KOMENTÁŘ | Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.

Právě se přehrává:

Video:

O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.

Právě se přehrává:

Video:

Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.

Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.

Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.

Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.

Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.

Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.

Afghánistán není Irák

Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.

Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.

Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.

Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.

Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.

Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.

Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.

Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.

Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.

Související

Více souvisejících

komentář 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Trump sestřelil Zelenského: Pořád chcete rakety, neměl jste si začínat se silnějším nepřítelem

Americký prezident Donald Trump ostře zareagoval na žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o nákup deseti baterií protiraketového systému Patriot za zhruba 15 miliard dolarů. V projevu během tiskové konference s prezidentem Salvadoru Nayibem Bukelem dal Trump najevo, že návrh považuje za nesmyslný a naznačil, že Zelenskyj podceňuje realitu války. „Pořád žádá rakety, ale když začínáte válku, musíte vědět, že ji můžete vyhrát,“ uvedl prezident s narážkou na výraznou převahu Ruska.

před 1 hodinou

Súdán, ilustrační fotografie (Photo by Yusuf Yassir)

Brutální konflikt si vybral svou daň. Súdán zažívá nejhorší krizi na světě, stojí na pokraji totálního kolapsu

Súdán se po dvou letech občanské války ocitá v nejhorší humanitární krizi na světě. OSN a mezinárodní neziskové organizace varují, že situace v zemi dosáhla bodu, kdy civilní obyvatelstvo platí vysokou cenu za nedostatečnou reakci mezinárodního společenství. V zemi zuří brutální konflikt mezi súdánskou armádou a polovojenskými jednotkami Rychlých podpůrných sil (RSF), který za sebou zanechává desítky tisíc mrtvých, masové hladomory a rozsáhlé vysídlení obyvatelstva. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Postupná okupace Gazy pokračuje. Izrael zaútočil na poslední plně funkční nemocnici

Izrael pokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy i přes rostoucí mezinárodní kritiku a rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře. Mezi nejnovější cíle patřila nemocnice Al-Ahlí, poslední zdravotnické zařízení, které na území zasaženém boji ještě naplno fungovalo. Nedělní nálet si podle dostupných informací nevyžádal přímé oběti, avšak jeho dopady na dostupnost zdravotní péče v oblasti jsou podle humanitárních organizací zásadní.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Mark Zuckerberg

Přijde Zuckerberg o Instagram a WhatsApp? V USA odstartoval ostře sledovaný soudní spor

Šéf technologického giganta Meta Mark Zuckerberg v pondělí osobně vystoupil před federálním soudem ve Washingtonu, kde začal dlouho očekávaný antimonopolní proces. Společnost Meta, pod kterou spadají Facebook, Instagram a WhatsApp, čelí obvinění ze strany Federální obchodní komise (FTC), že nezákonně buduje monopol na poli sociálních sítí.

včera

Následek zemětřesení, ilustrační fotografie

Jižní Kalifornii zasáhlo silné zemětřesení

Obyvatelé jižní Kalifornie zažili v pondělí dopoledne silné otřesy poté, co oblast kolem San Diega zasáhlo zemětřesení o síle 5,2 stupně. Podle údajů americké geologické služby USGS mělo epicentrum otřesů horské městečko Julian v okrese San Diego, přibližně 55 kilometrů severovýchodně od San Diega a zhruba 190 kilometrů jižně od Los Angeles.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Mladým kuřákům v EU hrozí horší časy. V čele boje stojí Nizozemsko

Nizozemsko spolu s dalšími dvanácti zeměmi žádá Evropskou komisi, aby zrevidovala legislativu o tabákových výrobcích. Současná verze této legislativy totiž nezahrnuje elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Podle těchto zemí by stávající pravidla měla zahrnovat i nové nikotinové produkty.

včera

včera

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Polsko se obořilo na Trumpa: Nevidíte, jak se vám Putin posmívá?

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že se vysmívá prezidentu Spojených států Donaldu Trumpovi prostřednictvím pokračujících útoků na civilisty na Ukrajině. Uvedl to po krvavém raketovém útoku na město Sumy, kde zahynuly desítky nevinných lidí.

Aktualizováno včera

včera

Donald Trump

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

včera

včera

Donald Trump

Trump má problém, se kterým nepočítal. Čína navzdory nátlaku nechce jednat

Prezident Donald Trump čelí v nadcházejícím týdnu klíčovému momentu své obchodní politiky vůči Číně. Po uvalení drastických celních sazeb ve výši 145 % na čínské zboží se vyostřuje konfrontace, která může zásadně otřást americkou ekonomikou i celosvětovým trhem. Čínský prezident Si Ťin-pching zatím odmítá reagovat na tlak Washingtonu a volání po dohodě, což Trumpa staví do obtížné situace. 

včera

"Nebe nespadne". Čína uklidňuje svět po Trumpových celních excesech

Čína se pokusila uklidnit obavy z dopadu zvýšených amerických cel na její exportní sektor. Mluvčí čínské celní správy Lyu Daliang prohlásil, že „nebe nespadne“, i když prezident USA Donald Trump zintenzivnil obchodní tlak vůči Pekingu. Světové burzy na začátku týdne reagovaly růstem, především díky zmírnění některých opatření, která se týkají elektroniky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy