Na mnoha místech v USA dopadá koronavirus nejvíce na černochy

Statistiky jsou zatím neúplné, jelikož řada místních samospráv nezveřejňuje u nakažených a zemřelých jejich etnický původ. Už jen náznaky z prvních dostupných čísel však donutily některé činitele uvažovat o opatřeních, jež je potřeba přijmout, aby se zabránilo devastaci černošských komunit.

V Chicagu má tmavou pleť asi polovina všech nakažených a 72 procent obětí covid-19, ačkoliv tam černoši tvoří jen necelou třetinu populace. Obdobné údaje hlásí také státy Illinois a Michigan. Až 70 procent všech zemřelých jsou v Louisianě černoši, ačkoliv jich je v tomto jižanském státu jen třetina. Nesoulad platí také v Las Vegas, Severní a Jižní Karolíně či Connecticutu.

Bill de Blasio, starosta New Yorku, který je s více než 4000 úmrtími nejvíce zasaženým městem USA, dnes uvedl, že 34 procent zemřelých na covid-19 patřilo k hispánské, 28 procent k černošské, 27 procent k bělošské a sedm procent k asijské komunitě. Hispánci podle posledního sčítání lidu z roku 2010 tvořili v New Yorku necelých 24 procent obyvatel, Afroameričané přes 25 procenta a běloši více než 33 procent.

"Čím to je, že je komunita Afroameričanů tak moc, mnohonásobně víc (zasažena) než kdokoliv jiný?" zeptal se v úterý na tiskovém brífinku prezident Donald Trump a řekl, že federální úřady za několik dní zveřejní statistiky, které by měly pomoci s tímto fenoménem bojovat.

Pro řadu expertů v oblasti veřejného zdraví však není problém tento úkaz vysvětlit. Podle jejich názoru za ním stojí dlouhotrvající společenské nerovnosti. Černoši v USA častěji než jiná etnika pracují v zaměstnáních, která nelze vykonávat z domova, což je vystavuje většímu riziku nákazy ve veřejné dopravě či v práci. Mnoho černochů také nemá zdravotní pojištění a naopak je u nich větší pravděpodobnost, že mají dlouhodobé zdravotní problémy.

Podle předběžných informací také lékaři lidi tmavé pleti v menší míře posílají na testy na koronavirus a onemocnění se u nich proto častěji zjistí až v pozdější fázi nemoci, kdy už může být na léčbu pozdě. Jejich vyšší úmrtnost může způsobit také zvýšený stres z práce či nedostatek spánku, což může vést k rychlejšímu stárnutí a oslabování imunitního systému.

Experti se často shodují, že současná pandemie zdůrazňuje již existující nerovnosti ve společnosti a jejich dopady na zdraví obyvatel. Ještě před jejím vypuknutí například v Chicagu platilo, že se místní černošští obyvatelé dožívali v průměru 8,8 let méně, než tamní běloši.