ROZHOVOR | V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

Na začátku roku stál za znovuvzkříšením myšlenky přijetí jednotné evropské měny český prezident Petr Pavel. Od politiků se však dočkal spíše negativních a nesouhlasných komentářů. Opozice v čele a hnutím ANO je proti přijetí eura, ačkoliv její předseda má k přijetí eura velmi proměnlivý vztah. Jednou je pro, podruhé zásadně proti, příště souhlasí s přijetím jen pokud k tomu vláda dostane mandát od občanů v referendu. Bohužel ani v koalici není jednotný hlas a názory se liší politik od politika. Jak se v tom má český volič vlastně vyznat? 

V Česku se dvacet let o euru lže a lidé se s ním straší. Racionální debatě odpůrci eura v čele s Václavem Klausem bránili způsobem, že euro je tak fuj, že se o něm ani nemá cenu bavit. Když dost dlouho malujete čerta na zeď, nakonec se ho lidi začnou bát, i když je jen namalovaný. 
A pak se argumentuje, že lidé euro nechtějí. V takové atmosféře byla třeba k vysvětlováni výhod eura politická odvaha, kterou politici neměli. Dvacet let tu nebyl nikdo ve vrcholné politice, kdo by se za euro postavil. ODS říká dvacet let, že „až to bude výhodné“, ale nikdy neřekla, co to znamená. ČSSD neměla nikdy odvahu euro prosazovat. 

Agrofert má velkou část úvěrů v eurech. Andrej Babiš jako podnikatel dobře ví, že by jeho firmám euro prospělo, ale jako populista straší eurem a politicky se mu to zatím vyplácí. 

Teprve prezident Pavel měl odvahu téma eura zvednout. V koalici je pro euro STAN, vlažně podporovaný Piráty. Je pro mě zklamáním, že TOP 09 a KDU, které byly dříve pro euro, podlehly ODS a nepodporují ve vládě euro. 

Nepřijetí eura je navíc zlatý důl pro banky a směnárny, které mají z výměn korun na eura a naopak bezrizikový miliardový byznys a chtějí ho udržet co nejdéle.

Andrej Babiš je v současné době zásadním odpůrcem přijetí eura. Jeho aktuální (zde je třeba vypíchnout termín aktuální, neboť jeho názory se časem diametrálně liší), názor postavený primárně na odporu velké části české populace. Je známo, že Andrej Babiš nikdy nepůjde proti mínění svých voličů, proto by euro s vysokou pravděpodobností nepřijal ani v situaci, kdyby vyhrál příští volby do PS. Je zřejmé, že v následujících 5 letech se tak určitě nestane. Kdy se tak tedy může skutečně stát?

Zaprvé, nevíme, jaká bude příští vláda. Může pokračovat současná, může to být vláda ANO s SPD nebo s ODS. Nemyslím si, že je jisté, že nepřijmeme v příštích 5 letech euro. Když bude pokračovat debata o euru, je možné, že ho bude chtít většina občanů. Firmy ho chtějí už teď. 
Za druhé, populisté typu Babiše často něco slibují nebo něčím straší a pak dělají pravý opak. Není vyloučeno, že až bude euro chtít polovina lidí, že Babiš může otočit. 

Pokud by pro firmy Andreje Babiše začalo být přijetí eura výhodné a on opět změnil svůj názor a začal přijetí prosazovat, je reálné, že by mohl pozitivně ovlivnit své voliče a tím změnit náladu ve společnosti? 

Jak už jsem naznačil, pro Babišovy firmy je euro výhodné už teď. Ještě jako podnikatel mimo politiku v roce 2009 říkal: „Euro musí být klíčové téma pro jakoukoliv budoucí vládu. Když vám kurz koruny skáče pořád nahoru dolů, nemůžete nic plánovat. Nechápu, proč to politici konečně nepochopí.“ Pokud by změnil názor, určitě by ovlivnil velkou část voličů. Myslím ale, že politicky hraje velmi antievropskou populistickou kartu jen proto, že mu to vychází v průzkumech a do toho mu přijetí eura nezapadá. Andrej Babiš také možná nechce jít proti zájmům bank, u kterých má dost velké úvěry. Tak uvidíme. Podle mě u něj nakonec jako vždy vyhraje chladný kalkul. 

Kolem eura se médiích objevuje mnoho názorů ze strany ekonomů a politiků, neměly by zaznít i názory představitelů českých firem? 

Ano, podnikatelé by se měli ozývat víc a vysvětlovat, proč je pro ně euro dobré. Postavit se za společnou měnu, ve které už reálně obchodují. Mimochodem, vláda jim to nyní trochu ulehčila, umožnila účtovat a danit v eurech a tím vlastně zavedla duální měnu. Přijetí eura ale dlouhodobě podporuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Je tedy euro pro Českou republiku přínosné? Jak byste přesvědčoval české voliče o výhodnosti přijetí jednotné evropské měny, čím byste argumentoval? 

Naprosto a jednoznačně jsem pro euro, fakta mluví jasně. Euro má nepochybná pozitiva politická a především ekonomická. Politická jsou větší vliv v EU a eurozóně, větší integrace do EU a do jednotného trhu. O hospodářské politice se vždy jedná napřed v eurozóně. S eurem bychom byli u rozhodování. 

Ekonomická pozitiva jsou, že by odpadlo otravné vyměňování korun na eura a naopak při dovozu a vývozu a při cestování a poplatky za výměnu. To stojí firmy i občany desítky miliard ročně, které jdou bankám. Ty poplatky a náklady na zajištění kurzu jsou zbytečné náklady firem, které jim snižují konkurenceschopnost a zisky. A občané si neuvědomují, že při nákupech dovozového zboží z EU – potravin, oděvů, elektroniky, automobilů zbytečně platí v ceně nějaké procentíčko navíc za výměnu peněz dovozci, který nakoupil v eurech a prodává za koruny. A v neposlední řadě, euro, jímž platí 350 milionů lidí eurozóny je v případě krizí mnohem silnější měna než česká koruna deseti milionů lidí.

Nemůže být pro české voliče pozitivním příkladem a zároveň vhodným argumentem pro přijetí eura například sousední Slovensko, kde spokojenost s eurem je dlouhodobě kolem 70%, podle říjnového průzkumu to dokonce bylo 84%? Navíc žádná z politických stran na Slovensku přijetí eura nezpochybňuje a žádná neprosazuje návrat k slovenské koruně.

Ano, samozřejmě. A není to jen Slovensko. Ve všech zemích eurozóny je podle Eurostatu většina lidí s eurem spokojena a žádná politická síla včetně populistů a extremistů v žádné zemi nepožaduje vystoupení z eurozóny. Eura se bojí jen ti, co ho nemají. Vždycky, když slyším nějaké strašení eurem, tak si říkám, jestli jsou Češi chytřejší než těch 20 zemí eurozóny a 350 milionů lidí, kteří s ním přes 20 let spokojeně platí. A jestli země, které přistoupily nedávno, jako Chorvatsko, nebo brzy přistoupit chtějí, jako Bulharsko, jsou nějací ekonomičtí masochisté. Anebo je něco u nás špatně.

Pokud je euro pro Českou republiku přínosné, neměli bychom my voliči být o výhodnosti této volby lépe informováni? Nestálo by za to veřejnost dlouhodobě a systematicky informovat, předkládat reálné argumenty a vyvracet ty falešné?

O výhodách eura dlouhodobě informují občanské skupiny jako Pulse of Europe, kde také léta působím, nebo Euro v Česku a další. Dělají tu práci za vládu. Ale pochopitelně jejich hlas není tolik slyšet, jako když mluví prezident nebo ministr. Ano, vlády po našem vstupu do EU měly voliče lépe informovat a měli jsme do eurozóny vstoupit spolu se Slovenskem v roce 2009. Ale jak jsem vysvětlil na začátku, je příliš mnoho aktérů, kterým vyhovuje, že euro nemáme a vydělávají na tom politicky nebo finančně. Tu debatu blokoval Václav Klaus a ODS, která je proti větší evropské integraci. Jsem přesvědčen, že je to proto, že férovou vyargumentovanou debatu nemohou odpůrci eura vyhrát. Proto se jí snaží zabránit emocionální manipulací. Jsem rád, že se nyní ta debata začíná vést. 

V současné době je přijetí eura nemožné, nesplňujeme Maastrichtská kritéria, zároveň politická garnitura není jednotná a čeští voliči jsou proti. Zdá se, že není žádná vůle pro přijetí a každý, kdo by šel proti tomuto trendu by zřejmě neuspěl. Jak z této pasti ven, co udělat pro to, aby se tento trend zvrátil? 

Maastrichtská kritéria budeme velmi pravděpodobně plnit příští rok. Do ERM II bychom mohli vstoupit velmi brzy, stačilo by, aby se TOP 09 a KDU emancipovaly a hlasovaly na vládě pro. Současně musíme českým voličům vysvětlovat, že euro je přínosné a že byli a jsou obelháváni. STAN má za to, že platí dohoda, že vláda vyčká na analýzu NERVu a podle ní na podzim vyhodnotí zda a kdy vstoupit do ERM II. 

Pokud bychom dnes měli místo české koruny euro, jak by se to projevilo na cenách, co vše by zlevnilo a co naopak zdražilo? 

Obecně se dá předpokládat, že by bylo kvůli úspoře za poplatky malinko levnější dovozové zboží a zvýšila by se konkurenceschopnost českého exportu. Pokud bychom byli v Eurozóně, ani inflační kotrmelec, který máme s naší korunou za sebou, by pravděpodobně s Eurem nebyl tak dramatický. A k možnému přechodu na společnou měnu, pokud se ve stejnou chvíli převedou stejným kurzem platy, důchody, ceny, úvěry a vše ostatní, nezdraží se kvůli euru nic. Aby si lidé na ceny v eurech zvykli, budou se před zavedením eura a po něm nějaký čas povinně uvádět v korunách i eurech. Obchodníci mohou volně určovat ceny už dnes v korunách. 

Jedním z argumentů, které zaznívají od podporovatelů přijetí eura je stabilita. Není však Česká republika dlouhodobě stabilní i bez eura? 

Ne, bohužel není. Připomeňme si intervence ČNB, které oslabily korunu z 25 na 27,50 Kč/euro. Sice pomohly exportérům, ale zdražily na tři roky všem českým spotřebitelům všechno dovozové zboží o 10 %. Za poslední rok kolísalo euro mezi 23,62 a 25,44 Kč za euro, tedy skoro o dvě koruny. Nejlepší stabilita je kurz jedna k jedné, tedy euro k euru.

Pokud nějaká budoucí vláda bude otevřeně hovořit o přijetí eura, mělo by podle vás být rozhodnutí o jeho přijetí potvrzeno referendem, i přesto, že se Česká republika již při vstupu do EU zavázala k přijetí jednotné evropské měny?

Nevidím důvod dělat nové referendum. Součástí přístupové smlouvy, kterou jsme schválili už v referendu o vstupu do EU v 2003 je závazek zavedení eura. Primárně jde jen o politické rozhodnutí. Na euru se od té doby nic principiálně nezměnilo. A nezapomínejte, Evropskou unii už dvacet let spoluvytváříme i my. A s eurem budeme mít silnější hlas.

Jsme součástí Evropské unie, ale nepatříme do eurozóny, nemůže nás to poškozovat v očích našich obchodních partnerů? Jak nás vlastně vnímají ostatní členské země? 

Poškozuje nás to v očích západoevropských investorů. Když přemýšlí o investici a mohou si vybrat mezi Českem a eurozónou, vyberou si eurozónu, třeba Slovensko, protože si ušetří starosti s výměnou peněz a poplatky. Politicky to prostě lidé v eurozóně nechápou, že něco, co je pro ně přes dvacet let běžné, příjemné a fungující, u nás vyvolává takové obavy. České malování čertů na zeď je pro smích.

Související

Více souvisejících

EUR rozhovor Martin Exner

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku: Po sečtení 22 procent hlasů vede Tisza, Orbánovi lidé začínají přiznávat porážku

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno před 1 hodinou

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 8 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 9 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 10 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 11 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 12 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 14 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy