Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší

Někteří toto rozhodnutí vidí jako zásah do boje Německa s pravicovým extremismem, jiní ho ale oslavují jako důkaz svobody projevu. Časopis je napojen na německou krajně pravicovou stranu AfD, německá kontrarozvědka jej již dříve označila za extremistický. 

Její zpráva z roku 2023 věnuje danému měsíčníku celou stránku. Vydavatel časopisu podle ní tvrdí, že časopis prodá měsíčně 40 000 výtisků. Počet odběratelů kanálu Compact na YouTube byl k 10. červnu 2025 výrazně vyšší – 513 000.

„Compact se sám vnímá jako součást takzvaného hnutí odporu a další aktéři tzv. nové pravice ho také považují za součást této scény,“ uvedla dleserveru DW kontrarozvědka. „Hlavním znakem mnoha publikovaných článků je štvaní proti spolkové vládě a proti současnému politickému systému.“

Zpráva dále uvádí, že Compact udržuje vazby na krajně pravicové extremistické skupiny, jako je například německé Identitářské hnutí (IBD) a regionální východoněmecká strana „Svobodní Sasové“ (Freie Sachsen).

„Je to ústřední mluvčí krajně pravicové extremistické scény,“ uvedla tehdejší ministryně vnitra Nancy Faeserová pro server BBC. „Tento časopis šíří nepopsatelnou nenávist vůči Židům, lidem s migračním původem a naší parlamentní demokracii.“

Faeserová se při snaze o zákaz časopisu silně opírala o německou ústavu. Článek 9, který upravuje svobodu sdružování, říká: „Spolky, jejichž cíle nebo činnosti odporují trestnímu právu nebo jsou zaměřeny proti ústavnímu pořádku nebo myšlence mezinárodního porozumění, jsou zakázány.“

Ačkoliv soudci lipského soudu uznali, že časopis publikuje protiústavní obsah, rozhodli, že tato skutečnost ještě není důvodem k zákazu. Nadnesli také otázku, zda byly při zákazu dostatečně zohledněny svoboda tisku a svoboda projevu. Argumentovali tím, že pojmy jako „remigrace“ a „kult viny“ spadají pod svobodu projevu. To samé podle nich platí i pro konspirační a historicky revizionistické teorie. 

Mnohá tvrzení v Compactu lze podle předsedajícího soudce Inga Krafta považovat za „přehnanou, ale přípustnou kritiku“. „Ústava zaručuje svobodu projevu a svobodu tisku – i vůči nepřátelům ústavy, spoléhá přitom na sílu svobodné společenské debaty,“ uvedl soudce. 

Šéfredaktor časopisu Jürgen Elsässer, bývalý člen radikální levice, nyní krajně pravicový extremista, uvedl, že tento verdikt pomůže i AfD. Pokud nemůže být zakázán jeho časopis, nemůže být zakázána ani strana AfD, prohlásil. „Porazili jsme diktátorské tendence,“ prohlásil po vynesení rozsudku. 

V Německu se nyní uvažuje o zákazu největší opoziční strany AfD právě kvůli jejím krajně pravicovým postojům a extremistickým názorům. AfD a krajně pravicoví aktivisté tvrdí, že jsou umlčováni represivním státem.

Do této debaty se v únoru přimíchal i americký viceprezident JD Vance. Ten na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že hlavní německé politické strany vytlačují AfD a že dochází k nedemokratickému porušování svobody slova. Ve skutečnosti jsou politici AfD běžnou součástí německých televizních diskusí a mají v parlamentu stejná práva k vystupování jako zástupci hlavních stran.