Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že Bílý dům je připraven jednat s Ruskem o nové dohodě omezující strategické jaderné arzenály. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem (a potažmo celým Západem) zůstávají kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu nadále na bodu mrazu, tudíž může Bidenova pobídka na mnohé působit překvapivě, případně i nepatřičně. Ve skutečnosti je ukázkou toho, že stávající americká administrativa si dobře uvědomuje, jak důležité je zachovat dialog, který v budoucnu může vést ke zmírnění napětí.
Americký apel operuje s pozvolna se blížícím koncem platnosti smlouvy New START, která od února 2011 představuje klíčový dokument omezující strategické jaderné síly Spojených států a Ruska. Maximální počet útočných hlavic stanovuje na 1.550, stavy nosičů vyzbrojených atomovou municí nesmí přesáhnout 700, o stovku vyšší je limit na potenciální nosiče nukleárních náloží, ať už mezikontinentální balistické rakety odpalované ze země či ponorek nebo strategické bombardéry.
Pro ilustraci je vhodné doplnit, že se jedná o zlomek jaderných kapacit, které byly k dispozici během studené války. Odhaduje se, že počet amerických bojových hlavic na svém vrcholu překonal 30 tisíc, v případě Sovětského svazu bylo číslo ještě o 10 tisíc vyšší. Rozsah těchto prostředků mnohonásobně překračoval sílu nezbytnou k totálnímu zničení protistrany. Odrážel princip vzájemně zaručeného zničení, který se stal důležitým aspektem zachování míru mezi studenoválečnými supervelmocemi.
Stručně řečeno, Washington i Moskva vydržovaly takové množství jaderných hlavic, aby i v případě překvapivého nepřátelského útoku, který by jejich velkou část eliminoval, zůstalo dostatek prostředků pro odvetný úder, jež by území útočníka proměnil v pomyslnou měsíční krajinu. Stejně tak se kalkulovalo s tím, že část střel může zneškodnit protivzdušná obrana nepřítele, což dále stupňovalo extenzivní rozvoj strategických arzenálů, které mělo dodat jadernému odstrašení maximální kredibilitu.
Jednání o omezení strategických jaderných zbraní, ať již ve formě dohod SALT ze sedmdesátých let či smlouvy START z počátku let devadesátých, tedy neměla jen vojenský význam. Vysílala také důležitý politický signál. Ukazovala ochotu Moskvy a Washingtonu vzájemně diskutovat o základním stavebním kamenu jejich bezpečnosti.
Je pravda, zmíněné dohody se neuzavíraly během období nejvyhrocenějšího napětí. Smlouvy SALT byly podepsány během tzv. détente, neboli uvolnění studené války, dohoda START se v roce 1991 stala jednou z pomyslných teček za tímto konfliktem, který naštěstí nikdy nepřerostl v otevřené vojenské střetnutí. Lze tedy předpokládat, že se objeví kritika současného amerického postupu poukazující na nepřípustnost zasednutí k jednacímu stolu s režimem, který vede na evropské půdě útočnou válku se zjevným cílem zabrat výraznou část území všeobecně uznaného suverénního státu.
Neztrácejme nicméně ze zřetele, že cesta k dohodám SALT se neotevřela až po ochladnutí tensí mezi Washingtonem a Moskvou. Její začátek lze vysledovat do roku 1967, kdy navzdory americkým pobídkám perspektiva výrazného zlepšení vztahů nevypadala příliš realisticky. Kreml v této době ostře vystupoval proti mnohým americkým krokům, například proti bombardování Severního Vietnamu, intervenci v občanskou válkou zmítané Dominikánské republice nebo podpoře antikomunistického převratu v Indonésii.
Podobně v případě smlouvy START sahají kremelské apely k jednání o výrazné redukci strategických zbraní do období označovaného jako druhá studená válka, kdy tehdejší administrativa prezidenta Ronalda Reagana zdánlivě odmítala s Moskvou jednat na vysoké úrovni s odkazem na sovětské vojenské akce v Afghánistánu či sestřelení dopravního Boeingu 747 nad Sachalinem. Historicky se tedy o omezení strategických zbraní jednalo i na pozadí vyhrocených vztahů Moskvy a Washingtonu.
Historik Simon Miles ve své knize Enaging the Evil Empire poměrně přesvědčivě ukázal, že právě udržení dialogu mezi supervelmocemi v první polovině osmdesátých let - byť nepříliš medializovaného a na nižší úrovni – výrazně přispělo k rychlému a nečekanému ukončení studené války ve druhé polovině dekády. To bylo pochopitelně vázáno na další okolnosti, především výměnu klíčového muže v Kremlu, bez existujících komunikačních kanálů a témat k dialogu by bylo výrazně komplikovanější.
Není zřejmé, zda Bidenův apel povede k úspěšnému dojednání nového mezinárodního dokumentu (případně prodloužení platnosti stávajícího), který by udržel jaderné zbrojení na uzdě. Úvodní reakce Moskvy byla ostře odmítavá, což však s ohledem na výše popsanou historickou zkušenost nemusí vůbec nic znamenat. Dějiny studené války nicméně ukazují, že americký postup je správný. Neznačí přechod k často zmiňovanému appeasementu ani nelegitimizuje ruskou agresi vůči Ukrajině. Odráží snahu udržet dialog naprosto klíčové oblasti, který se v budoucnu – po proměně podmínek – může stát základem pro zlepšení vztahů s Kremlem, ať již v jeho čele bude kdokoliv.
Přiznejme si, že alternativou k jednání je opětovný závod v jaderném zbrojení po roce 2026. Znamenal by nejen další eskalaci mezinárodního napětí, ale v praxi také enormní a zbytečné investice do apokalyptických arzenálů, které při zachování elementárního pudu sebezáchovy nebudou pro svou destruktivní sílu nikdy nesazeny.
Autor je historik.
Související
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
Jaderné zbraně , Joe Biden , Rusko , USA (Spojené státy americké) , studená válka
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
před 1 hodinou
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 1 hodinou
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 2 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 2 hodinami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 3 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 4 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 4 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 5 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 5 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 6 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 7 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 7 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 8 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 8 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 9 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 9 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 9 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 9 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 10 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.
Zdroj: Radek Novotný