Časovaná bomba: Maduro ruinuje Venezuelu, supermarketům hrozí krach

"Je to časovaná bomba a pokud se lid nespojí, situace eskaluje," řekla opoziční poslankyně Melva Paredesová. Další poslankyně Dinorah Figueraová upozornila, že 80 procent Venezuelanů žije v chudobě.

"Je nesporné, že se ve Venezuele zhoršuje humanitární krize. V některých oblastech jsme se vrátili na úroveň, kdy neexistovala antibiotika, lidé umírají na obyčejné infekce," varuje lékař José Félix Oletta, který byl před dvaceti lety ministrem zdravotnictví. Nynější autoritářský prezident Nicolás Maduro přitom neustále tvrdí, že v zemi žádná humanitární krize není.

Venezuelský parlament, v němž má většinu opozice a jehož legitimitu vláda proto neuznává, schválil v úterý záměr vytvořit Národní alianci pro humanitární solidaritu. V rámci ní mají skupiny obyvatel koordinované parlamentem pomáhat lidem, jimž se nedostává základních potravin či léků.

Vláda v této jihoamerické zemi bohaté na ropu už dříve zavedla kvůli ekonomické krizi přídělový systém, ten ale zjevně moc nefunguje. Nedostává se na všechny potřebné skupiny obyvatel a systém je podle opozice zkorumpovaný.

Chaos způsobila vláda minulý týden nařízením, aby obchodníci snížili ceny pěti desítek druhů základních potravin. Okamžitě poté vzali Venezuelané obchody útokem. Regály se tak začaly vyprazdňovat a obchodníci si stěžují, že nové zboží nemohou nakupovat.

"Nemáme ovoce, zeleninu ani luštěniny. V pondělí přijel dodavatel a nabízel mi banány za 17.000 bolívarů za kilo, ale inspektoři nás denně kontrolují, zda je prodáváme za stanovených 11.000 bolívarů," postěžoval si deníku El Nacional jeden z obchodníků. Strach začínají mít i jejich zaměstnanci, kteří tak mohou přijít o práci.

Právě ekonomická politika socialistické vlády je podle expertů vedle propadu globálních cen ropy hlavním důvodem, proč je Venezuela už několik let v hluboké ekonomické krizi. Oficiální měnou je bolívar, jehož hodnota prudce klesá. Loni činila inflace ve Venezuele asi 2600 procent, letos by se podle údajů parlamentu mohla vyšplhat až na 10.000 procent.

"Téměř tři čtvrtiny státního dluhu loni pokryla vláda vytištěním nových peněz. Vláda tak ruinuje zemi," řekl v úterý novinářům ekonom José Guerra, který stojí v čele parlamentního finančního výboru.

Madurova vláda současný parlament neuznává a od jeho vzniku v lednu 2016 blokuje jeho činnost. Loni vláda vytvořila své ústavodárné shromáždění, jehož cílem měla být nová ústava. Místo toho ale tento orgán funguje jako paralelní parlament a vydává zákony.