Co přijde po pandemii? Diplomat s politologem mluví o velké změně

NÁZOR - Koronavirová krize v následujících měsících v jistý moment odezní, věří bývalý americký diplomat Robert Blackwill a politolog Thomas Wright z think tanku Brookings Intitution. V komentáři pro server National Interest naznačují, že pozornost se následně přesune k tomu, zda mezinárodní společenství využije tento bolestivý moment k formování lepší budoucnosti.

Světový řád je vzácný

Wright a Blackwill takovou možnost nevylučují, ale soudí, že nejprve je nutné si uvědomit, že dosavadní světový řád je u konce a jen tak se neobnoví. "Světový řád je vzácností. Objevuje se pouze tehdy, když panuje vzájemné pochopení mezi velmocemi ohledně toho, na čem se zakládá legitimní jednání a jak vynucovat pravidla, pokud jsou porušována," dodávají autoři komentáře.

Uvedené momenty nastaly v roce 1648, kdy se evropské mocnosti dohodly, že budou vzájemně respektovat svou suverenitu, a následně po napoleonských válkách, kdy se mocnosti domluvily, že budou čelit revolucím a společně konzultovat mezinárodní krize, nastiňují ex-diplomat a politolog. Dodávají, že naposledy se náznak světového řádu objevil v 90. letech a první dekádě aktuálního století, kdy se američtí spojenci v Evropě a Asii, budoucí američtí rivalové Rusko a Čína, stejně jako nezúčastněné mocnosti Brazílie a Indie v zásadě poddali mezinárodnímu řádu v čele se Spojenými státy.

Uvedení aktéři tehdy respektovali nové prvky jako humanitární intervence a nesnažili se mařit americké plány za pomoci síly, a to ani v případě svého nesouhlasu, jako například při invazi do Iráku v roce 2003 nebo při rozšiřování NATO, vysvětlují Blackwill a Wright. Konstatují, že mnozí Američané si tehdy mysleli, že všechny velmoci se nakonec stanou odpovědnými činiteli společného liberálního řádu.

"Naneštěstí to byla iluze," pokračují vysloužilý diplomat s politologem. Poukazují, že klíčovou hnací silou tohoto řádu totiž nebyla spokojenost zbytku světa s vůdčí rolí Spojených států, ale nezpochybnitelný fakt, že Washington měl více síly než jeho protivníci.

Toto období nyní skončilo a američtí rivalové jako Čína a Rusko se uchylují k většímu autoritářství, sílí, získávají více strategických možností a spolu s tím rostou jejich ambice, deklarují Blackwill a Wright. Připomínají, že Peking i Moskva si budují vlastní sféry vlivu, přičemž tento trend probíhá zhruba od roku 2016 a zrychluje.

Čínský režim je stále represivnější a více totalitní, k čemuž využívá nové technologie, upozorňují někdejší diplomat a politolog. Varují, že Peking vystupuje proti liberálním normám i na mezinárodní scéně a za pomoci geoekonomického nátlaku se snaží zlomit menší mocnosti.

Rusko se zase drze vměšuje do vnitřní politiky Spojených států i Evropské unie a stojí v čele snah zpochybnit principy Washingtonem vedeného světového řádu, kritizují autoři komentáře. Domnívají se, že tyto změny značí konec krátkého období existence takového řádu, který se zřejmě v následujících desetiletích jen tak nevrátí.

Příprava nejen na další pandemii     

"Existuje jen malá šance jakéhokoliv porozumění mezi Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Evropskou unií a Japonskem ohledně toho, co zakládá legitimní jednání či jak vynucovat pravidla, pokud jsou porušována," pokračují Blackwill a Wright. To je podle nich podtrženo skutečností, že koronavirus je vedle studené války největší výzva pro Spojenými státy vedený řád od druhé světové války.

Před příštím americkým prezidentem tak leží úkol oživit americkou vůdčí roli svobodné společnosti a zlepšit řád, který Spojené státy nabízejí nejen svým občanům, deklarují vysloužilý diplomat s politologem. To podle nich neznamená pouze zlepšení situace ve Spojených státech, ale také efektivnější a chytřejší využívání diplomatických pák na mezinárodní scéně, překonání zastaralého bezpečnostního prismatu a navýšení ambicí ve vztahu k Evropě i prohloubení vztahů s asijskými demokraciemi.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jde také o zastavení posunu mocenské rovnováhy ve prospěch Číny, tedy soupeření s Pekingem při vytýčení oblastí společné spolupráce a společných problémů, domnívají se Blackwill a Wright. Dodávají, že v rámci této strategie by měly Spojené státy omezit své angažmá na Blízkém východě a být tvrdší na své autoritářské spojence.

Za nejdůležitější ovšem autoři komentáře pokládají vytvoření mezinárodní koalice k ukončení koronavirové krize a formování doby po pandemii. Příští americká administrativa by tak měla podnítit společnou mezinárodní akci k výrobě vakcíny a léků, koordinovat obnovu jednotlivých ekonomik, aby posílily vzájemně výhodnou globální ekonomiku, pomoci rozvojovým zemím, které koronavirus oslabuje výrazně více, stejně jako reformovat světové instituce a světovou infrastrukturu, míní Blackwill s Wrightem. Dodávají, že tak budeme lépe připraveni na další pandemii i obecné mezinárodní výzvy.

Související

Hackeři, ilustrační foto.

Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě

Čína je podle informací Sky News zodpovědná za hackerský útok, při němž došlo k nabourání počítačového systému britského ministerstva obrany a úniku personálních údajů zaměstnanců úřadu. Vláda má v úterý o incidentu informovat poslance. Věc vyšla najevo v době, kdy je čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě v Evropě. 

Více souvisejících

Čína Rusko USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy