NÁZOR - Ukvapené rozhodnutí prezidenta Spojených států Donalda Trumpa stáhnout americké vojáky ze severní Sýrie sklízí tvrdou kritiku zahraničněpolitického establishmentu napříč americkým politickým spektrem, konstatuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center dodává, že pouze nezamýšlené důsledky nakonec mohou Trumpa přimět k přehodnocení jeho rozhodnutí.
Američany zajímají Američané
Pokud Trump své rozhodnutí nezmění, nepřijde o větší počet voličů, očekává Olsen. Vysvětluje, že Američané se momentálně na zahraniční politiku příliš nezaměřují a zajímá je pouze ve chvíli, kdy jsou přímo ohroženy životy jejich spoluobčanů, což mnozí vnímali v době vzestupu Islámského státu (IS), kdy média plnily zprávy o teroristických útocích ve světě.
"To není momentální případ," pokračuje komentátor. Odkazuje na nedávné průzkumy, ve který jen procento Američanů označilo zahraniční politiku, včetně války v Afghánistánu, za prioritu, tudíž zahraniční politika obsadila poslední místo na pomyslném žebříčku témat.
Pokud už američtí voliči o zahraniční politice přemýšlejí, nejsou příliš nakloněni angažmá v konfliktech, jako je ten v Sýrii, upozorňuje konzultant. Odkazuje na jiný nedávný průzkum, jehož výsledky by měly znepokojovat obhájce dosavadního zahraničněpolitického modelu, jelikož ukázaly značnou podporu tvrzení, kterými Trump dříve ospravedlňoval rozchod s tradičními zahraničněpolitickými cíli.
Jen 45 % respondentů plně souhlasí s tvrzením, že USA mají povinnost angažovat se ve světových záležitostech a pomáhat spojencům udržovat jejich bezpečnost, navíc pouze 35 % dotázaných silně souhlasilo s tezí, že aktivní vojenská přítomnosti v zahraničí je nezbytná k ochraně Američanů, poukazuje Olsen. Dodává, že naopak 52 % vzorku podpořilo názor, že je třeba více pomáhat lidem ve Spojených státech než se pokoušet pomoci lidem jinde ve světě.
K souhlasu s trumpovským pohledem na zahraniční politiku tíhli především republikánští voliči, přiznává konzultant. Konstatuje, že 62 % republikánů plně souhlasí s tvrzením, že je třeba pomáhat především lidem v USA a hned 74 % republikánů - stejně jako 55 % nevyhraněných - souhlasí s tím, že ostatní země musejí dávat více prostředků na svou obranyschopnost a přestat spoléhat na Spojené státy coby světového četníka.
Na druhou stranu, jen 43 % republikánů plně souhlasí s tím, že Spojené státy by měly pomáhat spojencům se zajištěním jejich bezpečnosti a pouze 36 % voličů uvedené strany podporuje stanovisko, že USA nesou odpovědnost za podporu lidských práv a základních životních standardů bez ohledu na to, kde lidé žijí, upozorňuje Olsen.
"Projevila se také značná podpora prezidentovým stížnostem na 'nekonečné války'," píše komentátor. Poukazuje, že 38 % Američanů se silně identifikuje s názorem, že války na Blízkém východě a v Afghánistánu jsou mrháním času, životů a peněz daňových poplatníků a nikterak nezvyšují bezpečnost v USA. Olsen považuje za zajímavé, že tento pohled sdílejí především demokraté a nevyhranění, i když rezonuje i u třetiny republikánů.
Voliči Trumpa nepotrestají
Pokud vše shrneme, Američané o zahraniční politice příliš nepřemýšlejí a pokud ano, na prvním místě se starají o přímé ohrožení životů Američanů, konstatuje konzultant. Dodává, že velká část Trumpových stoupenců podporuje spíše zaměření na domácí situaci než na dění ve světě a jasná většina amerických občanů je podezíravá vůči americkým vojenským aktivitám, které mají primárně pomáhat lidem v cizích zemích, a to i v případě humanitárních krizí, kdy nasazení vojenské síly schvalují primárně demokraté.
Republikáni by se začali o problém starat ve chvíli, pokud by v důsledku Trumpových rozhodnutí posílil IS či jiná teroristická skupina, ale to je momentálně pouhá spekulace, deklaruje Olsen. Domnívá se, že IS byl nebezpečný, když kontroloval území, kde mohl plánovat útoky na Západě, a ačkoliv údajně došlo k osvobození části islamistů z kurdských věznic při ústupu Kurdů před tureckou ofenzivou, návrat samozvaného chalífátu zatím není na obzoru a pokud k němu nedojde, republikáni budou stát za svým prezidentem.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Nic z toho neznamená, že Trumpovo rozhodnutí bylo správné," zdůrazňuje konzultant. Připomíná, že strach Britů z opakování první světové války měl za následek většinovou podporu politiky appeasementu premiéra Neville Chamberlaina vůči nacistickému Německu, únava Američanů z vietnamské války pak vedla v roce 1975 k ostudnému opuštění jihovietnamských spojenců a v obou případech to byla pochopitelná nechuť k vojenské konfrontaci, co stimulovalo politiku, která poškodila zemi a nakonec si žádala silnější vojenské angažmá.
To přišlo s nástupem politiků jako Winston Churchill a Ronald Reagan, kteří jej prosadili navzdory náladám veřejnosti, připomíná Olsen. Konstatuje, že dnešní zastánci tradiční americké zahraniční politiky ovšem postrádají silného, přesvědčivého a charismatického lídra ochotného prosazovat ráznější politiku a nespoléhat na tradice a precedenty.
Pokud se takový politik objeví, veřejné nálady se mohou změnit, míní komentátor. Deklaruje, že momentálně však pozvolný, ale vytrvalý Trumpem řízený rozchod Spojených států s jejich poválečnou rolí ve světě sotva vyústí ve větší nesouhlas amerických voličů.
Související
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Sýrie
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 9 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 35 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 4 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 5 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 6 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 6 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 7 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 9 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák