Američtí politici musí se musí hluboce zamyslet nad globálními prioritami Spojených států. Myslí si to alespoň známý komentátor Fareed Zakaria. Politolog z think tanku Berggruen Institute v tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Washington Post.
Když ocas vrtí psem
Zakaria čtenářům pokládá otázku, kdy a proč Británie anektovala Súdán. Obratem odpovídá, že se tak stalo v roce 1899 po půldruhé dekádě bojů, kdy proti sobě stáli britští vojáci a súdánské milice hlásící se k charismatickému islámskému vůdci, který se prezentoval jako Mahdí, tedy bohem vyvolený imám, ale Londýn jej považoval za fanatického teroristu.
Historické poučení z těchto přemrštěných imperiálních cílů vztahuje politolog na odchod Spojených států z Afghánistánu. "Mnoho hlasů varuje, že to, co bude následovat, bude nestabilita a nakonec uchopení moci Tálibánem," píše autor komentáře. Dodává, že dle tohoto scénáře se země opět stane základnou terorismu, proto někteří odchod odmítají a prosazují udržování stabilního a přátelsky nakloněného Afghánistánu.
Je pravda, že po 11. září 2001 Spojené státy a nejvyspělejší země světa vynakládají značné úsilí, aby bojovaly s teroristy, sledovaly je a bránily jim ve velkých útocích, přiznává Zakaria. Připouští, že skupiny jako al-Káida či Islámský stát byly díky tomu rozbity a staly se z nich neustále pronásledovaná lokální uskupení.
Ta ovšem operují především v nestabilních zemích jako Afghánistán, Mali a Jemen, což je dle politologa spíše argument pro celosvětový boj s terorismem, nikoliv pro trvalou okupaci jedné konkrétní země. Zakaria se ovšem domnívá, že úvahy, které vedly Spojené státy k okupaci Afghánistánu a Iráku, vycházely právě z imperiální averze vůči nestabilitě.
"V 19. století se Británie obávala, že nestabilita v Súdánu - vyvolávaná především islamistickými teroristy - se bude šířit a ohrozí britský přístup k Suezskému kanálu v Egyptě," vysvětluje politolog. Podotýká, že kanál byl tehdy klíčovou námořní cestou do Indie, která představovala "korunní klenot" britského impéria.
Británie coby globální supervelmoc měla podobné obavy i v jiných částech světa, a tak posílala desetitisíce vojáků do různých válek, anektovala odlehlé provincie v Africe a Asii, včetně Afghánistánu, což ale se ale ukázalo jako obrovské břemeno, rekapituluje Zakaria. Britové podle něj dovolili, aby ocas vrtěl psem.
Paralela se současnými Spojenými státy není pochopitelně stoprocentní, ale Washington je dnes jedinou světovou supervelmocí, poukazuje politolog. Konstatuje, že by bylo nešťastné, pokud by Afghánistán opět ovládl Tálibán, tudíž by Spojené státy měly podporovat kábulskou vládu a spolupracovat s dalšími státy regionu - Čínou, Indií a především Pákistánem - na udržitelné dohodě o rozdělení moci v zemi.
Washington ale nesmí ztrácet ze zřetele, což zřejmě pro Bidenovu administrativu platí, že americká vojska strávila v Afghánistánu dvě desetiletí, přičemž dosáhla toho, čeho se dosáhnout dalo - úspěšně oslabila al-Káidu a zabila Usámu bin Ládina, uvádí Zakaria. Zdůrazňuje však, že Afghánistán ale není klíčový pro pozici Spojených států coby globální mocnosti.
Kennanova poučka
"Největší chyba Británie během jejích imperiálních expedic na přelomu 20. století byla neschopnost rozlišit mezi klíčovými zájmy a těmi okrajovými," tvrdí autor komentáře. Do protikladu staví amerického studenoválečného stratéga George Kennana, jenž upozorňoval, že studená válka se odvíjí od malého počtu mocenských center, kterých na konci 40. let minulého století identifikoval pět - Spojené státy, Británii, Západní Německo, Japonsko a Sovětský svaz.
Kennan soudil, že dokud bude Washington ve vztahu k Moskvě udržovat poměr 4 : 1, ve studené válce zvítězí, a tak prosazoval soustřeďování se na tato mocenská centra, vysvětluje politolog. Zmiňuje Kennanův názor, že je třeba určit, jaké oblasti jsou klíčové, které se musejí bránit vší silou a kde lze naopak takticky ustoupit. Míst toho ale Washington intervenoval všude ve světě, kde hrozilo převzetí moci komunisty, což bylo pošetilé a sebepoškozující, míní Zakaria. Deklaruje, že strategie musí vycházet ze zájmů, nikoliv instinktivní reakci na jakoukoliv hrozbu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Henry Kissinger, který byl podobně jako Kennan realistou, choval z akademického pohledu skepsi vůči vietnamské válce, ale jako člen Nixonovy administrativy tvrdě podporoval pokračování této války při souběžném jednání o stažení amerických vojáků, připomíná politolog. Zmiňuje, že v soukromých rozhovorech s prezidentem nicméně Kissinger odmítal logiku, která vedla k americké intervenci - podle Kissingera nebylo podstatné, pokud Jižní Vietnam padne, a předpokládal, že americké veřejnosti to bude "ukradené", stane-li se tak až po odchodu amerických vojsk.
Jižní Vietnam skutečně padl, což vedlo k humanitární tragédii, která ale z dlouhodobého hlediska Spojené státy neparalyzovala, vyzdvihuje Zakaria. Připomíná, že jen pár dalších asijských států se ocitlo pod vládou komunistů, deset let po obsazení Saigonu již Reaganova administrativa jednala se Sovětským svazem z pozice síly a v roce 1989 padla berlínská zeď.
"Klíčový důvod pro zhroucení moskevského impéria byla pochopitelně jeho intervence v Afghánistánu, která vykrvila Sovětský svaz a oslabila jeho odhodlání," píše politolog. Shrnuje, že Sověti se v Afghánistánu angažovali z povědomě známých důvodů - povstalectví, vnitřního rozdělení země a strachu z nestability. Z toho Zakaria vyvozuje, že Kreml se tehdy měl řídit Kennanovou moudrou radou, což nyní platí také pro Spojené státy.
Související
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
USA (Spojené státy americké) , Afghanistán , Velká Británie , kolonialismus
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák