Nepříliš povedené stažení amerických vojáků z Afghánistánů statisticky dokládá skutečnost, že americká Národní bezpečnostní rada se od letošního dubna sešla celkem šestatřicetkrát, aby otázku projednala, konstatuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute považuje za ještě pozoruhodnější, že toto číslo bylo zveřejněno, aby stávající administrativa prezidenta Joe Bidena ukázala, že záležitost nepodcenila.
Více schůzek, méně rozhodování
Americký zahraničněpolitický aparát se tak podle politologa proměnil v dinosaura, který má velké tělo, ale malý mozek a představuje byrokratickou instituci, kde úkony nahrazují skutečnou politiku. "Čím více máte schůzek, mít méně efektivní se organizace stává," podotýká Zakaria.
Autor komentáře zmiňuje názor Francese Townsenda, který působil jako poradce pro otázky domácí bezpečnosti prezidenta George W. Bushe, že američtí představitelé trávili na schůzkách dlouhé hodiny, což si vyžádalo svou daň. Cenný čas byl stráven hovory, nikoliv rozhodováním, vše se omezovalo na nejnižšího společného jmenovatele, příprava na jednání a zápisy z nich se stávaly náhradou za rozhodnou akci, shrnuje Zakaria. Zmiňuje i poznámku listu Wall Street Journal, že příprava na odchod z Afghánistánu znamenala měsíce schůzek, přesto americké vládní instituce neměly příliš instrukcí, jak se přichystat na předání moci v zemi.
Spojené státy vedly i studenou válku za pomocí rozsáhlé byrokracie, ale ta tehdy byla překvapivě užitečná a efektivní, což platilo především o jejích nejvyšších patrech, míní politolog. Připomíná, že Národní bezpečnostní rada, kterou vytvořil Henry Kissinger, až do roku 2000 nečítala více než 50 osob, avšak následně se dvojnásobně rozrostla, což se opakovalo během prezidentství George W. Bushe a Baracka Obamy. Donald Trump ji sice částečně zeštíhlil, avšak Joe Biden počet členů znovu navýšil na zhruba 350, nepočítaje různé zástupce, podotýká Zakaria. Dodává, že orgán má nyní mnoho úrovní a složitou strukturu.
Čím víc se organizace rozrůstají, tím více úrovní získávají, díky čemuž je těžší jejich řízení, konstatuje autor komentáře. Jako příklad dává americké ministerstvo obrany, jehož velikost a složitá struktura jsou zarážející.
"S každoročním rozpočtem přes 700 milionů dolarů jde zřejmě o nejrobustnější byrokracii na planetě," píše politolog. Upozorňuje, že v posledních dvou dekádách zaznamenala masivní růst a podle experta z Newyorské univerzity Paula Lighta se za uplynulých 22 let počet osob v pěti nejvyšších úrovních Pentagonu rozrostl z 363 na 870, na úrovni asistentů se počet zaměstnanců zvýšil ze 193 na 629 a celé ministerstvo dnes čítá 33 byrokratických úrovní.
Skeptické názory zapadly
Ve velkých organizacích je pozornost věnována spíše chodu byrokracie než skutečnému rozhodování, domnívá se Zakaria. Podotýká, že informace bývají zpravidla výhradně generovány zevnitř, s jinými se příliš nepracuje, a tato skutečnost může vysvětlit zřejmě nejvíce zarážející aspekt intervence v Afghánistánu, tedy že americká vláda po 20 let namlouvala sobě i světu, že v zemi dochází ke skutečnému pokroku a že afghánská armáda je stále silnější a efektivnější.
"Dnes, když je selhání této politiky evidentní, všichni byrokraté ve Washingtonu se zuřivě dušují, že právě oni (situaci) chápali správně," pokračuje politolog. Zmiňuje však po dvě desetiletí opakovaná tvrzení Pentagonu: Generál William Caldwell například v roce 2011 uvedl, že afghánská armáda, za jejíž výcvik odpovídal, je nejlépe vycvičená, nejlépe vybavená a má nejlepší vedení, což se bude pouze zlepšovat. O dva roky později generál Mark Milley, zástupce velitele amerických sil v Afghánistánu, zase prohlásil, že dokud budou afghánské bezpečnostní složky pokračovat ve své činnosti, je ohledně výsledku války optimistický. Jako úspěch bylo prezentováno také navýšení počtu vojáků v letech 2009-2012 za Obamova prezidentství, ačkoliv již v roce 2015 ovládal Tálibán nejrozsáhlejší území od začátku války.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Mnozí insideři si sice uvědomovali, že afghánská mise je odsouzena k nezdaru, ale jejich názor v rámci byrokracie zapadl, vysvětluje Zakaria. Zmiňuje sérii reportáží listu Washington Post zvanou Afghanistan Papers, kdy američtí představitelé v soukromí připouštěli svou skepsi, přestože oficiální výklad zůstával optimistický. Odkazuje též na svědectví poradce pro boj s povstalci Boba Crowleyho v rámci vládního šetření, že veškerá data o Afghánistánu byla pozměňována, aby šlo prezentovat co nejlepší obraz.
Názory z vnějšku nebyly příliš brány v potaz, jako například ten analytika Michaela O’Hanlona, který upozorňoval, že afghánská armáda přichází ročně o 20-30 % mužů kvůli dezercím a ztrátám, uvádí autor komentáře. Připomíná, že Zvláštní generální inspektor pro obnovu Afghánistánu zase opakovaně poukazoval na problém neexistujících vojáků, stejně jako alarmující zjištění agentury AP, že afghánské bezpečností složky nečítaly oficiálně udávaných 300 tisíc, ale pouze 120 tisíc příslušníků.
První fázi odchodu z Afghánistánu tak Zakaria označuje za neúspěch, avšak vyjadřuje naději, že druhá fáze, tedy evakuace desítek tisíc Američanů a Afghánců, může být úspěšná. Přiznává, že zatím to ale vypadá na chaotickou evakuaci, která nebyla provedena rychle a efektivně. Bidenova administrativa může ještě sjednat nápravu, ale měla by přestat pořádat schůze a začít jednat, apeluje závěrem komentátor.
Související
Po zemětřesení v Afghánistánu jsou až stovky mrtvých, zraněných je nejméně tisíc
Harry promluvil o složitém návratu z války. Bez Meghan se musel vypořádat s traumatem
Afghanistán , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě