ROZHOVOR | V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Na začátku roku stál za znovuvzkříšením myšlenky přijetí jednotné evropské měny český prezident Petr Pavel. Od politiků se však dočkal spíše negativních a nesouhlasných komentářů. Opozice v čele a hnutím ANO je proti přijetí eura, ačkoliv její předseda má k přijetí eura velmi proměnlivý vztah. Jednou je pro, podruhé zásadně proti, příště souhlasí s přijetím jen pokud k tomu vláda dostane mandát od občanů v referendu. Bohužel ani v koalici není jednotný hlas a názory se liší politik od politika. Jak se v tom má český volič vlastně vyznat? 

V Česku se dvacet let o euru lže a lidé se s ním straší. Racionální debatě odpůrci eura v čele s Václavem Klausem bránili způsobem, že euro je tak fuj, že se o něm ani nemá cenu bavit. Když dost dlouho malujete čerta na zeď, nakonec se ho lidi začnou bát, i když je jen namalovaný. 
A pak se argumentuje, že lidé euro nechtějí. V takové atmosféře byla třeba k vysvětlováni výhod eura politická odvaha, kterou politici neměli. Dvacet let tu nebyl nikdo ve vrcholné politice, kdo by se za euro postavil. ODS říká dvacet let, že „až to bude výhodné“, ale nikdy neřekla, co to znamená. ČSSD neměla nikdy odvahu euro prosazovat. 

Agrofert má velkou část úvěrů v eurech. Andrej Babiš jako podnikatel dobře ví, že by jeho firmám euro prospělo, ale jako populista straší eurem a politicky se mu to zatím vyplácí. 

Teprve prezident Pavel měl odvahu téma eura zvednout. V koalici je pro euro STAN, vlažně podporovaný Piráty. Je pro mě zklamáním, že TOP 09 a KDU, které byly dříve pro euro, podlehly ODS a nepodporují ve vládě euro. 

Nepřijetí eura je navíc zlatý důl pro banky a směnárny, které mají z výměn korun na eura a naopak bezrizikový miliardový byznys a chtějí ho udržet co nejdéle.

Andrej Babiš je v současné době zásadním odpůrcem přijetí eura. Jeho aktuální (zde je třeba vypíchnout termín aktuální, neboť jeho názory se časem diametrálně liší), názor postavený primárně na odporu velké části české populace. Je známo, že Andrej Babiš nikdy nepůjde proti mínění svých voličů, proto by euro s vysokou pravděpodobností nepřijal ani v situaci, kdyby vyhrál příští volby do PS. Je zřejmé, že v následujících 5 letech se tak určitě nestane. Kdy se tak tedy může skutečně stát?

Zaprvé, nevíme, jaká bude příští vláda. Může pokračovat současná, může to být vláda ANO s SPD nebo s ODS. Nemyslím si, že je jisté, že nepřijmeme v příštích 5 letech euro. Když bude pokračovat debata o euru, je možné, že ho bude chtít většina občanů. Firmy ho chtějí už teď. 
Za druhé, populisté typu Babiše často něco slibují nebo něčím straší a pak dělají pravý opak. Není vyloučeno, že až bude euro chtít polovina lidí, že Babiš může otočit. 

Pokud by pro firmy Andreje Babiše začalo být přijetí eura výhodné a on opět změnil svůj názor a začal přijetí prosazovat, je reálné, že by mohl pozitivně ovlivnit své voliče a tím změnit náladu ve společnosti? 

Jak už jsem naznačil, pro Babišovy firmy je euro výhodné už teď. Ještě jako podnikatel mimo politiku v roce 2009 říkal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Pokud by změnil názor, určitě by ovlivnil velkou část voličů. Myslím ale, že politicky hraje velmi antievropskou populistickou kartu jen proto, že mu to vychází v průzkumech a do toho mu přijetí eura nezapadá. Andrej Babiš také možná nechce jít proti zájmům bank, u kterých má dost velké úvěry. Tak uvidíme. Podle mě u něj nakonec jako vždy vyhraje chladný kalkul. 

Kolem eura se médiích objevuje mnoho názorů ze strany ekonomů a politiků, neměly by zaznít i názory představitelů českých firem? 

Ano, podnikatelé by se měli ozývat víc a vysvětlovat, proč je pro ně euro dobré. Postavit se za společnou měnu, ve které už reálně obchodují. Mimochodem, vláda jim to nyní trochu ulehčila, umožnila účtovat a danit v eurech a tím vlastně zavedla duální měnu. Přijetí eura ale dlouhodobě podporuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Je tedy euro pro Českou republiku přínosné? Jak byste přesvědčoval české voliče o výhodnosti přijetí jednotné evropské měny, čím byste argumentoval? 

Naprosto a jednoznačně jsem pro euro, fakta mluví jasně. Euro má nepochybná pozitiva politická a především ekonomická. Politická jsou větší vliv v EU a eurozóně, větší integrace do EU a do jednotného trhu. O hospodářské politice se vždy jedná napřed v eurozóně. S eurem bychom byli u rozhodování. 

Ekonomická pozitiva jsou, že by odpadlo otravné vyměňování korun na eura a naopak při dovozu a vývozu a při cestování a poplatky za výměnu. To stojí firmy i občany desítky miliard ročně, které jdou bankám. Ty poplatky a náklady na zajištění kurzu jsou zbytečné náklady firem, které jim snižují konkurenceschopnost a zisky. A občané si neuvědomují, že při nákupech dovozového zboží z EU – potravin, oděvů, elektroniky, automobilů zbytečně platí v ceně nějaké procentíčko navíc za výměnu peněz dovozci, který nakoupil v eurech a prodává za koruny. A v neposlední řadě, euro, jímž platí 350 milionů lidí eurozóny je v případě krizí mnohem silnější měna než česká koruna deseti milionů lidí.

Nemůže být pro české voliče pozitivním příkladem a zároveň vhodným argumentem pro přijetí eura například sousední Slovensko, kde spokojenost s eurem je dlouhodobě kolem 70%, podle říjnového průzkumu to dokonce bylo 84%? Navíc žádná z politických stran na Slovensku přijetí eura nezpochybňuje a žádná neprosazuje návrat k slovenské koruně.

Ano, samozřejmě. A není to jen Slovensko. Ve všech zemích eurozóny je podle Eurostatu většina lidí s eurem spokojena a žádná politická síla včetně populistů a extremistů v žádné zemi nepožaduje vystoupení z eurozóny. Eura se bojí jen ti, co ho nemají. Vždycky, když slyším nějaké strašení eurem, tak si říkám, jestli jsou Češi chytřejší než těch 20 zemí eurozóny a 350 milionů lidí, kteří s ním přes 20 let spokojeně platí. A jestli země, které přistoupily nedávno, jako Chorvatsko, nebo brzy přistoupit chtějí, jako Bulharsko, jsou nějací ekonomičtí masochisté. Anebo je něco u nás špatně.

Pokud je euro pro Českou republiku přínosné, neměli bychom my voliči být o výhodnosti této volby lépe informováni? Nestálo by za to veřejnost dlouhodobě a systematicky informovat, předkládat reálné argumenty a vyvracet ty falešné?

O výhodách eura dlouhodobě informují občanské skupiny jako Pulse of Europe, kde také léta působím, nebo Euro v Česku a další. Dělají tu práci za vládu. Ale pochopitelně jejich hlas není tolik slyšet, jako když mluví prezident nebo ministr. Ano, vlády po našem vstupu do EU měly voliče lépe informovat a měli jsme do eurozóny vstoupit spolu se Slovenskem v roce 2009. Ale jak jsem vysvětlil na začátku, je příliš mnoho aktérů, kterým vyhovuje, že euro nemáme a vydělávají na tom politicky nebo finančně. Tu debatu blokoval Václav Klaus a ODS, která je proti větší evropské integraci. Jsem přesvědčen, že je to proto, že férovou vyargumentovanou debatu nemohou odpůrci eura vyhrát. Proto se jí snaží zabránit emocionální manipulací. Jsem rád, že se nyní ta debata začíná vést. 

V současné době je přijetí eura nemožné, nesplňujeme Maastrichtská kritéria, zároveň politická garnitura není jednotná a čeští voliči jsou proti. Zdá se, že není žádná vůle pro přijetí a každý, kdo by šel proti tomuto trendu by zřejmě neuspěl. Jak z této pasti ven, co udělat pro to, aby se tento trend zvrátil? 

Maastrichtská kritéria budeme velmi pravděpodobně plnit příští rok. Do ERM II bychom mohli vstoupit velmi brzy, stačilo by, aby se TOP 09 a KDU emancipovaly a hlasovaly na vládě pro. Současně musíme českým voličům vysvětlovat, že euro je přínosné a že byli a jsou obelháváni. STAN má za to, že platí dohoda, že vláda vyčká na analýzu NERVu a podle ní na podzim vyhodnotí zda a kdy vstoupit do ERM II. 

Pokud bychom dnes měli místo české koruny euro, jak by se to projevilo na cenách, co vše by zlevnilo a co naopak zdražilo? 

Obecně se dá předpokládat, že by bylo kvůli úspoře za poplatky malinko levnější dovozové zboží a zvýšila by se konkurenceschopnost českého exportu. Pokud bychom byli v Eurozóně, ani inflační kotrmelec, který máme s naší korunou za sebou, by pravděpodobně s Eurem nebyl tak dramatický. A k možnému přechodu na společnou měnu, pokud se ve stejnou chvíli převedou stejným kurzem platy, důchody, ceny, úvěry a vše ostatní, nezdraží se kvůli euru nic. Aby si lidé na ceny v eurech zvykli, budou se před zavedením eura a po něm nějaký čas povinně uvádět v korunách i eurech. Obchodníci mohou volně určovat ceny už dnes v korunách. 

Jedním z argumentů, které zaznívají od podporovatelů přijetí eura je stabilita. Není však Česká republika dlouhodobě stabilní i bez eura? 

Ne, bohužel není. Připomeňme si intervence ČNB, které oslabily korunu z 25 na 27,50 Kč/euro. Sice pomohly exportérům, ale zdražily na tři roky všem českým spotřebitelům všechno dovozové zboží o 10 %. Za poslední rok kolísalo euro mezi 23,62 a 25,44 Kč za euro, tedy skoro o dvě koruny. Nejlepší stabilita je kurz jedna k jedné, tedy euro k euru.

Pokud nějaká budoucí vláda bude otevřeně hovořit o přijetí eura, mělo by podle vás být rozhodnutí o jeho přijetí potvrzeno referendem, i přesto, že se Česká republika již při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny?

Nevidím důvod dělat nové referendum. Součástí přístupové smlouvy, kterou jsme schválili už v referendu o vstupu do EU v 2003 je závazek zavedení eura. Primárně jde jen o politické rozhodnutí. Na euru se od té doby nic principiálně nezměnilo. A nezapomínejte, Evropskou unii už dvacet let spoluvytváříme i my. A s eurem budeme mít silnější hlas.

Jsme součástí Evropské unie, ale nepatříme do eurozóny, nemůže nás to poškozovat v očích našich obchodních partnerů? Jak nás vlastně vnímají ostatní členské země? 

Poškozuje nás to v očích západoevropských investorů. Když přemýšlí o investici a mohou si vybrat mezi Českem a eurozónou, vyberou si eurozónu, třeba Slovensko, protože si ušetří starosti s výměnou peněz a poplatky. Politicky to prostě lidé v eurozóně nechápou, že něco, co je pro ně přes dvacet let běžné, příjemné a fungující, u nás vyvolává takové obavy. České malování čertů na zeď je pro smích.

Související

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Více souvisejících

EUR rozhovor Martin Exner

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy