Nová fronta studené války: Indicko-pákistánský konflikt jako zástupný boj USA a Číny o vliv v Asii

V posledních letech Indie výrazně mění strukturu svých obranných nákupů a diverzifikuje zbrojní partnery. Za miliardy dolarů pořizuje moderní vojenskou techniku především od Spojených států, Francie a Izraele.

Mezi nejvýznamnější akvizice patří americké bitevní vrtulníky AH-64 Apache, strategické transportní letouny C-17 Globemaster a námořní hlídkové stroje P-8 Poseidon. Od Francie převzala stíhací letouny Dassault Rafale a ve spolupráci s Izraelem posiluje schopnosti v oblasti bezpilotních systémů a radarových technologií.

Současně dochází k útlumu dříve dominantních dovozů z Ruské federace. Ty sice stále představují významný segment výzbroje, ale jejich podíl podle údajů SIPRI klesl z 76 % v roce 2009 na 36 % v roce 2023. Dlouhodobé partnerství se sovětským (a později ruským) obranným průmyslem tak ustupuje tlaku na modernizaci a interoperabilitu se západními spojenci.

Pákistán se mezitím vydal opačným směrem. Po zhoršení vztahů s Washingtonem, především v důsledku ukončení americké přítomnosti v Afghánistánu, zásadně posílil svou vojenskou spolupráci s Čínou. Čínské zbraně dnes tvoří naprostou většinu nově pořizovaného vybavení. Patří sem stíhačky JF-17 Thunder (vyvinuté společně s ČLR), tanky VT-4, dělostřelecké a raketové systémy i obrněné transportéry.

Spojené státy omezily vojenskou pomoc Pákistánu a přestaly ho vnímat jako klíčového partnera v regionu. Naopak Indie se stává pilířem americké indo-pacifické strategie. Jak upozornil The New York Times, právě tyto zbrojní vazby dnes přenášejí soupeření supervelmocí přímo do srdce nejdéle trvajícího konfliktu v jižní Asii. „USA jsou nyní klíčové pro bezpečnostní zájmy Indie, zatímco Čína hraje stále větší roli v Pákistánu,“ shrnul Ashley Tellis z Carnegie Endowment for International Peace.

Americká diplomacie opakovaně podpořila Dillí i v krizových situacích. Po teroristickém útoku v indické části Kašmíru, při němž zemřelo 26 lidí, vyjádřili představitelé Trumpovy administrativy otevřenou podporu indickému postupu. Premiér Nárendra Módí si tuto podporu mohl vyložit jako tichý souhlas se silovou odpovědí.

Naopak Čína se postavila jednoznačně na stranu Islámábádu. Označila Pákistán za „neochvějného přítele a strategického partnera za všech okolností“. „Pokud by v budoucnu došlo k ozbrojenému střetu mezi Indií a Pákistánem, bude to konflikt vedený prostřednictvím platforem USA a Evropy na jedné straně a čínské techniky na straně druhé,“ konstatoval Lyndsey Ford z Observer Research Foundation America. „Bezpečnostní partneři obou zemí se za poslední dekádu zásadně proměnili,“ dodal.