Dne 19. května 2024 je tomu přesně 115 let, co se narodil Nicholas Winton. Zapsal se do dějin jako zachránce více než šesti stovek židovských dětí, které před druhou světovou válkou nechal odvézt z Československa do Anglie. O svém bohulibém činu nikdy veřejně nemluvil, přišlo se na něj až po mnoha letech náhodou.
Nicholas Winton se narodil dne 19. května roku 1909 v Londýně do rodiny židovského obchodníka německého původu, která v britském hlavním městě žila od roku 1907. Wintonovi nebyli ortodoxními Židy a svou víru nedávali veřejně najevo. Po složení maturitní zkoušky v Londýně Nicholas vyjel za rodinou do Německa, kde sbíral zkušenosti v oblasti bankovnictví u velkých a významných bankovních společností. Ve třicátých letech pak pracoval postupně v několika bankách, během druhé světové války nastoupil do služby u RAF. Zde se ovšem kvůli oční vadě nemohl uplatnit jako pilot (ačkoliv měl pilotní průkaz), a tak se věnoval především administrativním úkolům. Po roce 1945 se Winton vrátil zpět do britské bankovní sféry.
V roce 1938 se Nicholas Winton náhodou dostal do Prahy. A tato náhoda pro něj i stovky dalších lidí byla zásadní. Winton tehdy vůbec neplánoval cestu do Československa, ale chtěl strávit dovolenou ve Švýcarsku. Tou dobou se totiž angažoval v dobrovolnické organizaci nazvané Výbor pro uprchlíky z Československa, která pomáhala ze země utíkat jedincům ohroženým nacistickým režimem. A tak Winton zrušil dovolenou na horách a odjel do Prahy pomoci organizovat transporty uprchlíků.
Nicholas Winton se tehdy zaměřil na záchranu židovských dětí, tedy na skupinu nejohroženější nastupujícím nacistickým režimem. Nechal z Prahy vypravit speciální vlaky, ve Velké Británii sehnal pro děti náhradní rodiny, finanční prostředky, uprchlická víza i zdravotní péči. Tato činnost byla čistě dobrovolnická, tedy vykonávaná zadarmo ve volném čase.
Po několikaměsíční náročné organizaci, která byla navíc kvůli neustálému dohledu gestapa značně riziková, mohl z Prahy vyjet dne 14. března 1939 první vlak. V něm cestovalo pouhých dvacet dětí. Po stovkách pak jely v transportech během června a července. Poslední vlak s dětskými uprchlíky odjel z Prahy na začátku srpna 1939. Plánován byl ještě transport na 1. září 1939, ovšem ten nedojel do cíle a vrátil se zpět do Prahy – začala totiž druhá světová válka. Asi 250 dětí se tehdy nemohlo dostat do bezpečí, což Wintona velmi zdrtilo. Většina z těchto dětí se bohužel nedožila konce války.
Celkem 669 dětí – tolik jich Nicholas Winton zachránil. Nikdy o tom nemluvil, a to ani se svou rodinou. Jeho humanitární činnost na začátku války vyšlo najevo náhodou o mnoho let později. Roku 1988 našla jeho manželka na půdě seznamy dětí v transportech a s tím související úřední dokumenty. O svůj nález se podělila s jednou britskou historičkou a výsledkem bylo dojemné setkání „dětí“ se svým zachráncem v rámci pořadu BBC. O deset let později obdržel Winton státní vyznamenání České republiky, a to Řád Tomáše Garrigua Masaryka od prezidenta Václava Havla. Roku 2002 Wintona britská královna povýšila do šlechtického stavu. V roce 2014, to Winton slavil své 105. narozeniny, mu prezident naší republiky propůjčil nejvyšší státní vyznamenání, tedy Řád Bílého lva. Sir Nicholas Winton zemřel o rok později, dne 1. července 2015 ve věku požehnaných 106 let.
Související
Wintonova socha na hlavním nádraží v Praze je poničená. Policie hledá svědky
Zemřel fyzik Ben Abeles (†95), jedno z Wintonových dětí. Jeho vynález se používá dodnes
Nicholas Winton , historie , židé , děti , II. světová válka
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák