NÁZOR - Zatímco předchozí prezident Spojených států Donald Trump proklamoval, že chce "učinit Ameriku opět velkou", jeho nástupce Joe Biden se o to skutečně snaží, tvrdí Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute vysvětluje, že zmíněný slogan vyvolával v Američanech nostalgii po 50. a 60. letech minulého století, kdy USA dominovaly světu a jejich ekonomika hnala vzhůru mzdy dělníků i manažerů.
Zpět k Novému údělu
Uvedené období definovaly federální investice do infrastruktury, vědy a vzdělání, upozorňuje Zakaria. Poukazuje, že naproti tomu v posledních letech Washington utrácel peníze za soukromou spotřebu, prostřednictvím snižování daní či redistribuce.
Bidenův infrastrukturní plán je tak prvním velkým americkým finančním programem za pět desetiletí, který se soustředí na investice, konstatuje politolog. Přiznává, že federální rozpočet jako celek v posledních dekádách zdánlivě roste, ale podstatné je jeho složení, přičemž největší podíl na jeho nárůstu mají sociální programy, například Medicare a Medicaid.
"Klíčové investice se ve skutečnosti výrazně propadly," pokračuje komentátor. Připomíná, že Spojené státy dříve dávaly 3 % HDP do dopravní a vodní infrastruktury, přičemž toto číslo nyní kleslo ke 2 %, a zatímco dříve země bývala nezpochybnitelným světovým lídrem v základním vědeckém výzkumu a technologiích, dnes ji téměř dostihla Čína.
Bidenův plán se vrací k politice Nového údělu, soudí Zakaria. Poukazuje, že během velké hospodářské krize ve 30. letech americká vláda postavila či rozšířila na tisíc letišť, čímž vytvořila páteř moderní letecké dopravy, zatímco nyní Bidenův návrh předpokládá pomoc s vytvořením systému elektromobility skrze financování sítě půl milionu nabíjecích stanic.
Zákon o elektrifikaci venkova z roku 1936 přinesl proud na americký venkov, zatímco Biden navrhuje to samé s vysokorychlostním internetem, který podle něj v současné ekonomice hraje stejně důležitou roli jako kdysi elektřina, uvádí autor komentáře. Dodává, že Nový úděl byl sice v poměru k objemu tehdejší americké ekonomiky větší, ale i tak představuje jedinou platnou analogii k tomu, co současná administrativa navrhuje.
Duch Nového údělu je dnes zoufale potřebný v nákladech, efektivitě a transparentnosti, deklaruje politolog. Připomíná, že Spojené státy dříve dokázaly stavět pozoruhodnou rychlostí - Washingtonův závěsný most, při otevření v roce 1931 světově nejdelší svého druhu, který spojuje Manhattan a New Jersey, byl například postaven za čtyři roky, rychleji a levněji než se počítalo. Proti tomu postavit 3 kilometry metra o třech stanicích na Manhattanu v roce 2017 trvalo nejméně 10 let a stálo 4,5 miliardy dolarů, uvádí Zakaria.
Lekce efektivity
"Výstavba infrastruktury ve Spojených státech je bláznivě drahá," pokračuje autor komentáře. Odkazuje na zjištění listu New York Times, že prodloužení newyorského metra na Long Island bylo nejdražší stavbou svého druhu na světě, přičemž náklady sedminásobně překročily průměr.
New York si sice vede mimořádně špatně, ale i tak americká infrastruktura obecně často stojí násobně více než v Evropě, konstatuje Zakaria. Zmiňuje, že Paříž, Řím či Madrid dokážou prodlužovat linky metra levněji, přestože jde o mnohem starší města, kde platí ohromné regulace, tudíž typické výmluvy v newyorském případě neobstojí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Jedna z nedávných studií zjistila, že náklady na americké dálnice se mezi 60. a 90. lety zečtyřnásobily, a to po odečtení rostoucích nákladů na materiál a cenu práce při započtení inflace, upozorňuje politolog. Důvodů je podle něj několik, například velké množství úřadů, nekonečná pravidla a posudky a zřejmě i korupce.
Problém podrobně řešil i expert Alon Levy z Newyorské univerzity a dospěl k závěru, že důvodů je nejméně osm, přičemž ten hlavní spočívá v tom, že Američané se nechtějí, případně se nedokážou dívat kolem sebe a učit se od jiných zemí, nastiňuje Zakaria. Tvrdí, že americký pocit výjimečnosti vedl k výjimečně špatnému systému výstavby infrastruktury.
"Proti tomu Nový úděl fungoval překvapivě dobře," píše politolog. Uvádí, že tehdejší Work Progress Administration na svém vrcholu zaměstnávala na 3 miliony lidí, více než jakákoliv soukromá společnost, což by při dnešním stavu populace znamenalo zhruba 10 milionů lidí, přičemž ji skvěle řídil Harry Hopkins, jeden z nejbližších spolupracovníků tehdejšího prezidenta Franklina Roosevelta. Správa údolí řeky Tenneseee zase překrývala sedm amerických států a spadalo pod ní na třicet vodních elektráren, poukazuje Zakaria.
Většinu prostředků vyhrazených pro Nový úděl pečlivě spravoval další blízký Rooseveltův spolupracovník, ministr vnitra Harold Ickes, který byl znám pro svou čestnost, efektivitu a spolehlivost, konstatuje autor komentáře. Doplňuje, že díky tomu Američané začali věřit, že vláda dokáže dobře realizovat velké věci, a pokud chce být Bidenova administrativa skutečně přelomová, musí se pokusit vyrovnat nejen ambicióznost Nového údělu, ale také jeho mimořádné provedení.
Související
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
USA (Spojené státy americké) , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Úterní počasí: Silné bouřky udeří už odpoledne. Hrozí i rozvodnění menších toků
před 54 minutami
Biden se postavil ICC: Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy není genocida
před 1 hodinou
Poplatek za vstup do Benátek je žalostné selhání, tvrdí rada města. Počet turistů se naopak zvýšil
před 2 hodinami
Británií hýbe lékařský skandál. Desetitisíce lidí se nakazily krví infikovanou HIV a žloutenkou
před 2 hodinami
Vesmírně zbrojení začalo? Rusko zřejmě umístilo na orbitu zbraň, tvrdí USA
před 2 hodinami
Neapol zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 40 let. Itálie upravuje plány evakuace
před 3 hodinami
Íránský prezident Raísí bude ve čtvrtek pohřben ve svém rodném městě
před 3 hodinami
RB OSN zamítla rezoluci o zákazu jaderných zbraní ve vesmíru
včera
Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech
včera
Ukrajina by měla mít více svobody při útocích na cíle v Rusku, žádá Litva
včera
Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu
včera
Ukrajinští vojáci zadržují útok ruských sil poblíž obce Bilohorivka
včera
Fiala: Návrh na zatykač na Netanjahua je nepřijatelný a děsivý
včera
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
včera
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
včera
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
včera
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
včera
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
včera
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
včera
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
Zakladatel serveru WikiLeaks, Julian Assange, se může odvolat proti vydání do Spojených států, rozhodl v pondělí Vrchní soud v Londýně. Informovala o tom agentura Reuters.
Zdroj: Libor Novák