Směřujeme k válce. Katastrofu můžeme odvrátit, ale musíme ihned jednat, burcuje bývalý americký ministr obrany

Washington – Někdejší ministr obrany USA a odborník na hrozbu jaderných zbraní William J. Perry varuje před hrozbou, kterou představuje současné chování Severní Koreje. V komentáři pro The Washington Post rozebírá, jak se co nejlépe postavit k hrozbě, kterou Pchjongjang představuje.

„V roce 1994, když jsem byl ministrem obrany, jsme se dostali nebezpečně blízko k druhé korejské válce kvůli jadernému programu Severní Koreje. V současné době jsme se opět blížili ke krizi se Severní Koreou, a opět je příčinou její jaderný program. Válka v roce 1994 by byla hrozná, ale byli jsme schopni se jí vyhnout pomocí diplomacii. Dnes by válka nebyla o nic méně katastrofální, mohlo by dojít ke zničení společnosti v Severní i Jižní Koreji, stejně jako k velkým ztrátám v americké armádě. Je nezbytně nutné, abychom zapojili kreativní diplomacii a odvrátili katastrofu,“ vysvětluje exministr.

Psali jsme: KLDR připravuje zkoušku mezikontinentální rakety, oznámil Kim KLDR pokrok ve vývoji balistických raket neučinila, zní z USA  

Napětí podle něj rapidně vzrostlo minulý týden, kdy Kim Čong-un oznámil plány na testování mezikontinentální balistické střely (ICBM), která by mohla poslat jadernou hlavici až do Spojených států. V reakci na to nově zvolený prezident Donald Trump na Twitteru napsal: „To se nestane." Naznačil tak, že by mohl podniknout vojenskou akci proti raketovému programu Severní Koreje, píše Perry.

Hrozba je podle něj velmi reálná. „Severní Korea postavila více než tucet jaderných bomb a provedla pět jaderných zkoušek, některé z nich měly ničivou silu srovnatelnou s jaderným úderem nad Hirošimou. Pchjongjang má robustní program balistických střel - postavil velké množství střel středního doletu a testuje rakety dlouhého doletu,“ připomíná úspěchy Severokorejců expert.

Psali jsme: Riziko roste každým dnem. Nemůžeme tu jen sedět a nic nedělat, varuje diplomat KLDR chce otestovat další balistickou raketu. Sestřelíme ji, varuje šéf Pentagonu  

Otázkou tedy podle něj není zda, ale kdy bude Pchjongjang mít jaderně vyzbrojené ICBM. „Jeho ICBM program ještě není v provozu a musí podniknout mnoho obtížných kroků, aby se tak stalo. Ale evidentně je to program s vysokou prioritou, který rychle postupuje. Není žádný důvod pochybovat o tom, že chtějí získat operační schopnosti, stát by se tak mohlo v příštích několika letech,“ předvídá Perry.

„Jistě je to nebezpečné, ale měli bychom se pokusit porozumět povaze nebezpečí. Během mých rozhovorů a jednání s členy severokorejské vlády jsem zjistil, že nejsou iracionální, ani nemají za cíl dosáhnout mučednictví. Jejich cíle, v tomto pořadí, jsou: zachování Kimovy dynastie, získání mezinárodního respektu a zlepšení jejich hospodářství,“ uvádí exministr.

Režim podle něj znovu a znovu demonstroval, že je ochoten obětovat svou ekonomiku, pokud by zachoval vládnoucí dynastii. „Během jednání v letech 1999 a 2000 jsme našli způsob, jak dosáhnout všech tří cílů bez jaderných zbraní. Věřím, že severokorejská vláda byla připravena přijmout náš návrh (je snadnější pro vůdce zřeknout se zbraní, když ještě žádné nemají), ale si nikdy nemůžeme být jisti, že by ve skutečnosti byla dohoda dodržována - vzhledem k tomu, že administrativa George W. Bushe v roce 2001 jednání ukončila,“ připomíná Perry.

Psali jsme: Jak pokročilý je severokorejský jaderný program? Otázky a odpovědi Kerry, Lavrov a EU odsuzují jaderný test. KLDR může raketou zasáhnout Aljašku, obávají se experti  

Zároveň prý věří, že Severokorejci by nezahájili nevyprovokovaný útok na USA, protože „nejsou sebevrazi“. Celá desetiletí ale podle něj zároveň dokazují, že jsou ochotni riskovat. „Skutečné nebezpečí jejich ICBM programu je to, že je může povzbudit, aby vyvolali vojenský konflikt s Jižní Koreou. Jihokorejská armáda, opírající se o americké vzdušné a námořní síly (a nepočetné pozemní síly), je více než rovný partner pro velkou, ale špatně vybavenou severokorejskou armádu. Takže pokud by Severní Korea začala prohrávat v konvenčním konfliktu, mohla by v zoufalství sáhnout na své jaderné zbraně,“ varuje před rizikem exministr.

Otázkou je, jak riziko zmírnit. „V době, kdy jsem byl ministrem obrany, jsem zvažovat preventivní konvenční útok na jejich jaderné zařízení v Jongbjonu. Možnost byla ve prospěch diplomacie zamítnuta. Takový útok mohl klidně zničit zařízení na Jongbjonu, ale pravděpodobně by nezničil jejich jaderné zbraně, které tam pravděpodobně nejsou umístěny. V roce 2006 jsme Ashton B. Carter, nyní ministr obrany, a já doporučili, aby Spojené státy zvážily útok na severokorejské odpalovací zařízení ICBM. Dnes bych nedoporučoval ani jeden z těchto úderů - kvůli velkému riziku pro Jižní Koreu; přinejmenším jakýkoli takový plán bude muset být schválen vedením Jižní Koreje, protože jejich země by nesla tíhu jakékoliv odvetné akce,“ připomíná.

Na čase je podle něj vyzkoušet diplomacii, která má šanci na úspěch. „Přišli jsme o možnost vyjednávat s nejadernou Severní Koreou, když jsme jednání v roce 2001 zrušili v době, když ještě neměla jaderný arzenál. Dnes můžeme očekávat pouze dohodu, která by snížila nebezpečí, které představuje jaderný arzenál. Dohoda s Pchjongjangem by mohla určit, že nebude vyvážet jadernou technologii, nebude provádět žádné další jaderné testy a žádné další zkoušky ICBM. Tyto cíle jsou dosažitelné a pokud uspějeme, mohly by být základem pro pozdější diskusi o nejaderném Korejském poloostrově,“ myslí si Perry.

Pokud však tento pokus o diplomacii selže, pak by bylo na místě uvažovat o uvalení sankcí, což by vyžadovalo výrazné zapojení Číny. Pak by podle něj bylo na místě pokračovat v nediplomatickém přístupu – tedy v narušování ICBM testů – ne na místě odpalu, ale v mezinárodních vodách. „Naše diplomacie bude mít větší šanci na úspěch v případě, že si severokorejská vláda uvědomí, že vážně zvažujeme nediplomatickou alternativu. Čas je klíčový. Pokud nenajdeme způsob, jak - a brzy - zmrazit severokorejské aktivity, mohla by se krize příliš snadno vymknout kontrole, což by vedlo k druhé korejské válce - mnohem ničivější, než byla ta první,“ dodal.

Související

Více souvisejících

Severokorejské zbraně USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

před 2 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

před 3 hodinami

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

před 7 hodinami

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

před 11 hodinami

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

před 13 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

před 14 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

před 14 hodinami

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

před 16 hodinami

před 16 hodinami

včera

včera

Trenérské změny v Anglii. Rudí ďáblové skoncovali s Amorimem, do Chelsea jde kouč z Francie

Po londýnské Chelsea se krátce po Novém roce rozhodli rozloučit se svým trenérem i v Manchesteru United. Tam se o budoucnosti portugalského stratéga Rúbena Amorima hovořilo už dlouhou dobu, nakonec klubové vedení sáhlo ke krajnímu řešení až po více než roce od doby, kdy se Amorim objevil na lavičce poprvé. Nadále tak v klubu pokračuje hledání ideálního nástupce, který by dokázal navázat na legendárního Sira Alexe Fergusona. Během prvního pracovního týdne nového roku pak přišla i zpráva o novém trenérovi Chelsea. Tím se podle předpokladů stal dosavadní kouč francouzského Štrasburku Angličan Liam Rosenior.

Zdroj: David Holub

Další zprávy