ROZHOVOR | V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Na začátku roku stál za znovuvzkříšením myšlenky přijetí jednotné evropské měny český prezident Petr Pavel. Od politiků se však dočkal spíše negativních a nesouhlasných komentářů. Opozice v čele a hnutím ANO je proti přijetí eura, ačkoliv její předseda má k přijetí eura velmi proměnlivý vztah. Jednou je pro, podruhé zásadně proti, příště souhlasí s přijetím jen pokud k tomu vláda dostane mandát od občanů v referendu. Bohužel ani v koalici není jednotný hlas a názory se liší politik od politika. Jak se v tom má český volič vlastně vyznat? 

V Česku se dvacet let o euru lže a lidé se s ním straší. Racionální debatě odpůrci eura v čele s Václavem Klausem bránili způsobem, že euro je tak fuj, že se o něm ani nemá cenu bavit. Když dost dlouho malujete čerta na zeď, nakonec se ho lidi začnou bát, i když je jen namalovaný. 
A pak se argumentuje, že lidé euro nechtějí. V takové atmosféře byla třeba k vysvětlováni výhod eura politická odvaha, kterou politici neměli. Dvacet let tu nebyl nikdo ve vrcholné politice, kdo by se za euro postavil. ODS říká dvacet let, že „až to bude výhodné“, ale nikdy neřekla, co to znamená. ČSSD neměla nikdy odvahu euro prosazovat. 

Agrofert má velkou část úvěrů v eurech. Andrej Babiš jako podnikatel dobře ví, že by jeho firmám euro prospělo, ale jako populista straší eurem a politicky se mu to zatím vyplácí. 

Teprve prezident Pavel měl odvahu téma eura zvednout. V koalici je pro euro STAN, vlažně podporovaný Piráty. Je pro mě zklamáním, že TOP 09 a KDU, které byly dříve pro euro, podlehly ODS a nepodporují ve vládě euro. 

Nepřijetí eura je navíc zlatý důl pro banky a směnárny, které mají z výměn korun na eura a naopak bezrizikový miliardový byznys a chtějí ho udržet co nejdéle.

Andrej Babiš je v současné době zásadním odpůrcem přijetí eura. Jeho aktuální (zde je třeba vypíchnout termín aktuální, neboť jeho názory se časem diametrálně liší), názor postavený primárně na odporu velké části české populace. Je známo, že Andrej Babiš nikdy nepůjde proti mínění svých voličů, proto by euro s vysokou pravděpodobností nepřijal ani v situaci, kdyby vyhrál příští volby do PS. Je zřejmé, že v následujících 5 letech se tak určitě nestane. Kdy se tak tedy může skutečně stát?

Zaprvé, nevíme, jaká bude příští vláda. Může pokračovat současná, může to být vláda ANO s SPD nebo s ODS. Nemyslím si, že je jisté, že nepřijmeme v příštích 5 letech euro. Když bude pokračovat debata o euru, je možné, že ho bude chtít většina občanů. Firmy ho chtějí už teď. 
Za druhé, populisté typu Babiše často něco slibují nebo něčím straší a pak dělají pravý opak. Není vyloučeno, že až bude euro chtít polovina lidí, že Babiš může otočit. 

Pokud by pro firmy Andreje Babiše začalo být přijetí eura výhodné a on opět změnil svůj názor a začal přijetí prosazovat, je reálné, že by mohl pozitivně ovlivnit své voliče a tím změnit náladu ve společnosti? 

Jak už jsem naznačil, pro Babišovy firmy je euro výhodné už teď. Ještě jako podnikatel mimo politiku v roce 2009 říkal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Pokud by změnil názor, určitě by ovlivnil velkou část voličů. Myslím ale, že politicky hraje velmi antievropskou populistickou kartu jen proto, že mu to vychází v průzkumech a do toho mu přijetí eura nezapadá. Andrej Babiš také možná nechce jít proti zájmům bank, u kterých má dost velké úvěry. Tak uvidíme. Podle mě u něj nakonec jako vždy vyhraje chladný kalkul. 

