75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002

Zasedání bude předsedat generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. České ministerstvo zahraničních věcí o tomto zasedání informovalo již v únoru.

"Letos uplyne 25 let od vstupu ČR do NATO a 22 let od pražského summitu, na kterém jsme do Aliance pozvali dalších sedm zemí střední a východní Evropy," připomněl tehdy ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Setkání je podle jeho slov také připomínkou 75. výročí od založení Aliance.

Zároveň zdůraznil, že schůzka bude největší alianční akcí v Česku od summitu v Praze v roce 2002.

Tento rok uplynulo 75 let od podepsání Severoatlantické smlouvy, známé také jako Washingtonská smlouva. Tento historický dokument položil základy pro vznik jedné z nejvýznamnějších mezinárodních organizací kolektivní obrany - Severoatlantické aliance (NATO).

Po skončení druhé světové války se v Evropě dramaticky změnilo politické prostředí. Sovětský svaz po porážce hitlerovského Německa začal posilovat svou moc a svět se začal dělit na dva protichůdné bloky.

Vznik NATO byl reakcí na expanzivní politiku Sovětského svazu po druhé světové válce, zejména v zemích, které osvobodila Rudá armáda. Druhý generální tajemník NATO Paul-Henri Spaak dokonce prohlásil, že sovětskému vůdci Josifu V. Stalinovi by měla být v každé evropské vesnici postavena socha, protože právě díky němu vznikla Severoatlantická aliance.

První výzvu k obraně demokracie vystoupil britský premiér Winston Churchill. Ve svém slavném projevu nazvaném "Opory míru", který přednesl v americkém Fultonu 5. března 1946, vyzval k odporu proti komunistické ideologii. Hlavním bodem jeho projevu byla výzva k vytvoření pevného vojenského spojenectví mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím, které by účinně odolávalo sovětské expanzi.

Již následujícího roku, v důsledku obav ze sovětského zájmu o připojení Řecka a Turecka do své sféry vlivu, vyhlásil americký prezident Harry Truman 12. března 1947 doktrínu, která znamenala začátek formování systému obrany proti komunistické expanzi v Evropě.

O rok později, dne 17. března 1948, vznikl Bruselský pakt, do kterého se zapojilo pět evropských zemí - Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, který zaručoval vzájemnou pomoc v případě ozbrojené agrese v Evropě. Následně vznikla i vojenská struktura tohoto paktu.

Avšak se zhoršující se mezinárodní situací rostla snaha spojenců vytvořit ještě silnější politicko-vojenskou organizaci. A také se zvýšila potřeba zapojit do společné obrany zámořské země, jako jsou Spojené státy a Kanada. Práce na vytvoření smluvních základů pro vznik Severoatlantické aliance se proto intenzivně zrychlily.

Dne 4. dubna 1949 podepsali ministři zahraničních věcí 12 zakládajících států Aliance tzv. Washingtonskou smlouvu, na jejímž základě vznikla nová vojenská organizace - Severoatlantická aliance. Jejím hlavním cílem bylo politickými a vojenskými prostředky zaručit svobodu a bezpečnost svých členů.

Klíčovým prvkem Washingtonské smlouvy je článek 5, který zavazuje smluvní strany k podpoře jakéhokoli členského státu, který je vystaven ozbrojenému útoku. NATO v současnosti čítá 32 členských států, přičemž zakládajícími členy byly Belgie, Dánsko, Francie, Nizozemsko, Island, Kanada, Lucembursko, Norsko, Portugalsko, Spojené království, USA a Itálie.

V následujících letech se aliance rozšířila o další státy, jako je Řecko, Turecko, Německo, Španělsko, Česko, Maďarsko, Polsko a další. NATO se stalo klíčovým hráčem v mezinárodní politice a účinným nástrojem kolektivní obrany a bezpečnosti.