Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.
Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.
Právě se přehrává:
Video:
O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.
Právě se přehrává:
Video:
Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.
Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.
Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.
Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.
Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.
Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.
Afghánistán není Irák
Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.
Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.
Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.
Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.
Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.
Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.
Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.
Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.
Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.
Související

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem

Sociální sítě pod tíhou nevkusu. Umělá inteligence ničí odkaz japonského studia
Aktuálně se děje
před 45 minutami

Trump sestřelil Zelenského: Pořád chcete rakety, neměl jste si začínat se silnějším nepřítelem
před 1 hodinou

Brutální konflikt si vybral svou daň. Súdán zažívá nejhorší krizi na světě, stojí na pokraji totálního kolapsu
před 2 hodinami

Trump obvinil Zelenského ze zahájení války, den po masivním útoku Ruska na Ukrajinu
před 2 hodinami

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici
před 3 hodinami

Všichni prezidentovi muži: Jak vypadá uzavřený svět Putinových klíčových poradců?
před 5 hodinami

Skutečné dopady extrémního počasí? Smrtící povodně loni zasáhly jen v Evropě na půl milionu lidí
před 6 hodinami

Počasí o prodlouženém víkendu: Meteorologové nemají dobré zprávy
včera

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor
včera

Jižní Kalifornii zasáhlo silné zemětřesení
včera

Policie vyšetřuje vraždu na Karlovarsku. Vše nahlásil podezřelý
včera

Mladým kuřákům v EU hrozí horší časy. V čele boje stojí Nizozemsko
včera

Velikonoční počasí má opakovat scénář z loňska, naznačují modely
včera

Kaliňák ukázal sako, které měl Fico na sobě během loňského atentátu
včera

Policie vyšetřuje sebevraždu v Macoše. Zesnulou je matka oběti střelce z FF UK
včera

Polsko se obořilo na Trumpa: Nevidíte, jak se vám Putin posmívá?
Aktualizováno včera

Historický milník: Katy Perry letěla do vesmíru s první čistě ženskou posádkou Blue Origin
včera

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí
včera

Nastal čas. Kyjev pozval západní lídry na návštěvu v den, kdy Rusko slaví Den vítězství
včera

Trump má problém, se kterým nepočítal. Čína navzdory nátlaku nechce jednat
včera
"Nebe nespadne". Čína uklidňuje svět po Trumpových celních excesech
Čína se pokusila uklidnit obavy z dopadu zvýšených amerických cel na její exportní sektor. Mluvčí čínské celní správy Lyu Daliang prohlásil, že „nebe nespadne“, i když prezident USA Donald Trump zintenzivnil obchodní tlak vůči Pekingu. Světové burzy na začátku týdne reagovaly růstem, především díky zmírnění některých opatření, která se týkají elektroniky.
Zdroj: Libor Novák