ROZHOVOR | V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Na začátku roku stál za znovuvzkříšením myšlenky přijetí jednotné evropské měny český prezident Petr Pavel. Od politiků se však dočkal spíše negativních a nesouhlasných komentářů. Opozice v čele a hnutím ANO je proti přijetí eura, ačkoliv její předseda má k přijetí eura velmi proměnlivý vztah. Jednou je pro, podruhé zásadně proti, příště souhlasí s přijetím jen pokud k tomu vláda dostane mandát od občanů v referendu. Bohužel ani v koalici není jednotný hlas a názory se liší politik od politika. Jak se v tom má český volič vlastně vyznat? 

V Česku se dvacet let o euru lže a lidé se s ním straší. Racionální debatě odpůrci eura v čele s Václavem Klausem bránili způsobem, že euro je tak fuj, že se o něm ani nemá cenu bavit. Když dost dlouho malujete čerta na zeď, nakonec se ho lidi začnou bát, i když je jen namalovaný. 
A pak se argumentuje, že lidé euro nechtějí. V takové atmosféře byla třeba k vysvětlováni výhod eura politická odvaha, kterou politici neměli. Dvacet let tu nebyl nikdo ve vrcholné politice, kdo by se za euro postavil. ODS říká dvacet let, že „až to bude výhodné“, ale nikdy neřekla, co to znamená. ČSSD neměla nikdy odvahu euro prosazovat. 

Agrofert má velkou část úvěrů v eurech. Andrej Babiš jako podnikatel dobře ví, že by jeho firmám euro prospělo, ale jako populista straší eurem a politicky se mu to zatím vyplácí. 

Teprve prezident Pavel měl odvahu téma eura zvednout. V koalici je pro euro STAN, vlažně podporovaný Piráty. Je pro mě zklamáním, že TOP 09 a KDU, které byly dříve pro euro, podlehly ODS a nepodporují ve vládě euro. 

Nepřijetí eura je navíc zlatý důl pro banky a směnárny, které mají z výměn korun na eura a naopak bezrizikový miliardový byznys a chtějí ho udržet co nejdéle.

Andrej Babiš je v současné době zásadním odpůrcem přijetí eura. Jeho aktuální (zde je třeba vypíchnout termín aktuální, neboť jeho názory se časem diametrálně liší), názor postavený primárně na odporu velké části české populace. Je známo, že Andrej Babiš nikdy nepůjde proti mínění svých voličů, proto by euro s vysokou pravděpodobností nepřijal ani v situaci, kdyby vyhrál příští volby do PS. Je zřejmé, že v následujících 5 letech se tak určitě nestane. Kdy se tak tedy může skutečně stát?

Zaprvé, nevíme, jaká bude příští vláda. Může pokračovat současná, může to být vláda ANO s SPD nebo s ODS. Nemyslím si, že je jisté, že nepřijmeme v příštích 5 letech euro. Když bude pokračovat debata o euru, je možné, že ho bude chtít většina občanů. Firmy ho chtějí už teď. 
Za druhé, populisté typu Babiše často něco slibují nebo něčím straší a pak dělají pravý opak. Není vyloučeno, že až bude euro chtít polovina lidí, že Babiš může otočit. 

Pokud by pro firmy Andreje Babiše začalo být přijetí eura výhodné a on opět změnil svůj názor a začal přijetí prosazovat, je reálné, že by mohl pozitivně ovlivnit své voliče a tím změnit náladu ve společnosti? 

Jak už jsem naznačil, pro Babišovy firmy je euro výhodné už teď. Ještě jako podnikatel mimo politiku v roce 2009 říkal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Pokud by změnil názor, určitě by ovlivnil velkou část voličů. Myslím ale, že politicky hraje velmi antievropskou populistickou kartu jen proto, že mu to vychází v průzkumech a do toho mu přijetí eura nezapadá. Andrej Babiš také možná nechce jít proti zájmům bank, u kterých má dost velké úvěry. Tak uvidíme. Podle mě u něj nakonec jako vždy vyhraje chladný kalkul. 

Kolem eura se médiích objevuje mnoho názorů ze strany ekonomů a politiků, neměly by zaznít i názory představitelů českých firem? 

Ano, podnikatelé by se měli ozývat víc a vysvětlovat, proč je pro ně euro dobré. Postavit se za společnou měnu, ve které už reálně obchodují. Mimochodem, vláda jim to nyní trochu ulehčila, umožnila účtovat a danit v eurech a tím vlastně zavedla duální měnu. Přijetí eura ale dlouhodobě podporuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Je tedy euro pro Českou republiku přínosné? Jak byste přesvědčoval české voliče o výhodnosti přijetí jednotné evropské měny, čím byste argumentoval? 

Naprosto a jednoznačně jsem pro euro, fakta mluví jasně. Euro má nepochybná pozitiva politická a především ekonomická. Politická jsou větší vliv v EU a eurozóně, větší integrace do EU a do jednotného trhu. O hospodářské politice se vždy jedná napřed v eurozóně. S eurem bychom byli u rozhodování. 

Ekonomická pozitiva jsou, že by odpadlo otravné vyměňování korun na eura a naopak při dovozu a vývozu a při cestování a poplatky za výměnu. To stojí firmy i občany desítky miliard ročně, které jdou bankám. Ty poplatky a náklady na zajištění kurzu jsou zbytečné náklady firem, které jim snižují konkurenceschopnost a zisky. A občané si neuvědomují, že při nákupech dovozového zboží z EU – potravin, oděvů, elektroniky, automobilů zbytečně platí v ceně nějaké procentíčko navíc za výměnu peněz dovozci, který nakoupil v eurech a prodává za koruny. A v neposlední řadě, euro, jímž platí 350 milionů lidí eurozóny je v případě krizí mnohem silnější měna než česká koruna deseti milionů lidí.

Nemůže být pro české voliče pozitivním příkladem a zároveň vhodným argumentem pro přijetí eura například sousední Slovensko, kde spokojenost s eurem je dlouhodobě kolem 70%, podle říjnového průzkumu to dokonce bylo 84%? Navíc žádná z politických stran na Slovensku přijetí eura nezpochybňuje a žádná neprosazuje návrat k slovenské koruně.

Ano, samozřejmě. A není to jen Slovensko. Ve všech zemích eurozóny je podle Eurostatu většina lidí s eurem spokojena a žádná politická síla včetně populistů a extremistů v žádné zemi nepožaduje vystoupení z eurozóny. Eura se bojí jen ti, co ho nemají. Vždycky, když slyším nějaké strašení eurem, tak si říkám, jestli jsou Češi chytřejší než těch 20 zemí eurozóny a 350 milionů lidí, kteří s ním přes 20 let spokojeně platí. A jestli země, které přistoupily nedávno, jako Chorvatsko, nebo brzy přistoupit chtějí, jako Bulharsko, jsou nějací ekonomičtí masochisté. Anebo je něco u nás špatně.

Pokud je euro pro Českou republiku přínosné, neměli bychom my voliči být o výhodnosti této volby lépe informováni? Nestálo by za to veřejnost dlouhodobě a systematicky informovat, předkládat reálné argumenty a vyvracet ty falešné?

O výhodách eura dlouhodobě informují občanské skupiny jako Pulse of Europe, kde také léta působím, nebo Euro v Česku a další. Dělají tu práci za vládu. Ale pochopitelně jejich hlas není tolik slyšet, jako když mluví prezident nebo ministr. Ano, vlády po našem vstupu do EU měly voliče lépe informovat a měli jsme do eurozóny vstoupit spolu se Slovenskem v roce 2009. Ale jak jsem vysvětlil na začátku, je příliš mnoho aktérů, kterým vyhovuje, že euro nemáme a vydělávají na tom politicky nebo finančně. Tu debatu blokoval Václav Klaus a ODS, která je proti větší evropské integraci. Jsem přesvědčen, že je to proto, že férovou vyargumentovanou debatu nemohou odpůrci eura vyhrát. Proto se jí snaží zabránit emocionální manipulací. Jsem rád, že se nyní ta debata začíná vést. 

V současné době je přijetí eura nemožné, nesplňujeme Maastrichtská kritéria, zároveň politická garnitura není jednotná a čeští voliči jsou proti. Zdá se, že není žádná vůle pro přijetí a každý, kdo by šel proti tomuto trendu by zřejmě neuspěl. Jak z této pasti ven, co udělat pro to, aby se tento trend zvrátil? 

Maastrichtská kritéria budeme velmi pravděpodobně plnit příští rok. Do ERM II bychom mohli vstoupit velmi brzy, stačilo by, aby se TOP 09 a KDU emancipovaly a hlasovaly na vládě pro. Současně musíme českým voličům vysvětlovat, že euro je přínosné a že byli a jsou obelháváni. STAN má za to, že platí dohoda, že vláda vyčká na analýzu NERVu a podle ní na podzim vyhodnotí zda a kdy vstoupit do ERM II. 

Pokud bychom dnes měli místo české koruny euro, jak by se to projevilo na cenách, co vše by zlevnilo a co naopak zdražilo? 

Obecně se dá předpokládat, že by bylo kvůli úspoře za poplatky malinko levnější dovozové zboží a zvýšila by se konkurenceschopnost českého exportu. Pokud bychom byli v Eurozóně, ani inflační kotrmelec, který máme s naší korunou za sebou, by pravděpodobně s Eurem nebyl tak dramatický. A k možnému přechodu na společnou měnu, pokud se ve stejnou chvíli převedou stejným kurzem platy, důchody, ceny, úvěry a vše ostatní, nezdraží se kvůli euru nic. Aby si lidé na ceny v eurech zvykli, budou se před zavedením eura a po něm nějaký čas povinně uvádět v korunách i eurech. Obchodníci mohou volně určovat ceny už dnes v korunách. 

Jedním z argumentů, které zaznívají od podporovatelů přijetí eura je stabilita. Není však Česká republika dlouhodobě stabilní i bez eura? 

Ne, bohužel není. Připomeňme si intervence ČNB, které oslabily korunu z 25 na 27,50 Kč/euro. Sice pomohly exportérům, ale zdražily na tři roky všem českým spotřebitelům všechno dovozové zboží o 10 %. Za poslední rok kolísalo euro mezi 23,62 a 25,44 Kč za euro, tedy skoro o dvě koruny. Nejlepší stabilita je kurz jedna k jedné, tedy euro k euru.

Pokud nějaká budoucí vláda bude otevřeně hovořit o přijetí eura, mělo by podle vás být rozhodnutí o jeho přijetí potvrzeno referendem, i přesto, že se Česká republika již při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny?

Nevidím důvod dělat nové referendum. Součástí přístupové smlouvy, kterou jsme schválili už v referendu o vstupu do EU v 2003 je závazek zavedení eura. Primárně jde jen o politické rozhodnutí. Na euru se od té doby nic principiálně nezměnilo. A nezapomínejte, Evropskou unii už dvacet let spoluvytváříme i my. A s eurem budeme mít silnější hlas.

Jsme součástí Evropské unie, ale nepatříme do eurozóny, nemůže nás to poškozovat v očích našich obchodních partnerů? Jak nás vlastně vnímají ostatní členské země? 

Poškozuje nás to v očích západoevropských investorů. Když přemýšlí o investici a mohou si vybrat mezi Českem a eurozónou, vyberou si eurozónu, třeba Slovensko, protože si ušetří starosti s výměnou peněz a poplatky. Politicky to prostě lidé v eurozóně nechápou, že něco, co je pro ně přes dvacet let běžné, příjemné a fungující, u nás vyvolává takové obavy. České malování čertů na zeď je pro smích.

Související

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Více souvisejících

EUR rozhovor Martin Exner

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy