KOMENTÁŘ | Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.

Právě se přehrává:

Video:

O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.

Právě se přehrává:

Video:

Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.

Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.

Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.

Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.

Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.

Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.

Afghánistán není Irák

Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.

Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.

Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.

Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.

Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.

Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.

Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.

Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.

Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.

Související

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně Komentář

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.
izraelská vlajka, ilustrační fotografie Komentář

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

Více souvisejících

komentář 11. září 2001

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Izrael, Jeruzalém

Dvojí metr v jaderném světě: Íránu terčem útoku kvůli podezření z vývoje zbraní, zatímco izraelský arzenál zůstává nedotčen

Írán podle amerických zpravodajců stále nerozhodl, zda začne vyrábět jadernou zbraň, ačkoli má dostatek materiálu k jejímu sestrojení. Spojené státy i Izrael však varují, že by se k tomu Teherán mohl odhodlat v případě vojenského útoku nebo atentátu na ajatolláha. Zatímco íránský program budí obavy kvůli netransparentnosti a výhrůžkám, izraelský jaderný arzenál Západ dlouhodobě toleruje.

včera

včera

Prezident Trump

Trump se ostře vymezil vůči Izraeli po krachujícím příměří s Íránem. Zavolal Netanjahuovi

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil s nebývale tvrdou kritikou Izraele poté, co se jeho zprostředkované příměří mezi Izraelem a Íránem začalo rychle rozpadat. Trump, který dohodu oznámil v pondělí večer, dnes ráno před odletem na summit NATO v Nizozemsku hovořil s novináři na trávníku Bílého domu. Jeho slova odhalila frustraci a rozčarování z vývoje situace.

včera

včera

Evropský parlament

Konec byrokracie v EU? Státy se shodly na výrazných změnách, aktivisté jsou na nohou

Všechny členské státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení návrhu směrnice o etických pravidlech v dodavatelských řetězcích. Jde o jeden z nejvýraznějších kroků směrem k deregulaci ekologických pravidel v EU, který má ulehčit podnikatelskému prostředí a podpořit stagnující ekonomiku bloku. Tento krok však vyvolává silnou kritiku ze strany ekologických organizací a části europoslanců.

včera

včera

Donald Trump

Trump zuří. Kvůli porušení příměří vulgárně vyjel na Írán i Izrael

Americký prezident Donald Trump se v úterý ostře vyjádřil ke svým spojencům i nepřátelům na Blízkém východě. V emotivním prohlášení obvinil jak Izrael, tak Írán z porušení příměří, které se mu podle jeho slov podařilo dojednat, ale které se podle všeho rozpadlo jen pár hodin po svém oznámení.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Nejdůležitější moment v historii NATO? Před summitem padají rázná slova

Před summitem NATO v Haagu zazněla silná slova o budoucnosti aliance i její připravenosti čelit novým bezpečnostním hrozbám. Stálý zástupce USA při NATO Matthew Whittaker označil summit za „pravděpodobně jeden z nejvýznamnějších okamžiků v historii aliance“ a ujistil evropské partnery, že Spojené státy zůstávají pevnou součástí NATO.

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Z Babiše se stala hlava zkorumpované hydry, kterou zapomněl zlikvidovat

Vrchní soud odmítl kauzu Čapí hnízdo uzavřít a rozhodl o jejím novém projednání. Andrej Babiš se tak po letech úniků, výmluv a teatrálních projevů opět vrátí na soudní lavici. Namísto definitivní tečky přichází další kapitola příběhu, který už dávno překročil hranice právního sporu a stal se politickým zrcadlem celé jedné éry. A s každým novým soudním rozhodnutím je zřejmější, že nejde jen o odpovědnost jednoho muže, ale i o to, jak hluboko se jeho styl vládnutí zakořenil v systému, který původně slíbil očistit.

včera

Írán

Proč byla íránská odveta za americké útoky tak slabá? Teherán nechce válku, ale musel reagovat

Írán v pondělí odpověděl na americké nálety z předchozího dne útokem na základny USA v oblasti Perského zálivu, avšak podle všeho učinil maximum pro to, aby útok neměl eskalační charakter. Podle informací The Jerusalem Post Teherán o svém plánu předem informoval USA i Katar, čímž se pokusil minimalizovat ztráty a vyslat signál, že si nepřeje rozsáhlý konflikt.

včera

včera

Prezident Trump

Na summitu NATO bude úspěchem už jen to, že Trump zůstane v místnosti

Když se 25. června sejdou lídři 32 členských států NATO na každoročním summitu v Haagu, středem pozornosti bude především Donald Trump. Ten je k alianci chladnější než kterýkoli z jeho předchůdců za celých 76 let její existence. Navíc se nedávno zapojil do krátkého izraelsko-íránského konfliktu a zároveň fakticky rezignoval na snahu ukončit válku na Ukrajině.

včera

Bratislava

Politico: Zákon, který jde ve stopách Kremlu, má Slovensko za legitimní. Hájí se Evropským parlamentem

Slovenská vláda v pondělí označila svůj kontroverzní zákon o neziskových organizacích za „legitimní krok“ a argumentovala přitom nedávným rozhodnutím Evropského parlamentu zřídit orgán pro vyšetřování financování nevládních organizací z fondů EU. Podle Bratislavy je nový zákon součástí širšího evropského trendu směřujícího k větší transparentnosti občanské společnosti.

včera

Írán

"Je to lež." Írán odmítá obvinění z porušení příměří. Tvrdí, že rakety nevypálil

Napětí mezi Íránem a Izraelem nadále roste. Zatímco izraelská armáda tvrdí, že v úterý ráno zachytila dva raketové útoky z Íránu, Teherán kategoricky popírá, že by po vyhlášení příměří jakékoli střely vypálil. Informace o íránském útoku se objevily pouhé tři hodiny poté, co prezident Donald Trump oznámil, že příměří mezi oběma zeměmi vstoupilo v platnost.

včera

včera

Prezident Trump promlouvá k národu po americkém bombardování íránských jaderných zařízení

Trumpovo narychlo uvařené příměří nemá šanci vydržet. Írán získává prostor pro výrobu jaderné zbraně

Příměří mezi Íránem a Izraelem, které Donald Trump okázale prezentuje jako vlastní triumf, ve skutečnosti přikrývá doutnající sud prachu jen velice chatrným víkem. Po raketových salvách a absolutním znemožnění íránského letectva i protivzdušné obrany nepřichází mír, ale iluze klidu, která sotva maskuje realitu. Zakořeněná nenávist, aktivní zástupné síly a cílené snahy Teheránu o zničení Izraele i vývoj jaderné zbraně napovídají, že další – a horší – konflikt je jen otázkou času.

včera

Donald Trump

Jak Trump překrucuje realitu? Přisoudil si zásluhy za "12denní válku", Írán mezitím buduje jadernou zbraň jinde

Prezident USA Donald Trump triumfálně vyhlásil konec dalšího konfliktu na Blízkém východě a sám sebe vykreslil jako strůjce historického míru. Po masivním útoku amerických bombardérů na tři klíčové íránské jaderné a vojenské cíle přišla odvetná reakce Teheránu jen v omezené podobě – a Trump ji ihned označil za známku toho, že Írán nechce pokračovat v eskalaci. Vzápětí oznámil dohodu o příměří mezi Íránem a Izraelem.

včera

Rutte: Všechny státy NATO vidí rostoucí hrozbu ze strany Ruska

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro britský deník The Guardian prohlásil, že přesvědčit členské státy ke zvýšení obranných výdajů nebylo vůbec těžké. Podle něj si všechny členské země plně uvědomují rostoucí hrozbu ze strany Ruska, a proto se bez odporu zavázaly ke zvýšení výdajů na obranu až na 5 % HDP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy