KOMENTÁŘ | Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.

Právě se přehrává:

Video:

O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.

Právě se přehrává:

Video:

Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.

Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.

Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.

Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.

Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.

Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.

Afghánistán není Irák

Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.

Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.

Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.

Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.

Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.

Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.

Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.

Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.

Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.

Související

Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.
Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.

Více souvisejících

komentář 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

před 3 hodinami

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

před 3 hodinami

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

před 4 hodinami

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

před 5 hodinami

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

před 6 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

před 6 hodinami

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

před 7 hodinami

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

před 9 hodinami

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

před 10 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

před 11 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Horké letní počasí je definitivně zpět. Platí varování

V Česku se uplynulý týden obešel bez příliš vysokých teplot, ale hned na začátku nového týdne před nimi meteorologové varují. V jednom konkrétním regionu dnes může ojediněle být až 32 °C, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Důchody.

Důchodci už nedostanou to, na co byli zvyklí. Alespoň ne automaticky

Důchody se v lednu budou opět valorizovat, ale jedna věc bude jinak. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již nyní informovala, že nebude automaticky zasílat valorizační oznámení o zvýšení důchodu. Všem bude nadále dostupné v elektronické podobě po přihlášení na ePortálu ČSSZ, případně v datové schránce. Klienti, kteří i nadále mají zájem o oznámení v papírové formě, o něj musí požádat. Čas mají do konce září. 

včera

Lékař falšoval certifikáty o očkování proti covidu-19. Sedět nepůjde, rozhodla ministryně

Americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová nařídila ukončení procesu s lékařem, který je obviněný ze zničení vakcín proti nemoci covid-19 v hodnotě 28 tisíc dolarů (590 tisíc korun). Doktor zároveň vydával falešné dokumenty potvrzující očkování a dětem aplikoval solný roztok místo vakcíny na žádost rodičů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy