský tisk, který pomíjí jak postoj současných stran k muniční iniciativě, tak i průzkumy, podle kterých lidé v Česku dlouhodobě většinově vyjadřují podporu Ukrajině.

včera

SPD

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie

Andrej Babiš stojí před klíčovým rozhodnutím, které určí, zda Česká republika zůstane pevnou součástí demokratického Západu, nebo se začne propadat do šedé zóny autoritářských režimů po vzoru Slovenska a Maďarska. Jeho touha po moci je však tak silná, že hrozí spojenectví s polofašisty a nacionalistickými extremisty, kteří své falešné vlastenectví staví na obdivu k Vladimiru Putinovi. Tito lidé, napojení na kremelské struktury a proruské dezinformační kanály, nehájí českou suverenitu, ale své osobní ambice a mocenské sny. Jejich účast na vládě by znamenala otevřené ohrožení demokracie i důvěryhodnosti země.

včera

Facebook Sébastien Lecornu

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb

Končící francouzský premiér Sébastien Lecornu vyjádřil opatrný optimismus ohledně schválení rozpočtu do konce roku, což by mohlo odvrátit další předčasné volby a prohlubování politické krize v zemi. Uvedl, že jeho rozhovory s lídry politických stran odhalily „vůli“ k dosažení dohody, což podle něj snižuje pravděpodobnost rozpuštění parlamentu. Své závěry má doručit prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě dnes, ve středu.

včera

Gaza

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději

Za dva roky války v Gaze zemřelo přes 67 000 Palestinců a dalších více než 169 000 utrpělo zranění, což znamená, že každý devátý člověk, který v Gaze žil před válkou, je dnes mrtev nebo zraněn. Informovalo o tom v úterý Ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Obyvatelstvo čelí šířícímu se hladomoru, který je označován jako „vytvořený člověkem“, přičemž většina lidí přišla o domovy a živobytí. Mnozí ztratili také veškerou naději, a to navzdory probíhajícím nepřímým rozhovorům o příměří mezi Izraelem a Hamásem v Egyptě.

včera

včera

Ursula von der Leyenová Prohlédněte si galerii

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat

Evropská unie čelí narůstající hybridní válce ze strany Ruska, avšak nedokáže se shodnout na společné strategii, jak na tuto hrozbu reagovat. Znepokojivý dojem zanechal summit v Kodani, který měl upevnit konsenzus ohledně evropského přezbrojení. Místo toho se z něj stala trapná přehlídka politických rozbrojů, které brání vytvoření ucelené obranné politiky Evropy, píše The Guardian.

včera

Chicago

Trump povolal do Chicaga Národní gardu

Příjezd Texaské národní gardy do oblasti Chicaga znamená další eskalaci tvrdého postupu prezidenta Donalda Trumpa vůči tomuto městu. V Chicagu už v uplynulých týdnech došlo k zesílení imigračních opatření a také k rostoucímu počtu násilných střetů. Ty se odehrály například na předměstí Broadview, kde byly bezpečnostní složky zachyceny, jak proti demonstrantům používají slzný a pepřový plyn.

včera

Zbyněk Stanjura

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?

Premiér a předseda Občanské demokratické strany (ODS) Petr Fiala, který v úterý oznámil spolustraníkům, že na příštím kongresu strany už nebude usilovat o pozici předsedy, není jediným, kdo ve vedení strany končí. O další kandidaturu se už nebude ucházet ani první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Vyvstává tak otázka, kdo stranu od příštího roku povede, a v kuloárech padá řada jmen.

včera

7. října 2025 21:33

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste

Francouzský prezident Emmanuel Macron čelí silnému tlaku, aby vypsal předčasné parlamentní volby nebo rezignoval. K opozičním hlasům se přidávají i jeho bývalí spojenci, kteří požadují, aby Macron okamžitě jednal a ukončil prohlubující se politickou krizi. Jedná se o jedno z nejhorších období politického chaosu ve Francii od vzniku Páté republiky v roce 1958.

7. října 2025 20:19

Lodní doprava, ilustrační foto

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU

Ruská „stínová flotila“ tankerů, která obchází západní sankce, nadále znečišťuje evropská moře úniky ropy. Tyto incidenty poukazují na neschopnost Evropy účinně omezit plavidla napojená na Moskvu. Společné vyšetřování organizace SourceMaterial a Politico odhalilo, že nejméně pět tankerů z této flotily pokračovalo v plavbě evropskými vodami, i když za sebou zanechaly ropné skvrny. Dvě z těchto lodí byly individuálně sankcionovány Spojeným královstvím ještě před incidenty. 

7. října 2025 19:18

7. října 2025 18:47

Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR

Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy