NÁZOR - Americký prezident Donald Trump před třemi měsíci náhle stáhl americké vojáky ze severní Sýrie, kteří mimo jiné brzdili íránské snahy o zisk dominantního vlivu v zemi, připomíná politolog a komentátor Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post podotýká, že Trump tehdy tvrdil, že rozhodnutí angažovat se na Blízkém východě bylo jedno z nejhorších v dějinách země.
Stále větší zmatek
Vše se mění jak rychlé písky a Trump minulý týden americké vojenské angažmá v uvedeném regionu dramaticky eskaloval, když nařídil úder na nejdůležitějšího íránského vojenského velitele a vyslání dalších vojáků, konstatuje Zakaria. Pokládá otázku, zda tato blízkovýchodní politika dává vůbec smysl.
"Je to stále zmatenější," píše politolog. Upozorňuje, že v době, kdy Trump rychle stahoval jednotky z oblasti, kterou nazval "krví nasáklé písky", vyslal další 3 tisíce vojáků do Saúdské Arábie s odkazem, že království za to dobře zaplatí, navíc jen pár týdnů poté obrátil a část amerických vojáků v Sýrii ponechal, údajně kvůli tamním ropným polím.
Jakoby toto samo nebylo dostatečně nejasné, po likvidaci íránského generála Kásima Sulejmáního Trump varoval Teherán, že v případě jakéhokoliv útoku na americké cíle bude čelit "velmi rychlé a velmi tvrdé" odvetě, uvádí komentátor. Dodává, že Írán sice následně zaútočil na dvě irácké základny, kde se nacházejí americké jednotky, ale prezident prakticky nic neučinil a oznámil, že Teherán zjevně "ustupuje".
"Jsem rád, že si Trump vybral deeskalaci, ale to nemění skutečnost, že (prezident) opět obrátil," pokračuje Zakaria. Za problém Trumpovy zahraniční politiky nepovažuje žádnou konkrétní akci - zabití Sulejmáního lze podle něj ospravedlnit jako odvetu za íránské provokace -, ale to, že jeho politika je převážně impulzivní, zbrklá, neplánovaná, nekonsistentní a často vede k chaosu a zmatkům.
Trump se neobtěžoval koordinovat postup s vládou Iráku, na jehož území k likvidaci Sulejmáního došlo, a poté, co tato vláda protestovala a vznesla požadavek, aby američtí vojáci opustili zemi, jí šéf Bílého domu pohrozil sankcemi a případný odchod podmínil vysokou platbou za vybudovanou leteckou základnu, připomíná politolog. Za výsledek Trumpovy politiky, která měla zmenšit vliv Íránu, paradoxně označuje možný odchod amerických sil z Iráku, což bylo ve skutečnosti dlouholetým íránským cílem.
Nejde pouze o Blízký východ
Írán není izolovaný případ, zdůrazňuje Zakaria. Poukazuje, že Trump začal svou politiku vůči Severní Koreji hrozbami "ohněm a zlobou, jaké svět neviděl" a zesměšňováním tamního vůdce Kim Čong-una coby "rakeťáka", ale brzy začal mluvit o své nepokryté slabosti pro Kima a vzájemném "románku".
Šéf Bílého domu dokonce učinil bezprecedentní ústupek v podobě tří osobních setkání s diktátorem, uvádí komentátor. Kritizuje, že Trump stále doufá v dohodu, navzdory všem náznakům, že Kim nemá zájem, udržuje svůj jednostranný "románek" a zlehčuje brutalitu a teror severokorejského režimu, které prakticky nemají obdoby.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Trump sice varoval, že pokud nebude severokorejský kurz zastaven, svět bude čelit katastrofální situaci, přičemž zmiňoval nebezpečí výbuchu v regionu, ale KLDR ve skutečnosti pokračuje ve své cestě, upozorňuje Zakaria. Připomíná, že Kim nedávno slíbil představení nové strategické zbraně, na což Trump prakticky nereagoval a není jasné, zda kvůli svému zděšení, či naopak celkovému optimismu.
"Nebo si vezměme Čínu," pokračuje politolog. Připomíná, že Trump se zaměřil na pochybné čínské obchodní praktiky a slíbil dotlačit zemi ke skutečným reformám - například ukončení či alespoň zmírnění státních dotací pro tamní firmy, upřednostňování místních společností a krádeží duševního vlastnictví - skrze cla, o kterých tvrdil, že zůstanou v platnosti, než bude dosaženo velké dohody o těchto otázkách, ale pak náhle oznámil provizorní úmluvu, která většinu z nich opomíjí.
Zdá se, že ve skutečnosti byla uzavřena známá obchodní dohoda, v rámci které se Peking zavazuje nakupovat více amerického zboží, o níž Čína usilovala od samotného začátku, konstatuje politolog. Dodává, že nyní není jasné, proč vlastně musely Spojené státy nést břemeno cel, které platí američtí spotřebitelé.
"Trump nemá zahraniční politiku. Má sérii instinktů - izolacionismus, unilateralismus, agresivitu - a některé jdou proti sobě," míní Zakaria. Naznačuje, že mnohé z nich se aktivují v momentech, kdy prezident dospěje k názoru, že vypadá slabě a hloupě, načež jsou aplikovány bez konzultací a následně obhajovány kývači, kteří veškeré prezidentovy kroky podporují se severokorejským entusiasmem, bez ohledu na jejich nesourodost.
Spojené státy učinily mnoho zahraničněpolitických chyb, ale v posledních desetiletích se držely v zásadě pečlivého rozhodovacího procesu, který zahrnoval konzultace se spojenci a usiloval o konzistentnost a ucelenost politiky, tvrdí politolog. Dodává, že tato tvrdě budovaná pověst je nyní likvidována v jedné světové oblasti za druhou.
Související
Nebudeme na to sami. NATO i Američané popřeli zprávu, že USA od roku 2027 nebudou bránit Evropu
První evropský stát vrací úder. Po zveřejnění Trumpovy výbušné bezpečnostní strategie označil USA za hrozbu
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Írán , Čína , Severní Korea (KLDR)
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák