ROZHOVOR | V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Na začátku roku stál za znovuvzkříšením myšlenky přijetí jednotné evropské měny český prezident Petr Pavel. Od politiků se však dočkal spíše negativních a nesouhlasných komentářů. Opozice v čele a hnutím ANO je proti přijetí eura, ačkoliv její předseda má k přijetí eura velmi proměnlivý vztah. Jednou je pro, podruhé zásadně proti, příště souhlasí s přijetím jen pokud k tomu vláda dostane mandát od občanů v referendu. Bohužel ani v koalici není jednotný hlas a názory se liší politik od politika. Jak se v tom má český volič vlastně vyznat? 

V Česku se dvacet let o euru lže a lidé se s ním straší. Racionální debatě odpůrci eura v čele s Václavem Klausem bránili způsobem, že euro je tak fuj, že se o něm ani nemá cenu bavit. Když dost dlouho malujete čerta na zeď, nakonec se ho lidi začnou bát, i když je jen namalovaný. 
A pak se argumentuje, že lidé euro nechtějí. V takové atmosféře byla třeba k vysvětlováni výhod eura politická odvaha, kterou politici neměli. Dvacet let tu nebyl nikdo ve vrcholné politice, kdo by se za euro postavil. ODS říká dvacet let, že „až to bude výhodné“, ale nikdy neřekla, co to znamená. ČSSD neměla nikdy odvahu euro prosazovat. 

Agrofert má velkou část úvěrů v eurech. Andrej Babiš jako podnikatel dobře ví, že by jeho firmám euro prospělo, ale jako populista straší eurem a politicky se mu to zatím vyplácí. 

Teprve prezident Pavel měl odvahu téma eura zvednout. V koalici je pro euro STAN, vlažně podporovaný Piráty. Je pro mě zklamáním, že TOP 09 a KDU, které byly dříve pro euro, podlehly ODS a nepodporují ve vládě euro. 

Nepřijetí eura je navíc zlatý důl pro banky a směnárny, které mají z výměn korun na eura a naopak bezrizikový miliardový byznys a chtějí ho udržet co nejdéle.

Andrej Babiš je v současné době zásadním odpůrcem přijetí eura. Jeho aktuální (zde je třeba vypíchnout termín aktuální, neboť jeho názory se časem diametrálně liší), názor postavený primárně na odporu velké části české populace. Je známo, že Andrej Babiš nikdy nepůjde proti mínění svých voličů, proto by euro s vysokou pravděpodobností nepřijal ani v situaci, kdyby vyhrál příští volby do PS. Je zřejmé, že v následujících 5 letech se tak určitě nestane. Kdy se tak tedy může skutečně stát?

Zaprvé, nevíme, jaká bude příští vláda. Může pokračovat současná, může to být vláda ANO s SPD nebo s ODS. Nemyslím si, že je jisté, že nepřijmeme v příštích 5 letech euro. Když bude pokračovat debata o euru, je možné, že ho bude chtít většina občanů. Firmy ho chtějí už teď. 
Za druhé, populisté typu Babiše často něco slibují nebo něčím straší a pak dělají pravý opak. Není vyloučeno, že až bude euro chtít polovina lidí, že Babiš může otočit. 

Pokud by pro firmy Andreje Babiše začalo být přijetí eura výhodné a on opět změnil svůj názor a začal přijetí prosazovat, je reálné, že by mohl pozitivně ovlivnit své voliče a tím změnit náladu ve společnosti? 

Jak už jsem naznačil, pro Babišovy firmy je euro výhodné už teď. Ještě jako podnikatel mimo politiku v roce 2009 říkal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Pokud by změnil názor, určitě by ovlivnil velkou část voličů. Myslím ale, že politicky hraje velmi antievropskou populistickou kartu jen proto, že mu to vychází v průzkumech a do toho mu přijetí eura nezapadá. Andrej Babiš také možná nechce jít proti zájmům bank, u kterých má dost velké úvěry. Tak uvidíme. Podle mě u něj nakonec jako vždy vyhraje chladný kalkul. 

Kolem eura se médiích objevuje mnoho názorů ze strany ekonomů a politiků, neměly by zaznít i názory představitelů českých firem? 

Ano, podnikatelé by se měli ozývat víc a vysvětlovat, proč je pro ně euro dobré. Postavit se za společnou měnu, ve které už reálně obchodují. Mimochodem, vláda jim to nyní trochu ulehčila, umožnila účtovat a danit v eurech a tím vlastně zavedla duální měnu. Přijetí eura ale dlouhodobě podporuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Je tedy euro pro Českou republiku přínosné? Jak byste přesvědčoval české voliče o výhodnosti přijetí jednotné evropské měny, čím byste argumentoval? 

Naprosto a jednoznačně jsem pro euro, fakta mluví jasně. Euro má nepochybná pozitiva politická a především ekonomická. Politická jsou větší vliv v EU a eurozóně, větší integrace do EU a do jednotného trhu. O hospodářské politice se vždy jedná napřed v eurozóně. S eurem bychom byli u rozhodování. 

Ekonomická pozitiva jsou, že by odpadlo otravné vyměňování korun na eura a naopak při dovozu a vývozu a při cestování a poplatky za výměnu. To stojí firmy i občany desítky miliard ročně, které jdou bankám. Ty poplatky a náklady na zajištění kurzu jsou zbytečné náklady firem, které jim snižují konkurenceschopnost a zisky. A občané si neuvědomují, že při nákupech dovozového zboží z EU – potravin, oděvů, elektroniky, automobilů zbytečně platí v ceně nějaké procentíčko navíc za výměnu peněz dovozci, který nakoupil v eurech a prodává za koruny. A v neposlední řadě, euro, jímž platí 350 milionů lidí eurozóny je v případě krizí mnohem silnější měna než česká koruna deseti milionů lidí.

Nemůže být pro české voliče pozitivním příkladem a zároveň vhodným argumentem pro přijetí eura například sousední Slovensko, kde spokojenost s eurem je dlouhodobě kolem 70%, podle říjnového průzkumu to dokonce bylo 84%? Navíc žádná z politických stran na Slovensku přijetí eura nezpochybňuje a žádná neprosazuje návrat k slovenské koruně.

Ano, samozřejmě. A není to jen Slovensko. Ve všech zemích eurozóny je podle Eurostatu většina lidí s eurem spokojena a žádná politická síla včetně populistů a extremistů v žádné zemi nepožaduje vystoupení z eurozóny. Eura se bojí jen ti, co ho nemají. Vždycky, když slyším nějaké strašení eurem, tak si říkám, jestli jsou Češi chytřejší než těch 20 zemí eurozóny a 350 milionů lidí, kteří s ním přes 20 let spokojeně platí. A jestli země, které přistoupily nedávno, jako Chorvatsko, nebo brzy přistoupit chtějí, jako Bulharsko, jsou nějací ekonomičtí masochisté. Anebo je něco u nás špatně.

Pokud je euro pro Českou republiku přínosné, neměli bychom my voliči být o výhodnosti této volby lépe informováni? Nestálo by za to veřejnost dlouhodobě a systematicky informovat, předkládat reálné argumenty a vyvracet ty falešné?

O výhodách eura dlouhodobě informují občanské skupiny jako Pulse of Europe, kde také léta působím, nebo Euro v Česku a další. Dělají tu práci za vládu. Ale pochopitelně jejich hlas není tolik slyšet, jako když mluví prezident nebo ministr. Ano, vlády po našem vstupu do EU měly voliče lépe informovat a měli jsme do eurozóny vstoupit spolu se Slovenskem v roce 2009. Ale jak jsem vysvětlil na začátku, je příliš mnoho aktérů, kterým vyhovuje, že euro nemáme a vydělávají na tom politicky nebo finančně. Tu debatu blokoval Václav Klaus a ODS, která je proti větší evropské integraci. Jsem přesvědčen, že je to proto, že férovou vyargumentovanou debatu nemohou odpůrci eura vyhrát. Proto se jí snaží zabránit emocionální manipulací. Jsem rád, že se nyní ta debata začíná vést. 

V současné době je přijetí eura nemožné, nesplňujeme Maastrichtská kritéria, zároveň politická garnitura není jednotná a čeští voliči jsou proti. Zdá se, že není žádná vůle pro přijetí a každý, kdo by šel proti tomuto trendu by zřejmě neuspěl. Jak z této pasti ven, co udělat pro to, aby se tento trend zvrátil? 

Maastrichtská kritéria budeme velmi pravděpodobně plnit příští rok. Do ERM II bychom mohli vstoupit velmi brzy, stačilo by, aby se TOP 09 a KDU emancipovaly a hlasovaly na vládě pro. Současně musíme českým voličům vysvětlovat, že euro je přínosné a že byli a jsou obelháváni. STAN má za to, že platí dohoda, že vláda vyčká na analýzu NERVu a podle ní na podzim vyhodnotí zda a kdy vstoupit do ERM II. 

Pokud bychom dnes měli místo české koruny euro, jak by se to projevilo na cenách, co vše by zlevnilo a co naopak zdražilo? 

Obecně se dá předpokládat, že by bylo kvůli úspoře za poplatky malinko levnější dovozové zboží a zvýšila by se konkurenceschopnost českého exportu. Pokud bychom byli v Eurozóně, ani inflační kotrmelec, který máme s naší korunou za sebou, by pravděpodobně s Eurem nebyl tak dramatický. A k možnému přechodu na společnou měnu, pokud se ve stejnou chvíli převedou stejným kurzem platy, důchody, ceny, úvěry a vše ostatní, nezdraží se kvůli euru nic. Aby si lidé na ceny v eurech zvykli, budou se před zavedením eura a po něm nějaký čas povinně uvádět v korunách i eurech. Obchodníci mohou volně určovat ceny už dnes v korunách. 

Jedním z argumentů, které zaznívají od podporovatelů přijetí eura je stabilita. Není však Česká republika dlouhodobě stabilní i bez eura? 

Ne, bohužel není. Připomeňme si intervence ČNB, které oslabily korunu z 25 na 27,50 Kč/euro. Sice pomohly exportérům, ale zdražily na tři roky všem českým spotřebitelům všechno dovozové zboží o 10 %. Za poslední rok kolísalo euro mezi 23,62 a 25,44 Kč za euro, tedy skoro o dvě koruny. Nejlepší stabilita je kurz jedna k jedné, tedy euro k euru.

Pokud nějaká budoucí vláda bude otevřeně hovořit o přijetí eura, mělo by podle vás být rozhodnutí o jeho přijetí potvrzeno referendem, i přesto, že se Česká republika již při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny?

Nevidím důvod dělat nové referendum. Součástí přístupové smlouvy, kterou jsme schválili už v referendu o vstupu do EU v 2003 je závazek zavedení eura. Primárně jde jen o politické rozhodnutí. Na euru se od té doby nic principiálně nezměnilo. A nezapomínejte, Evropskou unii už dvacet let spoluvytváříme i my. A s eurem budeme mít silnější hlas.

Jsme součástí Evropské unie, ale nepatříme do eurozóny, nemůže nás to poškozovat v očích našich obchodních partnerů? Jak nás vlastně vnímají ostatní členské země? 

Poškozuje nás to v očích západoevropských investorů. Když přemýšlí o investici a mohou si vybrat mezi Českem a eurozónou, vyberou si eurozónu, třeba Slovensko, protože si ušetří starosti s výměnou peněz a poplatky. Politicky to prostě lidé v eurozóně nechápou, že něco, co je pro ně přes dvacet let běžné, příjemné a fungující, u nás vyvolává takové obavy. České malování čertů na zeď je pro smích.

Související

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.
euro, ilustrační fotografie Původní zpráva

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny

Ekonom Pavel Kuchař z Katedry ekonomicko-manažerských studií olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak je možné, že Bulharsko vstoupí do eurozóny ještě před Českou republikou. Rovněž bilancoval výhody a nevýhody přijetí eura. Zmínil, že velkou roli při zachovávání koruny hraje národní hrdost.

Více souvisejících

EUR rozhovor Martin Exner

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

raketový systém Patriot

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

včera

Izraelská armáda

Masakr v centru Gazy: Děti šly pro vodu, izraelská armáda je zabila

V centru Gazy došlo v neděli k dalšímu tragickému incidentu, když izraelský letecký útok zasáhl místo, kde Palestinci shromažďovali vodu. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně šest dětí a další čtyři lidé. Videozáznamy z místa ukazují zoufalou scénu – těla obětí leží mezi kbelíky a nádobami na vodu.

včera

Bern, Švýcarsko

Švýcaři členství v EU nevěří. Jsou hrdí na neutralitu, bohatství a přímou demokracii

Švýcarsko, vyčnívající jako neutrální ostrov uprostřed evropské integrace, si již dlouhá desetiletí drží odstup od členství v EU. Ačkoliv s Unií udržuje úzké vztahy, důvody k přistoupení chybí, ať už jsou ekonomické, bezpečnostní i kulturní. Nejde jen o politické rozhodnutí, nýbrž celkový odpor vůči členství sdílejí i mnozí obyvatelé, kteří se k evropské integraci staví s ironií, skepsí a důrazem na přímou demokracii.

včera

Jaderný výbuch

Rusko se chystá na jadernou válku. Buduje a modernizuje své jaderné základny

Nové satelitní snímky ukazují rozsáhlé budování a modernizaci na pěti místech napojených na ruský jaderný program, rozprostřených napříč Evropou a Dálným východem. Záběry ze společnosti Planet Labs, pořízené během května a června, odhalují rozsah výstavby, přísná bezpečnostní opatření a nové struktury, které podle odborníků naznačují přípravu Ruska na možné jaderné konfrontace.

včera

Prezident Trump

Trump chystá zásadní oznámení o Rusku

Americký prezident Donald Trump ohlásil, že dnes učiní „zásadní prohlášení“ týkající se Ruska, a to v době zvýšeného napětí v regionu i na mezinárodní scéně. Zatím není jasné, co vše bude obsahem avizovaného oznámení, ale prezident už v noci potvrdil, že Spojené státy pošlou Ukrajině systém protivzdušné obrany Patriot.

včera

Elon Musk

Nechválí Hitlera, místo toho obhajuje "dobré rasy." Muskova "nejchytřejší AI na světě" je diskriminační

Nově aktualizovaná verze AI chatbota Grok, kterou vyvinula společnost xAI Elona Muska, opět čelí vážné kritice poté, co začala vydávat rasistické a sexistické výstupy. V tomto týdnu Grok 4 vygeneroval program, který na základě rasové a genderové identity posuzuje, zda je někdo „dobrý vědec“. Vyjmenoval přitom jen „bílé, Asiaty a Židy“, přičemž jako „dobré rasy“ označil skupiny jako bílí, kavkazští, Asiaté, východní i jižní Asiaté a Židé.

včera

Sýrie

Vyplatí se podnikat v konfliktních zónách? Lafarge je lekcí pro celý svět

Zkušenost francouzského stavebního giganta Lafarge, jenž se v letech 2011 až 2014 rozhodl pokračovat v provozu svého závodu v severovýchodní Sýrii uprostřed krvavé občanské války, nyní slouží jako výstražný příklad pro všechny nadnárodní firmy operující v konfliktních oblastech. V aktuální studii dvou francouzských akademiček – Nathalie Belhosteové z obchodní školy EM Lyon a Anny Dimitrové z ESSCA School of Management – je tato zkušenost detailně rozebrána jako případ selhání krátkodobého uvažování, etických kompromisů a nedostatečné politické citlivosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí EU dalšími cly. Evropa zuří, trhy se propadají

Nová obchodní krize mezi Spojenými státy a Evropskou unií je na spadnutí poté, co americký prezident Donald Trump oznámil záměr uvalit od srpna 30% cla na dovoz z EU. Oznámení vyvolalo v Evropě prudkou diplomatickou reakci, která signalizuje mimořádné napětí ve vztazích mezi tradičními spojenci.

včera

Král Charles III.

Trump pojede do Británie za králem Karlem III.

Americký prezident Donald Trump přijme v září historicky druhé státní pozvání do Spojeného království. Bude hostem krále Karla III. a královny Camilly na zámku Windsor, uvedl Buckinghamský palác. Návštěva se uskuteční od 17. do 19. září a doprovodí ho i první dáma Melania Trumpová.

včera

Donald Trump

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

včera

včera

včera

Pásmo Gazy

Tábor Rafah: Humanitární město, nebo zločin proti lidskosti? Izraelský plán vyvolává vlnu kritiky

Plán izraelského ministra obrany Israela Katze přesunout až 600 000 Palestinců do nově vytvořeného „humanitárního prostoru“ na troskách města Rafah vyvolal vážné obavy ze strany právních expertů, mezinárodních organizací i humanitárních pracovníků. Podle právničky Shannon Bosch z Edith Cowan University může jít o krok, který naplňuje definici válečného zločinu a zločinu proti lidskosti.

včera

Donald Trump

Trump: Putin mluví hezky, ale všechny bombarduje. Chystá velkou ofenzívu, Ukrajině pošleme Patrioty

Ruský prezident Vladimir Putin podle nových informací sdělil Donaldu Trumpovi, že během následujících 60 dnů plánuje výrazně zesílit vojenské operace na východní Ukrajině. Podle zprávy serveru Axios k této výměně došlo během telefonátu mezi oběma lídry 3. července. Trump následně řekl francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi: „Chce to vzít celé.“

včera

Kyriakos Mitsotakis

Itálie a Řecko bijí na poplach kvůli Libyi, spojence to nechává chladnými

Itálie a Řecko varují své partnery v NATO a EU před rostoucí bezpečnostní hrozbou z Libye, ale jejich výzvy zatím nenacházejí odezvu. V době, kdy se pozornost evropských hlavních měst soustředí především na válku na Ukrajině, přibývají varování před tím, že Moskva a Ankara upevňují svůj vliv na severu Afriky – a to s potenciálně ničivými dopady na bezpečnost celého kontinentu.

včera

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy