Jermaine Thomas, syn amerického vojáka narozený na vojenské základně ve Frankfurtu v Německu, nikdy nepochyboval, že je Američanem. Jenže před měsícem byl spoutaný na rukou i nohou deportován na Jamajku – do země, kterou nikdy nenavštívil a s níž nemá žádné právní vazby, píše CNN.
Dnes žije v nouzovém přístřešku v jamajském Kingstonu, stovky kilometrů od své rodiny a dětí, po deportaci, která následovala po zatčení kvůli neoprávněnému vstupu na pozemek po vystěhování z bytu. Thomas, který má podle lékařských záznamů schizoafektivní poruchu bipolárního typu, zůstává bez léků, bez práce a bez občanství – v očích světa je totiž bezdomovcem i právně.
Thomas se narodil v roce 1986 v americké vojenské nemocnici v Německu. Jeho otec, naturalizovaný občan USA, sloužil v armádě a opravil vojenské vrtulníky. Podle jeho rodiny nikdy nebylo pochyb o tom, že je Thomas Američan. Rodina se v roce 1989 přestěhovala do USA, ale imigrační dokumenty údajně chybně uvedly jeho národnost jako jamajskou.
V dětství a dospívání žil Thomas na Floridě, ve Virginii i v Texasu. Pracoval v různých profesích, ale čelil i četným problémům se zákonem – od držení drog po krádeže a napadení. Právě kvůli svým trestním záznamům byl v roce 2008 poprvé zadržen imigračními úřady. Nakonec byl propuštěn, ale v roce 2013 obdržel oznámení o zahájení deportačního řízení.
Případ se nakonec dostal až k Nejvyššímu soudu USA, kde jeho právníci tvrdili, že jako syn amerického občana narozený na vojenské základně by měl mít podle 14. dodatku ústavy automaticky americké občanství. Soud však rozhodl, že vojenské základny v zahraničí nejsou považovány za „území USA“ pro účely udělení občanství.
Další možnost – získat občanství po otci – rovněž selhala. V době Thomasova narození jeho otec podle tehdejšího zákona nestrávil na americkém území dostatečný počet let (požadovaných 10, měl jen 9). Pokud by se Thomas narodil o rok později, už by na občanství nárok měl.
Přesto Thomas zůstal v USA, považoval je za svůj jediný domov. Věci se změnily v únoru 2025, kdy byl po vystěhování z bytu v Texasu zatčen kvůli neoprávněnému vstupu na pozemek. Po 30denním trestu byl předán imigračním úřadům. Následně mu bylo oznámeno, že bude deportován – a to na Jamajku, kam ho proti jeho vůli přepravili koncem května.
Podle expertky na uprchlické právo z Michiganské univerzity Betsy Fisher je Thomasův případ klasickým příkladem stateless osoby – člověka, kterého žádný stát nepovažuje za svého občana. V USA žije podle odhadů až 200 000 takových lidí. Situace lidí jako Thomas je extrémně složitá – bez občanství nemají nárok na práci, bydlení, zdravotní péči ani právní ochranu.
Thomas podle svých slov neplánuje požádat o jamajské občanství, i když by na něj mohl mít nárok přes otce. „Celý můj život je v Americe,“ říká. V Kingstonu, kde je sám, hladový a vyčerpaný, čelí jazykové bariéře a právní nejistotě. Rodina ho z USA nemůže navštívit – bojí se, že by se kvůli imigrační politice Donalda Trumpa už nedostali zpět.
Rodina popisuje Thomasovu situaci jako „doživotní trest“ – nemá žádná práva a žije na okraji společnosti. Samotný Thomas říká, že každý den se probouzí s pocitem, že je to jen špatný sen. Nemá přístup k lékům na duševní poruchu a je zcela bez prostředků. Na Jamajce se podle svých slov necítí doma.
Případ podle odborníků ukazuje na právní mezery a kruté důsledky pro lidi, kteří se narodili v „šedé zóně“ amerických imigračních zákonů. Pokusy o legislativní ochranu stateless osob za vlády Joea Bidena byly zrušeny během Trumpovy administrativy. Bez změny zákonů se podobné příběhy budou zřejmě opakovat.
„Jen chci vědět, kdy se vrátím domů,“ uzavírá Jermaine Thomas.
Související
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
USA (Spojené státy americké) , černoši
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestují proti zestátnění ČT a ČRo
před 2 hodinami
WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka
před 3 hodinami
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
před 4 hodinami
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
před 4 hodinami
Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání
před 5 hodinami
Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí
před 6 hodinami
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
před 7 hodinami
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
před 8 hodinami
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
před 8 hodinami
Nebezpečné počasí v Česku. Kromě požárů hrozí i bouřky, mohou být silné
před 8 hodinami
Rusko zřejmě kvůli oslavám Dne vítězství vypnulo v Moskvě a Petrohradu internet
před 9 hodinami
Ještě jsme ani nezačali, varuje Írán USA. Trump hrozí vymazáním z povrchu zemského
před 10 hodinami
Krátkodobé příměří na Ukrajině. Po Putinovi rozhodl i Zelenskyj
před 11 hodinami
Nové napětí v Hormuzském průlivu. Trump zmínil palbu na lodě, Írán reaguje
před 11 hodinami
Hasiči dostali požár v Českém Švýcarsku pod kontrolu. Zásah pokračuje
před 13 hodinami
Předpověď počasí: Co přinese další prodloužený víkend?
včera
Do davu lidí v německém Lipsku vjelo auto. Na místě byli mrtví a zranění
včera
Moskva je před oslavami Dne vítězství každou noc pod ukrajinským útokem
včera
Kdo otrávil dětskou výživu? Podezřelým je rodák ze Slovenska, mohlo jít o osobní mstu
včera
CNN: Putin čelí rostoucí paranoie. Chorobně se bojí atentátu
Ruský prezident Vladimir Putin čelí rostoucí paranoie z možného atentátu nebo vnitrostranického převratu. Podle uniklé zprávy evropských tajných služeb, na kterou se odkazují server Important Stories a stanice CNN, panují v Kremlu od začátku března vážné obavy z úniku citlivých informací a spiknutí uvnitř ruských politických a bezpečnostních elit. Putin se má obávat zejména útoku pomocí dronů, které by mohli zorganizovat lidé z jeho blízkého okolí.
Zdroj: Libor Novák