Bílý dům naléhá na Kongres, aby přijal pomoc pro aerolinky

Personální šéf Bílého domu Mark Meadows se dnes sešel s šéfy největších amerických aerolinek a naléhal na zákonodárce, aby schválili záchranný balík v objemu 1,5 bilionu dolarů (téměř 34 bilionů Kč). Pomoc navrhla skupina kongresmanů z obou hlavních politických stran a podporuje ji i prezident Donald Trump.

Aerolinky tvrdě zasáhly restrikce spojené s pandemií covidu-19 a v příštích dvou týdnech se proto připravují propustit tisíců zaměstnanců. Informovala o tom agentura Reuters.

"Pokud by předsedkyně (Sněmovny reprezentantů Nancy) Pelosiová byla ochotna posunout samostatný návrh zákona, který by zabránil vyhazovu lidí v odvětví letecké dopravy, prezident by to rozhodně podpořil," řekl Meadows reportérům. Poznamenal, že Bílý dům zkoumal možnosti, které by mohl prezident podniknout prostřednictvím exekutivních příkazů, ale žádná z nich se nejevila jako ideální.

O vládní pomoc žádají kromě aerolinek také další dopravní sektory, včetně veřejné dopravy, autobusových společností či železničního dopravce Amtrak.

Šéf letecké společnosti American Airlines Doug Parker po setkání s Meadowsem prohlásil, že propustit tisíce zaměstnanců by nebylo fér. "Není to fér vůči nim, není to fér vůči naší zemi. (...) Jsme tu jen proto, abychom snažně prosili všechny zúčastněné o přijetí záchranného covidového balíku před prvním říjnem," řekl Parker. Jeho společnost se chystá bez vládní pomoci dočasně propustit nejméně 19.000 lidí.

Na konci tohoto měsíce vyprší platnost federálního programu za 25 miliard dolarů (565 miliard Kč) určeného na výplaty zaměstnancům amerických aerolinek. Přijat byl v době, kdy se koronavirus začínal v USA šířit. Kongres pak vyčlenil stejnou částku na vládní půjčky leteckým společnostem, řada z nich se však rozhodla tento zdroj nevyužít.

Některé aerolinky nyní žádají o šestiměsíční prodloužení programů a zároveň jednají se svými zaměstnanci, aby se vyhnuly propuštění tisíců z nich v případě, že se zákonodárcům nepodaří v blízké době vyjednat další pomoc.

Letecká doprava významně utrpěla vzhledem k omezení pohybu a uzavírání hranic, k němuž přistoupila většina zemí světa v reakci na šíření nového koronaviru. S nemocí covid-19 zemřelo v USA už přes 196.000 lidí, nejvíce ze všech zemí na světě.

Související

Více souvisejících

Bílý dům USA Donald Trump Kongres USA letadla, letectví

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 14 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy