Až uvidíme bílý dým, bude jasno. Kardinálové se chystají k volbě papeže

Ve středu se ve Vatikánu otevřou brány konkláve, které rozhodne o novém papeži pro půdruhé miliardy katolíků po celém světě. Tradiční signál z komína Sixtinské kaple, černý nebo bílý kouř, světu napoví, zda kardinálové dospěli k volbě, nebo zda jednání pokračuje.

Podle informací serveru Politico bylo dosud možné sledovat zákulisní informace o vývoji volby, avšak tento kanál se brzy uzavře. Ve Vatikánu dojde k odpojení mobilního signálu a začne samotná, přísně střežená volba bez vnějšího vlivu.

O novém papeži rozhodne 133 kardinálů, informovala britská stanice BBC. Jak upozorňuje Politico, někteří evropští státníci se pokusili ovlivnit proces ještě před zahájením samotné volby. Francouzský prezident Emmanuel Macron se setkal se čtyřmi francouzskými kardinály, což může naznačovat zájem Paříže o zvolení papeže s francouzským původem. Elysejský palác však jakékoli vměšování výslovně popřel.

Zcela odlišný postup zvolil americký prezident Donald Trump, který nejprve vyjádřil podporu americkému kandidátovi, načež (ne)překvapivě sám navrhl vlastní jméno. Tato iniciativa se okamžitě setkala s ostrou kritikou jak ze strany katolických představitelů, tak nezávislých pozorovatelů.

Italská premiérka Giorgia Meloniová naopak své spolustraníky ze strany Bratři Itálie instruovala k mlčení. Navzdory tomu podle zákulisních informací podporuje kandidáty z Itálie a vymezuje se vůči těm, kteří jí nejsou politicky blízcí.

Zesnulý papež František zanechal odkaz, který jasně deklaroval, že katolická církev nemá být chápána jako prodloužená ruka Západu. Jak uvádí Politico, František jmenoval nebývale vysoký počet kardinálů ze zemí globálního Jihu, čímž posunul těžiště vlivu mimo tradiční evropská a severoamerická centra.

Profesor vatikánské geopolitiky Piero Schiavazzi z římské univerzity připomněl i Františkův vztah k bývalému americkému prezidentovi: „Více než Grónsko nebo Panamský průplav chce Trump zpět církev – se Západem,“ shrnul proměnu vztahů mezi Vatikánem a západními mocnostmi.

Související

Jan Pavel II.

Papež Jan Pavel II. se narodil před 105 lety. Svatořečil mnohé postavy z českých dějin

Dne 18. května letošního roku tomu je přesně 105 let, co se narodil Jan Pavel II., který zastával papežský úřad mezi lety 1978 až 2005 a patřil mezi velmi oblíbené Svaté otce, a to mimo jiné proto, že dodával sílu a naději nejenom věřícím lidem žijícím pod komunistickou nadvládou. Dokonce mu je připisována zásluha na zániku komunistické totality na území střední i východní Evropy. Když v roce 1989 svatořečil Anežku Českou, všichni věřili, že v našich zemích bude konečně dobře. A tak se skutečně stalo: za pár dní vypukla sametová revoluce a totalitní režim padl. Kromě Anežky České papež Jan Pavel II. prohlásil za svaté i další významné postavy z českých dějin.

Více souvisejících

papež Vatikán Církev Papež František Emmanuel Macron Donald Trump Giorgia Meloniová

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlou čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním. Přestože tato ofenziva nedokázala vynutit okamžité příměří, způsobila obrovské a citelné škody v ruské vojenské i civilní logistice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy