Počet hlášených případů koronaviru po celém světě překročil 5 milionů. Celosvětově tak pandemie zasáhla více jak 187 zemí. Zatímco vědci usilovně pracují na vakcíně, světoví lídři se předhánějí v rychlosti jejího vývoje. Dle expertů by ale právě tento trend, který aktuálně pozorují ve Spojených státech, Číně nebo Indii, mohl ohrozit její globální distribuci.
Co nejrychlejší vývoj a distribuce vakcíny proti koronaviru je pro desítky zemí prioritou. Odborníci se ale obávají, že země jako Spojené státy nebo Čína by svým majetnickým přístupem k vakcíně mohly práci vědců v ostatních zemích znehodnotit. Informovala o tom stanice MSNBC.
Experti tak především varují před zavedením trendu označovaném jako ‘vakcínový nacionalismus‘, přičemž hrozí, že vláda příslušné země, jejíž vědci vakcínu vyvinou první, by se mohla pokusit omezit její distribuci pouze na své občany.
Obavy mnoha odborníků a bývalých vládních úředníků směřují k Bílému domu. ,,Opravdu věříte tomu, že se Trump spokojí s distribuční strategií, ze které v prvé řadě nebude profitovat sama Amerika? Pokud získáte prvenství ve vývoji vakcíny, prioritou číslo jedna určitě nebude její distribuce do zahraničí,“ uvedl bývalý vedoucí imunizačního programu britského ministerstva zdravotnictví, David Salisbury.
O potenciálním nebezpečí vyvolaném nacionalismem okolo vakcíny proti koronaviru debatovali i samotní lídři jednotlivých zemí na virtuálním summitu Evropské Unie minulý týden. Summitu se zúčastnily nejen desítky zemí z celého světa, ale i nadace jako Nadace Billa a Melindy Gatesových, které výzkum podporují.
Po několika odstávkách a výpadcích dodávek ochranných pomůcek mezi státy v době pandemie na summitu mezi jednotlivými lídry panovala shoda. Všichni zúčastnění se zavázali k zajištění dostupnosti vakcíny, a to pro všechny bez rozdílu.
Summitu se však nezúčastnily Spojené státy. Prezident Trump osobní pozvání odmítl, účastí na konferenci nepověřil ani nikoho ze sněmovních poslanců. Postoj amerického prezidenta ale nikoho příliš nepřekvapil. Sám Trump už kdysi EU označil za ekonomického soka, odmítavě se postavil i k myšlence globalizace.
Trump sice ještě v březnu prohlásil, že pro něj není rozhodující, která země vakcínu vyvine první, přičemž vyzdvihl spolupráci mezi Spojenými státy, Austrálií a Británií. Z prohlášení Ministerstva zdravotnictví Spojených států ale vyplývá, že vláda hodlá vyvinout co největší úsilí, aby pro své občany lék zajistila nejpozději do začátku roku 2021.
Další z diskutovaných světových lídrů, Čína, se na rozdíl od Spojených států summitu zúčastnila, odborníci však v tomto ohledu zůstávají obezřetní. Dle článku uveřejněného deníkem Global Times má Čína totiž s vakcínou postranní úmysly. Autor článku na příklad tvrdí, že se Čína nehodlá spoléhat ve vývoji vakcíny na ostatní země a chce být v tomto ohledu soběstačná.
Videokonference se nezúčastnila ani Indie, která je přitom co se objemu týče největším producentem vakcín na světě. Majitel společnosti Serum Institute of India, Cyrus Poonawalla, už dříve veřejně prohlásil, že pokud se jim podaří vakcínu vyvinout, alespoň zpočátku bude poskytována primárně tamním občanům.
I přes to, že se summit nesl v duchu internacionální spolupráce, zůstává nadále otázkou, zda tyto sliby obstojí v konkurenčním boji na trhu. Minulý týden v rozhovoru pro Bloomberg News uvedla francouzská farmaceutická společnost Sanofi, že přístup k potenciální vakcíně by měly v prvé řadě mít Spojené státy jakožto jeden z předních investorů.
Přitom právě francouzský prezident, Emanuel Macron, během summitu prohlásil, že vakcína náleží všem a ne jen zemi, která ji vyvine. Podobný příslib dostala od farmaceutické společnosti AstraZeneca i Británie.
Naproti tomu generální ředitel firmy Johnson & Johnson uvedl, že v tomto ohledu pro společnost není rozhodující zisk, ale co nejrychlejší distribuce vakcíny, která bude dostupná všem.
Mezi odborníky panuje i nejistota ohledně vakcíny jako takové. Dle jejich názoru samotný vývoj potrvá minimálně rok, další měsíce zabere její testování. Někteří se navíc obávají, že by k vývoji opravdu účinné vakcíny nemuselo dojít vůbec.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák