Zprávy o UFO a UAP? Toto je názor vědců

"Je to špatná - nebo alespoň předčasná otázka," deklarují autoři komentáře. Vysvětlují, že předtím, než se dostaneme k tomu, čím ony záhadné jevy jsou, se musíme tázat, jak to zjistíme. Tak by podle nich měli do diskuze o UAP vstoupit vědci, kteří v ní dosud absentují. 

Kopparapu a Haqq-Misra přiznávají, že vědecké studie o neidentifikovatelných létajících objektech (UFO) a UAP byly dlouho tabu, což je do značné míry způsobeno nízkým stupněm poznání, který ale v důsledku malého vědeckého zkoumání zaplňují nevědecká tvrzení.

Věda se v posledních desetiletích zaměřovala na mimozemské zkoumání, včetně stop života na jiných planetách, například na Marsu, či technologické stopy, například radiové signály s původem mimo Zemi, nastiňují odborníci. Dodávají, že jde o komplexní, na důkazech založený a náročný výzkum, který propojuje vědce napříč obory a státy.

"To samé by mělo platit pro zkoumání pozorování UAP," nabádají oba vědci. Konstatují, že pokud chceme pochopit, co UAP je, pak do soustředěného úsilí o jeho zkoumání musíme zapojit širokou vědeckou komunitu.

Před mnoha desetiletími přitom nebyl seriózní výzkum UFO nepředstavitelný, upozorňují Kopparapu a Haqq-Misra. Připomínají, že v 60. letech vedlo americké letectvo projekt Modrá kniha, který prověřoval tisíce hlášení UFO z předchozích let.

V roce 1968 ale na popud letectva vznikla zpráva Coloradské univerzity, která probíhající výzkum UFO přezkoumala a deklarovala, že "studium UFO nepřineslo nic...co by přispělo k vědeckému poznání", uvádějí autoři komentáře. Dodávají, že krátce na to byl projekt Modrá kniha zastaven, aniž by došlo k objasnění zhruba 700 z více než 12 tisíc případů.  

Navzdory tomu renomovaní vědci jako astronom Carl Sagan, fyzik James McDonald a astronom Allen Hynek soudí, že UAP je třeba vědecky zkoumat, poukazují oba experti. Připomínají, že právě člen americké akademie věd McDonald provedl pečlivou analýzu několika případů, které projekt Modrá kniha označil za "nevysvětlitelné".  

McDonald představil svůj postup - rozsáhlé rozhovory se svědky, detailní zkoumání jejich pozorování, prověřování radaru a dalších technologií, které by se mohly použít při pozorování - na symposiu Americké asociace pro vědecký pokrok v roce 1969, vysvětlují Kopparapu a Haqq-Misra. Zdůrazňují, že spoléhal na výzkum založený na důkazech a prověření všech dostupných dat, namísto jejich selektivního výběru, přičemž dospěl k závěru, že zpráva Coloradské univerzity byla v mnoha směrech zaujatá a povrchní.

"Nežádá si případ UFO...od vědy víc než pouhé pokrčení rameny?" citují autoři komentáře McDonalda. Apelují, aby stávající otázka ohledně UAP byla rámována velkou mírou aktivního zkoumání, které bude zahrnovat experty z oborů jako je astronomie, meteorologie a fyzika, stejně jako pracovníky obeznámené s vojenskými letouny, dálkovým průzkumem a satelitním pozorováním. 

Účastníci musí být obezřetní vůči jakémukoliv zkratkovitému vysvětlení a za primární cíl si vytýčit sběr dat, například vizuálních, infračervených, radarových a dalších pozorování, která nám nakonec umožní odvodit, čím UAP jsou, uvádějí Kopparapu a Haqq-Misra. Věří, že takový přístup a spoléhání se na tvrdou vědu a recenzní řízení by výrazně odstranil tabu ze standardní vědy.  

Bez rozsáhlých a důvěryhodných dat získaných standardní vědou bude výzkum UAP vždy považován za podivnou disciplínu, přiznávají autoři komentáře. Domnívají se však, že při systematickém shromažďování dat a jejich celkovému zpřístupnění lze uplatnit vědeckou přísnost vůči tomu, co je pozorováno a zdokumentováno. "Nakonec pochopení UAP je vědecký problém. Měli bychom k němu tak přistupovat," apelují oba experti.