Washington - Pietními akcemi si dnes lidé ve Washingtonu a New Yorku připomínají 12 let od teroristických útoků z roku 2001. Prezident Barack Obama uctil památku obětí útoků minutou ticha před Bílým domem a Pentagonem, poblíž někdejšího Světového obchodního centra v New Yorku četli lidé jména téměř 3000 lidí, kteří zahynuli při nárazu unesených letadel do dvou ikonických věží centra.
Obama vyšel před Bílý dům s manželkou Michelle přesně ve 14:46 SELČ, kdy první z letadel unesených teroristy z Al-Káidy narazilo do newyorské budovy. Ve stejnou chvíli se dnes téměř zastavil život poblíž newyorské finanční tepny Wall Street, kde si památku obětí připomněly tisíce lidí včetně jejich blízkých. "Nezáleží na tom, kolik let uplynulo, tahle chvíle přijde každý rok, a je to vždycky stejné," řekla agentuře AP Karen Hinsonová, která při útocích přišla o čtyřiatřicetiletého bratra, jehož tělo se nikdy nenašlo.
Žádný z politiků letos stejně jako loni na newyorské pietní akci nevystoupí s proslovem. Jako každý rok se v New Yorku četla jména obětí, která lidé četli v abecední pořadí.
Prezident Obama se od Bílého domu přesunul k nedaleké budově Pentagonu, která byla v roce 2001 terčem třetího z letadel. "V našich srdcích stále cítíme bolest z té ztráty...Ale jejich světlo zůstává ve vás," obrátil se Obama v projevu na příbuzné obětí.
Lidé se shromáždili i na místě dopadu čtvrtého letadla, které tragicky ukončilo let po souboji cestujících s teroristy na neobydleném území státu Pennsylvánie.
Při útocích před 12 lety zemřelo podle oficiálních údajů 2996 lidí včetně 19 teroristů. Většina obětí byli civilisté.
Toto jsou základní údaje o útoku:
MÍSTO New York City a Airlington (Virgínie)
DATUM úterý 11. září 2001
MRTVÍ 2 996 (toto číslo nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků), 24 dalších lidí je pokládáno za nezvěstné
ZRANĚNÍ nejméně 6 291
POPIS ÚTOKU Islámští teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na pravidelných linkách na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra na newyorském ostrově Manhattanu, třetí na sídlo ministerstva obrany - budovu Pentagonu ve Virgínii. Čtvrtý boeing namířili střemhlav do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci. Tento stroj patrně letěl na Washington - jeho cílem mohl být Bílý dům, nebo Capitol Hill, kde stojí sídlo amerického Kongresu. Zahynuli všichni lidé na palubách letadel i stovky lidí na zemi, zejména ve věžích Dvojčat. Dvě stovky lidí vyskočily z hořícího mrakodrapu.
ŠKODY Zřítily se stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.
ATENTÁTNÍCI K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad. Z 19 únosců letadel bylo 15 ze Saúdské Arábie (klíčový spojenec USA v oblasti Perského zálivu), dva ze Spojených arabských emirátů a po jednom z Egypta a Libanonu. Vedl je Egypťan Muhammad Atta.
MOTIV Tažení islamistů proti bezvěrcům. Usáma bin Ládin vydal v roce 1998 fatvu, náboženské prohlášení, jež uvádí, že "povinností muslimů je kdekoli na světě zabíjet Američany". Fatva cituje Korán, který vyzývá: "Zabíjejte bezvěrce všude, kdekoli je najdete".
REAKCE Vláda prezidenta George Bushe vyhlásila válku proti teroru. Američané zaútočili na Afghánistán, kde žil pod ochranou vlády islamistického hnutí Taliban Usáma bin Ládin. Vláda také prosadila v Kongresu Vlastenecký zákon, který zřídil koordinační centrum tajných služeb, ministerstvo vnitřní bezpečnosti a umožnil snadnější sledování lidí včetně odposlechů.
Související
Trump přišel s dalším kontroverzním návrhem. Chce si přivlastnit památník 11. září, New York se bouří
Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?
11. září 2001 , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
před 1 hodinou
Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých
před 2 hodinami
Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké
před 2 hodinami
Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste
před 3 hodinami
Spor pokračuje. Prezident je automaticky vedoucím delegace, prohlásil Pavel. Macinka je proti
před 4 hodinami
Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán
před 5 hodinami
Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět
před 6 hodinami
Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé
před 6 hodinami
Zemětřesení nemohlo přijít v horší chvíli. Venezuela se potácí nad propastí
před 7 hodinami
Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš
před 8 hodinami
Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000
před 9 hodinami
Počasí o víkendu: Do Česka dorazí extrémní vedra, teploty vyrostou až na 40 stupňů
včera
Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání
včera
Rutte vyvolal v Itálii bouři. Prozradil, že Řím umožnil stovkám amerických letadel zasahovat v Íránu
včera
Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu
včera
Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří
včera
Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy
včera
Bezodkladně zajistěte účast Pavla na summitu NATO, nařídil vládě Ústavní soud
včera
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
včera
Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.
Zdroj: Libor Novák