Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie

O pomníku věnovanému mistru Janu Husovi v Praze se začalo hovořit již v roce 1889, a to na podzimním zasedání zemského sněmu. Tam se tehdy horlivě diskutovalo o tom, zda se na jedné z destiček na fasádě Národního muzea má či nemá objevit jméno Jana Husa. Přítomní byli rozděleni na dvě skupiny: příznivce a odpůrce. Ti druzí byli hlasitější, ovšem zastánci se nevzdali a na protest se rozhodli, že Husově památce nevěnují jenom tabulku, ale rovnou monumentální sochu, a to v samém srdci Prahy.

Od záměru k realizaci uplynula dlouhá doba, kterou znovu vyplňovaly spory a vleklé diskuze. Pomník ano, nebo ne? A kde? Na Staroměstském, Betlémském nebo Václavském náměstí? A jak má dílo vlastně vypadat? Katolíci vystoupili rázně proti tomu, aby socha „kacíře Husa“ stála vedle mariánského sloupu Neposkvrněné Panny Marie právě na Staroměstském náměstí. Nicméně na začátku roku 1899 padlo konečné rozhodnutí, že Husův pomník se bude nalézat právě na tomto místě. V soutěži umělců se mezi mnohými vybral návrh sochaře Ladislava Šalouna, se stavbou se s velkou slávou začalo na počátku července roku 1903 s tím předpokladem, že monumentální dílo musí být dokončeno na pětisté výročí Husova upálení, tedy dne 6. července 1915, kdy se plánovaly velké oslavy. Tento původní záměr ovšem nemohl být v úplnosti naplněn, protože se mezitím rozhořela světová válka. 

A během válečného konfliktu nebyla zrovna vhodná chvíle k velkým oslavám, a tak se v den výročí i odhalení sochy sešlo jen pár jedinců v zasedací síni Staroměstské radnice za doprovodu skladeb Kdož jsú boží bojovníci a Kde domov můj s tvrzením, že slavnosti „se odkládají na dobu příhodnější“. Ani po skončení války ale nebyl důvod k oslavám. Na začátku listopadu 1918 totiž skupina demonstrantů zbořila na Staroměstském náměstí mariánský sloup, čímž sice „vyřešila“ dávný, již zmíněný problém mezi katolíky a protestanty, ale nově vznikající československý stát si tím proti sobě poštval Vatikán. Rozhodně se tedy v rámci zachování dobrých diplomatických vztahů nehodilo pořádat okázalé slavnosti u Husova pomníku.

Po více než 70 letech se u pomníku Jana Husa událo něco, co vzbudilo rozruch a pozornost. Dne 2. července roku 1990 (tedy před 35 lety) v odpoledních hodinách u něj vybuchla bomba! Tu někdo podomácku zhotovil z kovové trubky, budíkového strojku, žárovky a baterie, a ve sportovní tašce ji dal na podstavec sochy. Výbuch si vyžádal celkem 18 zraněných osob, z nichž jedna turistka ze zahraničí utrpěla velmi těžká zranění hlavy a přišla o oko. Ihned po explozi se rozjelo policejní vyšetřování. Ověřovalo se, zda se náhodou nejednalo o protest příznivců nedávno padlého komunistického režimu nebo dokonce o teroristický útok. Po třech letech neúspěšného pátrání po pachateli byl případ odložen.