KOMENTÁŘ | Jak útoky z 11. září změnily chod dějin?

Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.

Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.

Právě se přehrává:

Video:

O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.

Právě se přehrává:

Video:

Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.

Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.

Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.

Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.

Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.

Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.

Afghánistán není Irák

Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.

Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.

Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.

Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.

Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.

Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.

Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.

Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.

Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář 11. září 2001

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

včera

včera

Día de los Muertos.

Día de los Muertos: Jak vypadají mexické Dušičky?

Přelom října a listopadu je u nás spojen s Dušičkami, kdy se vzpomíná na zemřelé předky a zapalují se za ně svíčky na hrobech. V Americe, v Anglii nebo třeba v Austrálii tento čas patří Halloweenu, s nímž se pojí koledování nebo vydlabané dýně. V Mexiku se konec října a počátek listopadu nese ve znamení oslav zvaných Día de los Muertos, při nichž se lidé veselí, protože se mohou setkat se svými mrtvými blízkými. Součástí svátku jsou i všudypřítomné masky kostlivců. Od roku 2003 figuruje svátek na seznamu ústního a nehmotného dědictví UNESCO.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

ÚOHS začal rozhodovat o dostavbě Dukovan. Zákaz zůstává v platnosti

Zákaz uzavřít smlouvu o dostavbě Dukovan sice platí dál, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) již rozhodl o návrzích společností EDF a Westinghouse. Řízení o návrzích obou společností byla z větší části zastavena, v dalších částech byly návrhy zamítnuty. Rozhodnutí nejsou pravomocná a účastníci řízení proti nim mohou podat rozklad, dodal úřad. 

včera

Policie vyšetřuje vraždu na Klatovsku. Mrtvého našli před domem

Policie od čtvrtečního večera vyšetřuje případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrcený muž ležel na pozemku před domem. Případ byl svěřen kriminalistům, kteří pracují s podezřelým. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy