NÁZOR - Poslední zasedání Valného shromáždění OSN řešilo především klimatickou krizi a mnoho diskuzí se zaměřovalo na změny v energetickém a dopravním odvětví, které mají zmírnit potenciální katastrofu, připomínají Jess Fanzoová a Mario Herrero. Profesorka z Johns Hopkins University a vedoucí výzkumu zemědělství a potravin v Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation situaci rozebrali v komentáři pro server The Guardian.
Největší problém? Dobytek
Klimatická aktivistka Greta Thunbergová přijela promluvit na klimatický summit OSN v New Yorku na bezemisní jachtě, aby ukázala, že zaoceánské lety produkují značné množství skleníkových plynů, poukazují vědci. Kvitují, že zpráva zabrala a lidé si začínají stanovovat limit na množství letů, které ročně podniknou.
Agenda summitu ovšem poněkud opomíjela dopad potravinového systému na emise skleníkových plynů a poškozování životního prostředí, kritizují odborníci. Odkazují na poslední studie, které tvrdí, že pokud chce svět řešit klimatickou krizi, musí tento systém radikálně modifikovat.
"Způsob, jakým produkujeme jídlo, způsob, jakým se s jídlem nakládá a pohybuje po světě, a co se jako občané rozhodneme dát si na svůj talíř, jsou pro klimatickou krizi podstatné," pokračují experti. Vysvětlují, že potravinový systém produkuje 21-37 % všech skleníkových plynů a výrazně přispívá k odlesňování, ztrátě biodiverzity a nedostatku vody a je přímo spojen s požáry Amazonského deštného pralesa.
Zřejmě největším problémem je dobytek, který využívá třetinu světové zemědělské plochy a produkuje 15 % světových emisí skleníkových plynů, upozorňují Fanzoová a Herrero. Podotýkají, že za každými dvěma kilogramy hovězího, které zkonzumujeme, se nachází stejný počet skleníkových plynů, jaký připadá na let z New Yorku do Londýna, přičemž průměrný Američan takové množství sní za měsíc.
Červené maso je obecně považováno za co do zdrojů nejnáročnější potravinu na planetě, ale faktory, které určují, zda je jeho produkce udržitelná, jsou složité, konstatují vědci. Deklarují, že produkce masa totiž může být environmentálně přívětivá a efektivní, pokud k ní dochází na málo výnosné půdě, která se nehodí k pěstování plodin či zachytávání uhlíku.
Produkce masa může být také efektivní v intenzivních chovech, kde se dbá na pohodu zvířat, jako je chov vepřů a drůbeže ve volných výbězích, tvrdí Herrero a Fanzoová. Vysvětlují, že chov může být environmentálně šetrný ve chvíli, kdy se zvířata krmí plodinami, které nemůže konzumovat člověk.
Na tom, co jíme, záleží
Spolu s tím jako producenti zavádějí nové technologie, aby zajistili udržitelnost chovu zvířat, musí i jednotlivci měnit své chování, apelují odborníci. Zdůrazňují, že mnoho lidí konzumuje více červeného a zpracovaného masa, než je nutné, navíc za situace, kdy existuje mnoho neznámých ohledně jeho dopadu na zdraví i životní prostředí.
"Konzumace červeného masa na hlavu je od 90. let stejná. Proti tomu vidíme prudký růst konzumace vepřového a drůbežího na hlavu (až o 300 % v posledních 25 letech)," pokračují experti. Připomínají, že rychlý růst světové populace žene poptávku po živočišné potravě a některé země, především ty jihoamerické a sdružené v OECD, mají vysokou míru spotřeby červeného masa, zatímco jiné, například africké a jihoasijské, tohoto masa spotřebovávají málo.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Konzumace červeného masa je nižší v chudých zemích a poslední studie Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu doporučují, aby ti, kdo jedí hodně masa, zvážili polovegetariánskou stravu, poukazují Fanzoová a Herrero. Vysvětlují, že ta se skládá především ze zeleniny a ovoce, celozrnných potravin, luštěnin, ořechů a nesaturovaných olejů, ale zahrnuje i vysoce kvalitní maso, mléčné výrobky a cukry, nicméně v mnohem menší míře, než je běžné v bohatých zemích.
"Jak by se měli zákazníci změnit?" pokládají otázku odborníci. Doporučují, aby se lidé přes den stravovali vegetariánsky a večer si dopřáli menší množství živočišné stravy, dodržovali bezmasá pondělí a přešli na chutnou asijskou kuchyni, která je více založená na rostlinných ingrediencích, případně zkoušeli alternativní zdroje proteinů, například rostlinné burgery.
Důležité je začít u dětí, protože školní strava není ani zdaleka zdravá a udržitelná, konstatují vědci. Nabádají, aby se lidé zajímali, odkud jejich jídlo pochází, kdo jej produkuje a jak, a podporovali ty producenty, jejichž maso má malý environmentální dopad. V případě červeného masa by měli lidé preferovat kvalitu nad kvantitou, jíst více porcovaného než zpracovaného masa a neplýtvat, apelují Herrero a Fanzoová.
Aby svět učinil tuto změnu, je třeba, aby ji vlády a potravinový průmysl usnadnily, deklarují experti. Dodávají, že je nutné investovat do informovanosti o zdraví a prosazovat opatření podporující zdravé stravování, které je dostupné, bezpečné a co je nejdůležitější, chutné.
"Na tom, co jíme, záleží," píšou Fanzoová a Herrera. Nejde podle nich pouze o nás a Zemi, ale také o mladé, kteří minulý týden pochodovali v ulicích za svou budoucnost a právo žít na této planetě.
Související
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Není to jen kvůli počasí. Afrika čelí potravinové krizi, ohrožuje desítky milionů lidí
Klimatické změny , potraviny jídlo , Vědci , Maso
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 1 hodinou
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 1 hodinou
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 2 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 2 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 3 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 3 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 3 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 6 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
Česko v druhé polovině dubna zaskočil návrat zimního počasí, kdy teploty klesaly pod nulu a na horách spadly desítky centimetrů sněhu. V dlouhodobých meteorologických modelech se ale nic nemění. Letošní léto má podle nich být pořádně žhavé.
Zdroj: Jan Hrabě