Útoky z 11. září 2001 změnily svět. Vedly k otevřené válce proti terorismu a invazím do Afghánistánu a Iráku, což mimo jiné posílilo radikalizaci islamistických uskupení. Díky pádu režimu Saddáma Husajna vzniklo vakuum, které nakonec ochotně vyplnil Islámský stát.
Úterý 11. září 2001 změnilo chod lidských dějin. Už při nárazu prvního letounu do severní věže newyorského Světového obchodního centra (WTC) v 8:46 dopoledne bylo jasné, že nastalá situace je bezprecedentní.
O necelých dvacet minut později narazil do jižní věže WTC druhý unesený letoun. V 9:37 se stalo terčem útoku i hlavní město Washington D.C., když třetí letadlo narazilo do Pentagonu. Dvě hodiny po nárazech šle obě věže k zemi kvůli nezvratnému poškození, které utrpěly.
Smrt zhruba tří tisíc lidí se zapsala nejen do americké, ale světové černé kroniky. Teroristický útok zorganizovaný teroristickým hnutím Al-Káida si připomínáme rok co rok – a takto to zůstane minimálně na další století.
Spojené státy po těchto událostech rozpoutaly společně s nejen západními spojenci válku proti terorismu. Pochopení, které prokázaly země jako Rusko nebo Čína, bylo až překvapivé. Ruský prezident Vladimir Putin jako jeden z prvních zahraničních lídrů nabídl Spojeným státům podporu. Rusko v té době již čelilo problémům s islamistickými radikály v Čečensku, a proto útoky 11. září chápalo jako součást širšího boje proti mezinárodnímu terorismu.
Moskva sama schválila americkou invazi do Afghánistánu, která následovala prakticky bezprostředně po teroristických útocích. Byla znepokojena islamistickým extremismem a podporou, kterou Tálibán poskytoval čečenským separatistům. Rusko dokonce poskytlo Spojeným státům logistickou podporu, včetně umožnění přístupu k vojenským základem v některých středoasijských zemích.
Kreml nakonec využil teror v New Yorku a Washingtonu jako prostředek k šíření propagandy o nebezpečí čečenských separatistů. Ruští představitelé opakovaně zdůrazňovali, že boj Spojených států proti Al-Káidě je paralelní s ruským bojem proti teroristům v Čečensku.
Reakce dalšího úhlavního rivala USA, Číny, byla podstatně opatrnější. Stejně jako Rusko, i Čína využila útoky 11. září k posílení svého vlastního boje proti separatismu, zejména v Sin-ťiangu, kde čínská vláda čelila muslimskému ujgurskému separatistickému hnutí. Čínské úřady označily ujgurské separatisty za teroristy a tvrdily, že jsou napojeni na mezinárodní teroristické sítě, včetně Al-Káidy.
Čína sice americké invazi do Afghánistánu nijak formálně nebránila, stejně jako Rusko ale postupem času začala mít obavy z posilování vlivu Washingtonu ve Střední Asii a na Blízkém východě. Peking si brzy uvědomil, že teroristické útoky z 11. září poskytují komunistickému režimu nebývalou příležitost – posílila roli Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO); zaměřila se v ní na boj proti terorismu, extremismu a separatismu. Díky tomu Čína mohla prosazovat vlastní zájmy a omezit vliv USA v regionu.
Afghánistán není Irák
Zatímco americká invaze v Afghánistánu byla obecně přijímaná a podporovaná, totéž rozhodně neplatí o válce v Iráku, kterou prezident George W. Bush rozpoutal v březnu roku 2003.
Hlavním argumentem pro invazi do Iráku pod vedením prezidenta Bushe a britského premiéra Tonyho Blaira bylo tvrzení, že režim Saddáma Husajna vlastní zbraně hromadného ničení. Navzdory tomu, že inspektoři OSN v době před invazí prováděli rozsáhlé šetření a nenašli důkazy o existenci takových zbraní, válka byla zahájena.
Po invazi se ukázalo, že Irák žádné zbraně hromadného ničení neměl. Takovéto falešné zdůvodnění vyvolalo ostrou kritiku a vedlo k pocitu, že válka byla založena na lžích a dezinformacích.
Dalším argumentem pro invazi bylo tvrzení, že Husajnův režim má vazby na teroristickou organizaci Al-Káida, která byla odpovědná za útoky 11. září. Tyto vazby však nebyly nikdy prokázány. Po válce se potvrdilo, že neexistovaly žádné významné konexe mezi Irákem a Al-Káidou.
Válka v Iráku byla navíc zahájena bez jasného mandátu OSN. Ačkoli se Spojené státy a Velká Británie snažily získat souhlas Rady bezpečnosti OSN, nepodařilo se jim to, protože mnohé členské státy včetně Francie a Ruska invazi odmítaly.
Invaze do Iráku vedla k rozvrácení centrálního iráckého státu a zhroucení bezpečnostních struktur. Po pádu režimu Husajna nebyla připravena strategie pro zajištění bezpečnosti a obnovení pořádku, což vedlo k dlouhodobému chaosu.
Tento chaos eventuálně způsobil vzestup islamistických skupin v čele s Islámským státem, který v minulé dekádě obsadil rozsáhlá území na Blízkém východě.
Mnoho zemí, včetně blízkých spojenců Spojených států, ztratilo důvěru v americké vedení. Zdůvodnění invaze založené na nepravdivých informacích a jednostranný postup bez souhlasu OSN vedly k oslabení mezinárodní legitimity USA.
Válka v Iráku dále způsobila výrazné posílení protiamerických nálad nejen v arabském světě. Invaze byla vnímána jako zásah do suverenity Iráku, což podnítilo radikalizaci, a nakonec vznik zcela nových teroristických skupin.
Související
Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
Aktuálně se děje
včera
Povodňová situace se dále uklidňuje. Přes 20 míst ale stále hlásí třetí stupeň
včera
Ukrajinský vpád do Kurské oblasti? Zelenského varovali, on ale trvá na svém
včera
Zaděláno na bizarní podívanou. Za Přísahu přijde do debaty ČT Jaromír Soukup
včera
Důchody v lednu opět stoupnou. Zítra má být jasno, o kolik vyšší budou
včera
EU chystá přísnější zákaz kouření. Chybí přitom řešení e-cigaret
včera
Fico zvedá Slovákům daně. Lidem ale tvrdí, že potraviny zlevní
včera
Královna odpadků před soudem. Ve Švédsku ho nelegálně uložila až 200 tisíc tun
Aktualizováno včera
Mrtví i zranění v Libanonu. Členům hnutí Hizballáh vybouchly pagery
včera
Demokracie ve světě upadá. Napadané jsou samotné volební procesy, zní ze zprávy
včera
Fiala viděl scény jak z apokalyptických filmů. Škody jsou obrovské, podotkl
včera
Medveděv: Pokud Ukrajina použije západní zbraně, zničíme Kyjev
včera
Počasí se uklidňuje. Meteorologové aktualizovali výstrahu před povodněmi
včera
Počasí se mírní. Povodňová komise varuje občany, aby při odklízení dodržovali hygienická opatření
včera
Hamás a Hútijové mají nové politické kanceláře v Bagdádu. Vliv Íránu sílí
včera
Stoltenberg přiznal, že NATO možná mohlo válce na Ukrajině zabránit
včera
Za hranicí absurdity. Dezinformátoři už zneužili i povodně
včera
Ve válce na Ukrajině podle odhadů zemřelo přes milion lidí
včera
Slábnoucí evropští lídři jsou vodou na mlýn v Moskvě. Může ale být ještě hůř
včera
Michal Šimečka byl odvolán z postu místopředsedy slovenského parlamentu
včera
Česko má to nejhorší za sebou. Povodně ale ještě neskončily
Česko má z hlediska srážek již to nejhorší za sebou, přesto povodňová situace potrvá ještě několik dní. Po zasedání Ústřední povodňové komise to oznámil ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle něj Morava na hranici s Českou republikou doteče během úterý.
Zdroj: Karolína Svobodová