NÁZOR - Více než 140 milionů Američanů, kteří letos zúčastnili voleb, hlasovalo na základě osobních rozhodnutí, zdůrazňuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute konstatuje, že nyní je prací komentátorů význam těchto rozhodnutí interpretovat.
Test stranické loajality
"Na nejširší úrovni je férové říct, že hlasování bylo odmítnutím Donalda Trumpa," deklaruje politolog. Připomíná, že v USA prezidenti málokdy nedosáhnou znovuzvolení - stalo se tak jen pětkrát za posledních 125 let - a Trump nejenže zřejmě mandát neobhájí, ale prohraje větším rozdílem, než podlehl Gerald Ford Jimmymu Carterovi po aféře Watergate.
Je zjevné, že Spojené státy zůstávají hluboce rozdělené a i po impeachmentu, pandemii a nejhorší paralýze ekonomiky od velké hospodářské krize volili republikáni i demokraté v drtivé většině svou stranu, upozorňuje Zakaria. Polarizace je podle něj hluboká, zakořeněná a existenční, jednotlivé události či nezaměstnanost ji příliš neovlivňují. Situaci politolog přirovnává ke sportu, kde jsou neúspěchy týmu vnímány jako test loajality fanoušků.
Zklamanější jsou demokrati, protože věřili půjde o volby, které jednoznačně zapudí Trumpa a jemu nakloněné politiky, uvádí autor komentáře. Vysvětluje, že tyto naděje vycházely z úspěchu strany ve volbách v roce 2018 i nedávných průzkumů, které ale byly zjevně podobně nepřesné jako před čtyřmi lety.
Za největší zklamání označuje Zakaria skutečnost, že v roce, kdy se demokrati přihlásili k myšlenkám multikulturalismu a hnutím jako Black Lives Matter, Trump zjevně získal více hlasů příslušníků menšin než jakýkoliv republikán od roku 1960. Současného prezidenta sice volilo jen 12 % černochů, což je ale nejvíce od roku 1996, a navíc až 35 % muslimů, dodává politolog.
"Co se stalo?" táže se Zakaria. Odpovědí je podle něj více, ale za pravdu dává stratégovi Demokratické strany Jamesi Carvillemu, že šlo o ekonomiku. Mnoha příslušníkům menšin totiž se totiž během Trumpova prezidentství ekonomicky dařilo a zjevně šéfa Bílého domu neviní za pandemii koronaviru a s ní spojený hospodářský kolaps, upozorňuje politolog. Dodává, že stejně jako demokraté podporovali karanténu, republikáni požadovali otevírání ekonomiky, tudíž koronavirus mohl v očích některých voličů Trumpovi pomoci.
Přistěhovalci nepřišli jako otroci
Zakaria se ale domnívá, že výsledek odráží pocit, který sám dlouho chová o ideologii multikulturalismu Demokratické strany, která spojuje širokou škálu etnických, rasových a náboženských skupin do jedné "menšiny" a k ní se následně obrací způsobem, který zdaleka neoslovuje všechny.
Hlavní přístup demokratů spočívá v tom, že menšiny čelí hluboké systémové diskriminaci a musí být chráněny aktivními vládními opatřeními na mnoha frontách, vysvětluje politolog. Upozorňuje, že tato myšlenka vychází ze zkušenosti černochů, na které je plně aplikovatelná, jelikož zacházení s černochy je v Americe kruté, mnohdy ničí jejich rodiny a přistupuje k nim jako k podlidem či občanům druhé kategorie.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Zatímco historické, strukturální překážky zanechávají do dnešního dne trvalý otisk na černošské menšině, přistěhovalci - kteří téměř všichni přišli dobrovolně, nikoliv jako otroci - mají zcela jinou zkušenost, vyzdvihuje Zakaria. Podotýká, že sice narážejí na diskriminaci a vyloučení, ale zároveň nalezli zemi, která je celkově vůči cizincům otevřenější a přívětivější než většina jiných.
"To znamená, že ideologie zrozená ze zacházení s Afroameričany bude znít falešně americkým přistěhovalcům a jejich potomkům," píše politolog. Dodává, že pro tuto skupinu není špatný přístup ze strany bílých Američanů jedinou určující zkušeností a projevují se další, například liberální či konzervativní světonázor, pohled na vztah jedince a vlády. Někteří přistěhovalci se navíc snaží asimilovat a distancovat se od nových přistěhovalců a černých, tudíž mnozí z největších dnešních amerických rasistů jsou sami příslušníci menšin, nastiňuje Zakaria.
Také Afroameričané se v pohledu na politiku liší víc, než si mnozí představují, zdůrazňuje autor komentáře. Odkazuje na nedávné průzkumy, z nichž vyplývá, že jen 19 % černochů v USA chce menší přítomnost policie v ulicích, zatímco 61 % je spokojeno s aktuálním stavem a 20 % požaduje dokonce její posílení - slogany nejvyhraněnějších aktivistů jako "Stop financování policie" mohou většinu Afroameričanů naopak odradit.
Zakaria uvádí svou vlastní zkušenost. Když před 39 lety žádal ve Spojených státech o stipendium, nikdy nevyplňoval kolonku formuláře zjišťující etnicitu, pokud nebyla povinná, protože nechtěl těžit z tragédií, které postihly černochy, původní obyvatele Ameriky a další diskriminované menšiny. "Ale především, abych citoval jednoho velkého Američana, jsem vždy chtěl být posuzován podle svých schopností, nikoliv barvy mé pleti," dodává.
Demokratická strana by měla pamatovat, že mnoho příslušníků menšin chce být zkrátka především běžnými Američany, ke kterým se nepřistupuje hůře, ale ani lépe, uzavírá politolog.
Související
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
USA (Spojené státy americké) , černoši , menšiny , Donald Trump
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě