Česko nám udělilo život zachraňující lekci, píše prestižní americký server

Každý, kdo by chtěl jakýmkoliv způsobem zpochybňovat smysluplnost nošení roušek v rámci prevence proti nákaze novým typem koronaviru, se o svém omylu může velice snadno přesvědčit v Praze. Ta tuto povinnost zavedla ihned na začátku pandemie, a to dokonce ještě dřív, než se k tomu odhodlalo celé Česko. Možná právě díky tomu se v ní teď život vrací zcela do normálu.

Všechny pražské obchody, restaurace i kanceláře se otevřely, česká vláda zrušila poslední ze zbývajících protikoronavirových restrikcí týkající se veřejných shromáždění. Ekonomika i obchod opět vzkvétají. Je tedy vidět, že se roušky neosvědčily pouze v Asii, nýbrž i Evropě.

Česko bylo na začátku pandemie první zemí, která s povinností zakrývání úst a dýchacích cest při pohybu mimo bydliště začala. Teprve až později se k němu postupně připojily některé postkomunistické země a nakonec částečně i západní státy. Velká Británie například nedávno nařídila mít zakrytý nos a ústa v obchodech.

Chválou směrem k zemi, kterou si spousta Američanů dodnes plete s Čečenskem, nešetřil Steve Kashkett, Američan žijící v Praze a působící na Anglo-americké univerzitě, ve svém článku pro americký server USA Today. Dodal, že "Česko udělilo Americe v otázce covidu život zachraňující lekci."

Díky včasnému přijetí velmi přísných opatření v rámci boje proti epidemii koronaviru si Pražané mohli užít oslav konce pandemie u 515 metrů dlouhého stolu na Karlově mostě, kde se navečeřelo přes 2000 lidí. Jelikož je epidemiologická situace dobrá, nedodržovali ani dříve známé pravidlo sociálního distancování. Člověk by býval ani nepoznal, že vůbec nějaký virus v Česku je.

"Na začátku dubna jsem jako Američan žijící v Praze popsal ve svém článku pro USA Today, jak se český národ dokázal ze dne na den proměnit. Stal se z něho doslova evropský premiant, nejen co se týče řádného dodržování pravidel. Lidé se dokonce sami zapojili do domácí výroby roušek," řekl Kashkett.

I politici šli příkladem. Sami si nasadili roušky

Kashkett připomíná, že smysl pro disciplínu projevili dokonce i samotní čeští politici, včetně premiéra, ministrů vnitra a zdravotnictví. Ti nejenže vystupovali před televizními kamerami zásadně se zakrytým nosem a ústy, ale dokázali přesvědčit národ o smysluplnosti tohoto opatření, a to pod heslem "Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě."

Lidé podle zástupce univerzity reagovali celkem pozitivně. Z roušek se nakonec stal i jakýsi národní symbol kolektivního boje s pandemií. Během března, dubna a většiny května bylo v pražských ulicích možné spatřit maximálně 10-15 % lidí bez obličejové masky. Jejich nenošení bylo postižitelné pokutou až ve výši 20 tisíc korun.

Stačily pouhé dva týdny od poloviny března, kdy se zavedlo povinné nošení roušek, aby začal počet nových případů koronaviru v Česku klesat. V Praze, která byla původním epicentrem, z něhož se nákaza šířila, spadl už v dubnu denní počet nových infekcí na dvojciferná a často i jednociferná čísla.

Navzdory dvěma lokálním ohniskům ve východních regionech, které mají za následek růst celonárodních čísel, je na tom Praha poměrně dobře. Od začátku dubna je v ní zaznamenáváno v průměru 16 nových případů denně.

Z dnešního hlediska, když už něco o koronaviru víme, lze konstatovat, že se nic neosvědčilo více než plošné nošení obličejových masek. Žádná z dalších restrikcí přijatých českou vládou, včetně lockdownu ekonomiky, zákazu vycházení, uzavření hranic a dodržování sociálních odstupů, se neukázala jako tolik účinná.

Ihned po uvolnění byly česká města a parky opět plné lidí. A Češi, kteří jsou světově známí svojí zálibou k pivu, se opět mohou hromadně scházet a užívat si návratu do starého života se svým oblíbeným nápojem, a to i bez sociálních odstupů, které se v poslední době už moc nedodržují.

Pokud jde o další opatření spočívající v masovém testování lidí a trasování kontaktů nakažených, tak v tomhle směru byla dle Kashketta česká vláda poměrně laxní. Otestovat se mohli všichni, kdo cítili příznaky, ale nikdo k tomu například nenutil asymptomatické případy, kteří by mohli být potenciálními šiřiteli. V samotném počtu provedených testů na milion populace jsou Češi padesátí. Ani zamýšlená inteligentní karanténa se momentálně nesetkává s přílišným úspěchem.

Ze strany českých politiků se dle jeho názoru jednalo o velký hazard. Nikdo si nemohl být jistý, že jenom obličejové masky budou pomyslnou zbraní, který dokáže s covidem-19 zatočit. Nyní je vidět jasné vítězství. Česko se svými 11 miliony obyvatel má momentálně jednu z nejnižších úmrtností na nový typ koronaviru ve srovnání se Spojenými státy, které jsou na tom padesátinásobně hůř.

I tak by ale Praha neměla usínat na vavřínech, jelikož by v důsledku znovuotevřených hranic a přílivu zahraničních turistů mohly vzniknout další ohniska. Nelze vyloučit, že s úplným zrušením restrikcí půjde ruku v ruce obávaná druhá vlna epidemie. Češi si s tím ale podle Američana zatím hlavu nelámou a plnými doušky si užívají postpandemické euforie.

Tři lekce pro Američany

Z pražské zkušenosti vyplývají pole serveru tři důležitá ponaučení pro Američany:

Díky odpovědnému přístupu k nošení roušek lze rychle zastavit nekontrolované šíření koronaviru, a tím pádem se pak i moct rázem vrátit k normálnímu životu, a zbavit se veškerých omezení. Čili jednoduše řečeno schopnost se dočasně vzdát svého pohodlí sklízí své ovoce. Odmítat nosit obličejové masky z politických důvodů je hloupé a navíc škodlivé z hlediska ochrany veřejného zdraví. Vláda, která dokáže v dlouhodobém časovém horizontu předvídat, a která dokáže přimět svůj lid k disciplíně a bezpodmínečnému dodržování opatření spočívajícím v zakrývání nosu a úst, napomáhá všeobecnému dobru. 

"Je smutné, že na druhé straně Atlantiku to tak dlouho trvalo," uzavřel Kashkett. 

Související

Více souvisejících

Česká republika USA (Spojené státy americké) Roušky a respirátory Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy