PŮVODNÍ ZPRÁVA | Hrozí jaderná válka? Bacik připodobnil dění v Kašmíru k napětí v Evropě v 90. letech

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty, pokračují v dělostřelecké výměně přes demarkační linii a evakuují civilní obyvatelstvo z ohrožených oblastí. Pákistán ohlásil sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby.

V kontextu stupňující se krize se EuroZprávy.cz obrátily na Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého. Ten připomněl historické pozadí. „Od odtržení Pákistánu od Indie dochází k opakovaným napětím, protože obě strany nedokázaly vyřešit některé zásadní problémy. Některá z nich dosáhla úrovně války, jako například v roce 1999,“ nastínil pro EuroZprávy.cz. 

Napětí podle něj podněcuje také proměna statusu Kašmíru. „Tento cyklus napětí tedy má potenciál vyvolat další napětí,“ dodal. Konflikt označil za strukturální. Indii a Pákistán lze podle něj považovat za „rivalizující“ národy, které „vyvolávají problémy“. „Ať už jde o status Kašmíru nebo jaderné závody. Do jisté míry se to podobá ‚izraelsko-palestinskému problému‘ v této části světa,“ podotkl. 

Bacik však varuje, že dopady přesahují region. „Turecko začalo podporovat Pákistán, což ovlivní vztahy Ankary s Indií,“ uvedl. Nejasná je podle něj i role Izraele. „Spekulujme o tom, co udělá Izrael a jak to může ovlivnit postoj Indie k palestinské otázce. To má obrovský dopad na pákistánskou domácí politiku. Pokud vláda bude působit pasivně, nebude mít ve volbách šanci. V této fázi však musíme počkat na vrchol napětí.“

Na otázku, zda konflikt může přerůst v globální válku, odpověděl poměrně jednoznačně. „Ne. Jak jsem již řekl, jedná se o další krizi v cyklu napětí mezi Indií a Pákistánem. Moje odpověď tedy zní ‚ne‘. Ale každý cyklus může jednoho dne přerušit vzorec a vyústit ve velkou válku. Nejsem si však jistý, zda to bude právě tento,“ upozornil. 

Použití jaderných zbraní podle něj nehrozí. „Ne. Žádná ze stran to nezkusí. Jakýkoli pokus o tento čin by zničil globální legitimitu dané země,“ vysvětlil.

Podle Bacika kořeny problému přesahují samotný Kašmír. „Pákistán se odtrhl od Indie. A toto rozdělení se nikdy nenormalizovalo. Indičtí nacionalisté to stále považují za ‚hřích‘. Pákistánská identita se však v ostré reakci na Indii proměnila. Obávám se, že v tomto případě máme co do činění s něčím silným, co připomíná napětí mezi Srby a Bosňany v 90. letech.“

Co se týče možného zprostředkování mírového řešení konfliktu, Bacik varuje před přehnanými očekáváními. „Indie je vůči Číně skeptická. Vzhledem k tomu, že Indie má s Čínou územní spory, nikdy nedovolí, aby se tento problém stal páka v rukou Číny,“ řekl. 

„Ohledně Íránu si nejsem jistý. Írán je pragmatický, ale jeho globální protizápadní postoj je pro Čínu významnější. Upřímně řečeno, je příliš brzy spekulovat o zprostředkovatelích,“ poznamenal. 

Zmínil však možného amerického aktéra. „Například americký diplomat (viceprezident JD) Vance, jehož manželka má indické kořeny. To by mohlo ovlivnit přístup Ameriky spolu s tradiční dynamikou,“ uzavřel.