Kolem eura se médiích objevuje mnoho názorů ze strany ekonomů a politiků, neměly by zaznít i názory představitelů českých firem? 

Ano, podnikatelé by se měli ozývat víc a vysvětlovat, proč je pro ně euro dobré. Postavit se za společnou měnu, ve které už reálně obchodují. Mimochodem, vláda jim to nyní trochu ulehčila, umožnila účtovat a danit v eurech a tím vlastně zavedla duální měnu. Přijetí eura ale dlouhodobě podporuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Je tedy euro pro Českou republiku přínosné? Jak byste přesvědčoval české voliče o výhodnosti přijetí jednotné evropské měny, čím byste argumentoval? 

Naprosto a jednoznačně jsem pro euro, fakta mluví jasně. Euro má nepochybná pozitiva politická a především ekonomická. Politická jsou větší vliv v EU a eurozóně, větší integrace do EU a do jednotného trhu. O hospodářské politice se vždy jedná napřed v eurozóně. S eurem bychom byli u rozhodování. 

Ekonomická pozitiva jsou, že by odpadlo otravné vyměňování korun na eura a naopak při dovozu a vývozu a při cestování a poplatky za výměnu. To stojí firmy i občany desítky miliard ročně, které jdou bankám. Ty poplatky a náklady na zajištění kurzu jsou zbytečné náklady firem, které jim snižují konkurenceschopnost a zisky. A občané si neuvědomují, že při nákupech dovozového zboží z EU – potravin, oděvů, elektroniky, automobilů zbytečně platí v ceně nějaké procentíčko navíc za výměnu peněz dovozci, který nakoupil v eurech a prodává za koruny. A v neposlední řadě, euro, jímž platí 350 milionů lidí eurozóny je v případě krizí mnohem silnější měna než česká koruna deseti milionů lidí.

Nemůže být pro české voliče pozitivním příkladem a zároveň vhodným argumentem pro přijetí eura například sousední Slovensko, kde spokojenost s eurem je dlouhodobě kolem 70%, podle říjnového průzkumu to dokonce bylo 84%? Navíc žádná z politických stran na Slovensku přijetí eura nezpochybňuje a žádná neprosazuje návrat k slovenské koruně.

Ano, samozřejmě. A není to jen Slovensko. Ve všech zemích eurozóny je podle Eurostatu většina lidí s eurem spokojena a žádná politická síla včetně populistů a extremistů v žádné zemi nepožaduje vystoupení z eurozóny. Eura se bojí jen ti, co ho nemají. Vždycky, když slyším nějaké strašení eurem, tak si říkám, jestli jsou Češi chytřejší než těch 20 zemí eurozóny a 350 milionů lidí, kteří s ním přes 20 let spokojeně platí. A jestli země, které přistoupily nedávno, jako Chorvatsko, nebo brzy přistoupit chtějí, jako Bulharsko, jsou nějací ekonomičtí masochisté. Anebo je něco u nás špatně.

Pokud je euro pro Českou republiku přínosné, neměli bychom my voliči být o výhodnosti této volby lépe informováni? Nestálo by za to veřejnost dlouhodobě a systematicky informovat, předkládat reálné argumenty a vyvracet ty falešné?

O výhodách eura dlouhodobě informují občanské skupiny jako Pulse of Europe, kde také léta působím, nebo Euro v Česku a další. Dělají tu práci za vládu. Ale pochopitelně jejich hlas není tolik slyšet, jako když mluví prezident nebo ministr. Ano, vlády po našem vstupu do EU měly voliče lépe informovat a měli jsme do eurozóny vstoupit spolu se Slovenskem v roce 2009. Ale jak jsem vysvětlil na začátku, je příliš mnoho aktérů, kterým vyhovuje, že euro nemáme a vydělávají na tom politicky nebo finančně. Tu debatu blokoval Václav Klaus a ODS, která je proti větší evropské integraci. Jsem přesvědčen, že je to proto, že férovou vyargumentovanou debatu nemohou odpůrci eura vyhrát. Proto se jí snaží zabránit emocionální manipulací. Jsem rád, že se nyní ta debata začíná vést. 

V současné době je přijetí eura nemožné, nesplňujeme Maastrichtská kritéria, zároveň politická garnitura není jednotná a čeští voliči jsou proti. Zdá se, že není žádná vůle pro přijetí a každý, kdo by šel proti tomuto trendu by zřejmě neuspěl. Jak z této pasti ven, co udělat pro to, aby se tento trend zvrátil? 

Maastrichtská kritéria budeme velmi pravděpodobně plnit příští rok. Do ERM II bychom mohli vstoupit velmi brzy, stačilo by, aby se TOP 09 a KDU emancipovaly a hlasovaly na vládě pro. Současně musíme českým voličům vysvětlovat, že euro je přínosné a že byli a jsou obelháváni. STAN má za to, že platí dohoda, že vláda vyčká na analýzu NERVu a podle ní na podzim vyhodnotí zda a kdy vstoupit do ERM II. 

Pokud bychom dnes měli místo české koruny euro, jak by se to projevilo na cenách, co vše by zlevnilo a co naopak zdražilo? 

Obecně se dá předpokládat, že by bylo kvůli úspoře za poplatky malinko levnější dovozové zboží a zvýšila by se konkurenceschopnost českého exportu. Pokud bychom byli v Eurozóně, ani inflační kotrmelec, který máme s naší korunou za sebou, by pravděpodobně s Eurem nebyl tak dramatický. A k možnému přechodu na společnou měnu, pokud se ve stejnou chvíli převedou stejným kurzem platy, důchody, ceny, úvěry a vše ostatní, nezdraží se kvůli euru nic. Aby si lidé na ceny v eurech zvykli, budou se před zavedením eura a po něm nějaký čas povinně uvádět v korunách i eurech. Obchodníci mohou volně určovat ceny už dnes v korunách. 

Jedním z argumentů, které zaznívají od podporovatelů přijetí eura je stabilita. Není však Česká republika dlouhodobě stabilní i bez eura? 

Ne, bohužel není. Připomeňme si intervence ČNB, které oslabily korunu z 25 na 27,50 Kč/euro. Sice pomohly exportérům, ale zdražily na tři roky všem českým spotřebitelům všechno dovozové zboží o 10 %. Za poslední rok kolísalo euro mezi 23,62 a 25,44 Kč za euro, tedy skoro o dvě koruny. Nejlepší stabilita je kurz jedna k jedné, tedy euro k euru.

Pokud nějaká budoucí vláda bude otevřeně hovořit o přijetí eura, mělo by podle vás být rozhodnutí o jeho přijetí potvrzeno referendem, i přesto, že se Česká republika již při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny?

Nevidím důvod dělat nové referendum. Součástí přístupové smlouvy, kterou jsme schválili už v referendu o vstupu do EU v 2003 je závazek zavedení eura. Primárně jde jen o politické rozhodnutí. Na euru se od té doby nic principiálně nezměnilo. A nezapomínejte, Evropskou unii už dvacet let spoluvytváříme i my. A s eurem budeme mít silnější hlas.

Jsme součástí Evropské unie, ale nepatříme do eurozóny, nemůže nás to poškozovat v očích našich obchodních partnerů? Jak nás vlastně vnímají ostatní členské země? 

Poškozuje nás to v očích západoevropských investorů. Když přemýšlí o investici a mohou si vybrat mezi Českem a eurozónou, vyberou si eurozónu, třeba Slovensko, protože si ušetří starosti s výměnou peněz a poplatky. Politicky to prostě lidé v eurozóně nechápou, že něco, co je pro ně přes dvacet let běžné, příjemné a fungující, u nás vyvolává takové obavy. České malování čertů na zeď je pro smích.

Související

Více souvisejících

EUR rozhovor Martin Exner

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy