KOMENTÁŘ | Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.

Právě se přehrává:

Video:

O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.

Právě se přehrává:

Video:

Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.

Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.

Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.

Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.

Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.

Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.

Afghánistán není Irák

Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.

Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.

Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.

Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.

Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.

Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.

Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.

Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.

Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.

Související

Sociální sítě, ilustrační fotografie. Komentář

Opusťme americké korporátní sociální sítě. Variant je dost v Evropě i USA

Běžní lidé po celém světě se vydali do obchodního boje s administrativou Donalda Trumpa v USA. Zatímco Kanaďané masově blokují americké produkty v obchodech, Evropané k tomu mohou přistoupit jinak – opustit americké korporátní sociální sítě a podpořit buď ty evropské, nebo nekontrolované mediálními magnáty.
Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025) Komentář

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

Více souvisejících

komentář 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.

před 11 hodinami

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie

Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy