V čem spočívá záludnost koronaviru? Experti kritizují chystaná opatření

Zkušenost s chřipkou

Chřipka a koronavirus jsou sice odlišné patogeny, avšak předchozí cestovní zákazy, které měly zabránit šíření chřipky, nám mohou mnoho říct o pravděpodobném dopadu aktuálního opatření, upozorňují odborníci. Vysvětlují, že proměnná, která ovlivňuje efektivitu opatření na kontrolu epidemie, je přenositelnost viru, která je zpravidla měřena reprodukčním číslem, neboli R0.

R0 je průměrný počet lidí, kteří se nakazí v jinak nepostižené a neimunizované populaci, uvádějí vědci. Poukazují, že studie sledující účinnost zákazů cestování při omezení šíření chřipky zjistily, že takové opatření má jen omezený efekt a v případě, že virus má reprodukční číslo 1,9 a vyšší, by zákaz cestování musel být velmi přísný - například zrušení 90 % leteckých spojů -, aby měl nějaký dopad.   

I v takovém případě ale restriktivní opatření pouze mírně oddálí šíření nákazy a mají jen malý vliv na rozsah epidemie, konstatují Jamesová a Omer. Upozorňují, že předběžná data ukazují, že koronavirus je přenositelnější než chřipka a jeho R0 je mezi 2,0-3,1, což naznačuje, že zákaz cestování nezabrání rozšíření koronaviru na území USA a i ten nejpřísnější zákaz může vypuknutí nákazy oddálit o pouhých pár týdnů.

"Nejenže zákazy cestování zřejmě budou neefektivní v případě nemocí jako nový koronavirus, ale zákaz bude mít pravděpodobně široký dopad na ekonomiku, společnost a veřejné zdraví," obávají se experti. Podotýkají, že zákaz cestování narušuje ekonomickou aktivitu, potenciálně stigmatizuje konkrétní státní příslušníky a etnické skupiny a může ovlivnit dodávky klíčových léků a zásob potřebných k léčbě těch, kteří trpí koronavirem a dalšími nemocemi.  

Karanténa není řešením

Krom zákazu vstupu cizích státních příslušníků, kteří nedávno cestovali do Číny, na území USA Trumpova administrativa také oznámila, že američtí občané, kteří se vrací z čínské provinci Chu-pej, musí na 14 dní do karantény, připomínají vědci. Podotýkají, že zkušenost s epidemií eboly v letech 2014 a 2015, kdy mnoho amerických států zavedlo karanténu, aby šíření nemoci omezilo, může naznačit možný dopad tohoto opatření.  

Aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy, do karantény míří i lidé, kteří nejsou nemocní a nevykazují žádné symptomy, ale mohli být nemoci vystaveni, nastiňují Omer a Jamesová. Konstatují, že karanténa je efektivní pouze v případě, že nemoc je přenositelná již před vypuknutím příznaků, což není případ eboly, ale podle předběžných závěrů může být případem koronaviru.

"Záleží na tom, jak je karanténa uplatňována," pokračují odborníci. Odkazují na studii Yale University a Americké unie občanských svobod, která se zabývala americkou reakcí na epidemii eboly a zjistila, že mnoho států při zavádění karantény motivoval strach, nikoliv vědecké poznání, což mělo negativní dopady.

Karantény mrhaly prostředky veřejného zdravotnictví, porušovaly americkou ústavu, stigmatizovaly skupiny obyvatel a vedly ke zhoršení psychického stavu u postižených osob, shrnují Omer a Jamesová. Dodávají, že pokud stát omezí svobodu jednotlivce, například právě uvalením karantény, počítá se s tím, že jde o afirmativní službu postiženým osobám, tudíž i oprávněná karanténa by měla probíhat za humánních podmínek, což v případě eboly neplatilo.  

Den před americkým oznámením zákazu cestování Světová zdravotnická organizace varovala konkrétní země, aby takové opatření v tuto chvíli nepřijímaly a místo toho se zaměřily na monitoring a vytvoření plánů na zadržení viru skrze izolaci nakažených osob, sledování jejich kontaktů a uvalení karantény na potenciálně nemocné lidi, apely k důkladnému mytí rukou a především mezinárodní spolupráci, poukazují experti. Připomínají, že podle mnoha studií je nejefektivnějším prostředkem k zadržování epidemie chřipky mnohostranný přístup, který zahrnuje izolaci, sledování kontaktů nakažených a vyhýbání se lidem.

"V době nejistoty a rizika jsou opatření často koncipována na bázi strachu, nikoliv na důkazech," píšou Jamesová a Omer. Varují, že krátkozraká opatření živící paniku veřejnosti mohou mít nezamýšlené dopady, a proto je nejlepším způsobem, jak aktuální šířící se epidemii čelit, právě přístup založený na důkazech.