VIDEO: Teroristé zasáhli srdce USA. Je to 12 let, ale stovky otázek zůstávají bez odpovědí

Washington - Pietními akcemi si dnes lidé ve Washingtonu a New Yorku připomínají 12 let od teroristických útoků z roku 2001. Prezident Barack Obama uctil památku obětí útoků minutou ticha před Bílým domem a Pentagonem, poblíž někdejšího Světového obchodního centra v New Yorku četli lidé jména téměř 3000 lidí, kteří zahynuli při nárazu unesených letadel do dvou ikonických věží centra.

Obama vyšel před Bílý dům s manželkou Michelle přesně ve 14:46 SELČ, kdy první z letadel unesených teroristy z Al-Káidy narazilo do newyorské budovy. Ve stejnou chvíli se dnes téměř zastavil život poblíž newyorské finanční tepny Wall Street, kde si památku obětí připomněly tisíce lidí včetně jejich blízkých. "Nezáleží na tom, kolik let uplynulo, tahle chvíle přijde každý rok, a je to vždycky stejné," řekla agentuře AP Karen Hinsonová, která při útocích přišla o čtyřiatřicetiletého bratra, jehož tělo se nikdy nenašlo.

Zdroj: YouTube

Žádný z politiků letos stejně jako loni na newyorské pietní akci nevystoupí s proslovem. Jako každý rok se v New Yorku četla jména obětí, která lidé četli v abecední pořadí.

Prezident Obama se od Bílého domu přesunul k nedaleké budově Pentagonu, která byla v roce 2001 terčem třetího z letadel. "V našich srdcích stále cítíme bolest z té ztráty...Ale jejich světlo zůstává ve vás," obrátil se Obama v projevu na příbuzné obětí.

Lidé se shromáždili i na místě dopadu čtvrtého letadla, které tragicky ukončilo let po souboji cestujících s teroristy na neobydleném území státu Pennsylvánie.

Při útocích před 12 lety zemřelo podle oficiálních údajů 2996 lidí včetně 19 teroristů. Většina obětí byli civilisté.

Toto jsou základní údaje o útoku:

MÍSTO New York City a Airlington (Virgínie)

DATUM úterý 11. září 2001

MRTVÍ 2 996 (toto číslo nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků), 24 dalších lidí je pokládáno za nezvěstné

ZRANĚNÍ nejméně 6 291

POPIS ÚTOKU Islámští teroristé vyzbrojení noži se zmocnili čtyř boeingů na pravidelných linkách na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. Dvě z letadel navedli únosci do věží Světového obchodního centra na newyorském ostrově Manhattanu, třetí na sídlo ministerstva obrany - budovu Pentagonu ve Virgínii. Čtvrtý boeing namířili střemhlav do pole ve státě Pensylvánii poté, co se skupina pasažérů pokusila proniknout do pilotní kabiny, kterou ovládli únosci. Tento stroj patrně letěl na Washington - jeho cílem mohl být Bílý dům, nebo Capitol Hill, kde stojí sídlo amerického Kongresu. Zahynuli všichni lidé na palubách letadel i stovky lidí na zemi, zejména ve věžích Dvojčat. Dvě stovky lidí vyskočily z hořícího mrakodrapu.

ŠKODY Zřítily se stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.

ATENTÁTNÍCI K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad. Z 19 únosců letadel bylo 15 ze Saúdské Arábie (klíčový spojenec USA v oblasti Perského zálivu), dva ze Spojených arabských emirátů a po jednom z Egypta a Libanonu. Vedl je Egypťan Muhammad Atta.

MOTIV Tažení islamistů proti bezvěrcům. Usáma bin Ládin vydal v roce 1998 fatvu, náboženské prohlášení, jež uvádí, že "povinností muslimů je kdekoli na světě zabíjet Američany". Fatva cituje Korán, který vyzývá: "Zabíjejte bezvěrce všude, kdekoli je najdete".

REAKCE Vláda prezidenta George Bushe vyhlásila válku proti teroru. Američané zaútočili na Afghánistán, kde žil pod ochranou vlády islamistického hnutí Taliban Usáma bin Ládin. Vláda také prosadila v Kongresu Vlastenecký zákon, který zřídil koordinační centrum tajných služeb, ministerstvo vnitřní bezpečnosti a umožnil snadnější sledování lidí včetně odposlechů.

Související

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001. Komentář

Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Více souvisejících

11. září 2001 USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 54 minutami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy