Izraelská armáda zahájila pozemní útok na Libanon

Izrael informoval Spojené státy o tom, že provádí „omezené“ pozemní operace v Libanonu a že na severní hranici vyhlásil uzavřené vojenské zóny, uvedl server Times of Israel

„Byli jsme informováni o několika operacích. Zatím nám bylo sděleno, že se jedná o omezené operace zaměřené na infrastrukturu Hizballáhu poblíž hranic. O této záležitosti nadále diskutujeme,“ dodal Miller podle AFP.

Izraelská armáda rovněž oznámila na platformě Telegram, že určité oblasti u hranic s Libanonem byly prohlášeny za uzavřené vojenské zóny. Tato opatření se týkají města Metula a kibuců Misgav Am a Kfar Giladi v severním Izraeli. Vstup a odchod z těchto lokalit je povolen pouze izraelské armádě.

Několik amerických médií, včetně Washington Post a New York Times, informovalo v pondělí o možném omezeném pozemním zásahu v Libanonu. Mluvčí izraelské armády Olivier Rafowicz však tyto zprávy pro televizi BFM označil za nepravdivé.

Libanonské proíránské hnutí Hizballáh zvýšilo své útoky na izraelské jednotky den po tom, co Hamás, jejich palestinský spojenec, 7. října 2023 zahájil bezprecedentní teroristický útok na Izrael, který vyústil ve válku v pásmu Gazy.

Pohraniční střety v posledních týdnech eskalovaly. Izrael provádí rozsáhlé útoky nejen na hranicích, ale také v hloubce libanonského území, při kterých zahynuly stovky lidí, včetně vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí naznačil možnost pozemní operace proti hnutí Hizballáh v Libanonu, jak uvádějí izraelská média. Informoval o tom portál Times of Israel.

Galant při setkání s vojáky 188. obrněné a pěší brigády Golani v severním Izraeli prohlásil: "Eliminace vůdce teroristického hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, je důležitý krok, ale není to vše. Využijeme všechny dostupné možnosti."

Dále uvedl, že pro zajištění bezpečného návratu obyvatel severního Izraele do jejich domovů budou nasazeny všechny kapacity, včetně vojenských jednotek. Vyjádřil důvěru ve schopnosti vojáků dosáhnout úspěchu.

Napětí mezi Izraelem a Hizballáhem v poslední době roste a vyvolává obavy z možného zahájení izraelské pozemní ofenzívy na jihu Libanonu.

V polovině září izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že návrat evakuovaných Izraelců na sever země je prioritou válečného tažení. Izraelci byli nuceni opustit své domovy poté, co Hizballáh začal po vypuknutí války v pásmu Gazy ostřelovat severní izraelské pozice z Libanonu.

Izrael v reakci na tyto útoky zahájil nálety na pozice Hizballáhu a během posledních dvou týdnů zneškodnil několik vysokých představitelů hnutí, včetně jeho dlouholetého vůdce Nasralláha.

John Kirby, mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost, však varoval, že pokud by Izrael vstoupil do plné války s Hizballáhem nebo Íránem, nemusí se mu podařit bezpečně vrátit obyvatele severu zpět do jejich domovů.

To, že se Izrael bude snažit co nejrychleji ukončit případnou pozemní ofenzívu proti proíránskému hnutí Hizballáh v Libanonu, uvedl už v pátek nejmenovaný představitel izraelských bezpečnostních složek. Uvedl to server Times of Israel.

Náčelník generálního štábu izraelské armády, Herci Halevi, minulý týden hovořil o možnosti pozemní invaze v Libanonu a vyzval vojáky, aby byli na tuto situaci připraveni.

Podle nejmenovaného představitele jsou v současné době zvažovány všechny možnosti. "Pokud k tomu dojde, pokusíme se to provést co nejrychleji," uvedl představitel s tím, že tato možnost je již v plánu.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy roste tlak na deeskalaci konfliktu a uzavření příměří na izraelsko-libanonské hranici. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce naznačil možnost svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN s cílem zvýšit tlak na dosažení příměří, vzhledem k odmítavému postoji Izraele.

Izraelská armáda podniká od začátku minulého týdne intenzivní letecké útoky na Libanon, nejsilnější od války v roce 2006, přičemž se zaměřuje na cíle Hizballáhu. Tyto útoky si dosud vyžádaly přes 700 obětí a podle OSN bylo vysídleno přibližně 118 000 lidí.

Humanitární koordinátor OSN, Imran Riza, v pátek varoval, že Libanon prochází nejsmrtelnějším obdobím za poslední generaci a mnozí se obávají, že toto je teprve začátek.

Izrael tvrdí, že útoky zničily desítky skladů zbraní a budovy patřící Hizballáhu, čímž výrazně omezily vojenské kapacity tohoto hnutí. Přesto izraelský představitel odmítl tvrzení, že by při útocích umírali civilisté ve velkém počtu, a obvinil Hizballáh z používání civilistů jako lidských štítů.

Hizballáh zahájil útoky na Izrael 8. října loňského roku, den po bezprecedentním útoku hnutí Hamás na jih Izraele, který rozpoutal současnou válku v Pásmu Gazy.

Související

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda libanon

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 57 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy