Politico: Američané Grónsku prakticky velí už teď. Invaze by byla nejkratší válkou v dějinách

Trumpova provokace přichází v době, kdy Dánsko posiluje bezpečnost ostrova investicemi do dvou psích patrol a dalších opatření. Přesto by podle odborníků jakýkoliv pokus o invazi vedl k „nejkratší válce na světě“. „Grónsko nemá žádnou obrannou kapacitu. Američané už tam fakticky velí,“ uvedl pro Politico Ulrik Pram Gad z Dánského institutu pro mezinárodní studia.

Podle dohody z roku 1951 mezi Spojenými státy a Dánskem se USA zavázaly chránit Grónsko před útoky. Situace by se tak paradoxně mohla obrátit, kdy by Washington ohrožoval ostrov, který má podle dohody chránit. Dánsko, se svou malou armádou čítající 17 000 vojáků a rozpočtem 9,9 miliardy dolarů, nemá možnost samostatně bránit Grónsko proti útoku mocnosti, jejíž vojenské výdaje dosáhly v loňském roce 948 miliard dolarů.

Trumpovy výroky vedly k diplomatickým reakcím. Dánský premiérka Mette Frederiksen svolala mimořádné jednání s lídry politických stran, zatímco ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen uvedl, že „situaci bere velmi vážně“. Přesto zdůraznil, že nechce eskalovat „válku slov“ s nadcházejícím prezidentem USA.

Dánská armáda se dlouhodobě zaměřuje na mírové aktivity v arktické oblasti. Nedávno oznámila investice do dronů, inspekčních lodí a modernizace letiště Kangerlussuaq, aby vyhovovalo stíhačkám F-35. Tyto kroky však sotva stačí k obraně Grónska proti případnému útoku USA, které mají na ostrově vojenské zařízení Pituffik, strategické pro sledování balistických střel a satelitů.

Kristian Søby Kristensen z Univerzity v Kodani zdůrazňuje, že odpor by měl smysl spíše na právním poli než vojenském. Dánsko by mohlo požádat o pomoc Evropskou unii, která v případě invaze může uplatnit článek 42 (7) o vzájemné obraně. Avšak tato klauzule je podle odborníků spíše symbolická, protože EU nemá vlastní vojenské kapacity.

Situace se komplikuje i členstvím obou zemí v NATO. Pokud by USA napadly Grónsko, vzniklo by bezprecedentní dilema – mohl by jeden člen Aliance požádat o pomoc proti jinému členovi? „To by byla neprobádaná půda,“ uvedla Agathe Demarais z Evropské rady pro mezinárodní vztahy.

Trumpovy výroky o možné anexi Grónska vyvolávají otázky, zda jde o skutečný úmysl nebo o nátlak na Dánsko, aby zvýšilo své vojenské výdaje v Arktidě. Podle Marca Jacobsena z Dánské vojenské akademie byl Trumpův návrh na koupi Grónska už v roce 2019 součástí strategie USA, jak přimět Dánsko více investovat do obrany.

Přestože je vojenský střet mezi Dánskem a USA vysoce nepravděpodobný, situace ukazuje, jak se geopolitické zájmy Arktidy stávají stále důležitějšími. Trumpovy ambice ohledně Grónska zůstávají nejasné, ale jejich dopad na vztahy mezi Dánskem, EU a USA může být zásadní.