Propaganda, zastrašování, to je KLDR! Podívejme se na nukleární program, který odstartoval v 50. letech

Někteří američtí bezpečnostní pracovníci se domnívají, že režim Kim Čong-una může mít nukleární raketu schopnou zasáhnout Spojené státy už do čtyř let. Severokorejský program však začal už v 50. letech, od té doby se na tuto zemi s obavami obrací pohled téměř celého světa.

Severokorejský nukleární program začal v 50. letech 20. století, k jeho nastartování tehdy napomáhal Sovětský svaz. V roce 1969 čínské zpravodajské služby naznačily, že Pchjongjang se pouští do úsilí vyvinout nukleární zbraně.

O pět let později se Severní Korea připojila k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a umožnila mezinárodním pozorovatelům, aby přezkoumala práci severokorejských vědců.

V roce 1985 Pchjongjang podepsal smlouvy nešíření jaderných zbraní (NPT) poté, co mu Rusko poskytlo technologie pro čtyři jaderné reaktory určené k výrobě elektřiny. O pouhý rok později byl uveden do provozu reaktor Jongbjon, který je poháněn uranem a je schopen produkovat plutonium na vojenské účely.

Problémy se objevily už v roce 1993

V roce 1993 Severní Korea opouští NPT poté, co Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) odmítla prozradit podrobnosti svého jaderného vývoje. Rok na to ale Severní Korea s USA podepsaly dohodu, ve které se domluvily na ukončení severokorejského atomového zbrojení výměnou za palivo a úsilí o normalizaci politických a ekonomických vztahů a výstavbu dvou lehkovodních jaderných elektráren jejichž provoz se nedá využít k produkci zbrojního obohaceného uranu. Severní Korea rovněž souhlasila s dodržováním povinností MAAE.

Pchjongjang se však svých závazků dlouho nedržel – v roce 1998 USA tvrdily, že Severní Korea na tajných místech vyvíjí jaderné zbraně. V roce 2002 se objevila informace, že Severní Korea v rozporu s dohodou s USA pracuje na technologii obohacení uranu a plutonia. Severní Korea americkým diplomatům také oznámila, že vlastní jaderné zbraně. O rok později pak Severní Korea opět opustila Smlouvu o nešíření jaderných zbraní.

V srpnu 2003 odmítla země demontáž svých jaderných kapacit. Jednání se zúčastnily Čína, Severní Korea, USA, Jižní Korea, Rusko a Japonsko. Žádost Washingtonu o ukončení jaderného programu ale vyslyšena nebyla. V únoru 2005 Severní Korea veřejně prohlásila, že má jaderné zbraně a odstoupila ze šestistranných rozhovorů, které měly vést k dohodě nešíření jaderných zbraní. V září stejného roku Severní Korea souhlasila s předběžnou dohodou v rámci obnovených šestistranných rozhovorů i s tím, že se zbaví všech existujících jaderných zbraní a výrobních jaderných zařízení, znovu se připojila k NPT a umožnila inspektorům MAAE kontrolu.

KLDR testuje jaderné zbraně už několik let

První severokorejský jaderný test se uskutečnil v říjnu 2006, kdy Pchjongjang odpálil raketu s odhadovanou explozivní silou menší než jedna kilotuna. Oficiální severokorejská agentura, uvedla, že test byl podzemní a úspěšný a že radioaktivita neprosakuje. Jižní Korea specifikovala čas na 10:36 a polohu - blízko města Kilju. Podle odborníku v této oblasti došlo k zemětřesení o síle 4,2 Richterovy stupnice. Druhý test rakety země-vzduch krátkého doletu následoval jen o několik dní později.

V únoru 2013 došlo k třetí jaderné zkoušce a otřesy dosáhly 4,9 stupňů Richterovy stupnice. Nálož bylo oproti předešlé menší, vývoj tak směřoval k možnosti umístění bomby na balistickou raketu. Tu přitom KLDR otestovala v prosinci 2012. KLDR prohlásila, že její jaderný program je namířen proti Spojeným státům.

Satelitní obrázky z dubna 2015 naznačily, že reaktor v Jongbjonu může být restartován. V prosinci 2015 Kim Čong.Un oznámil, že jeho země je připravena odpálit vodíkovou bombu. V lednu 2016 pak KLDR informovala, že úspěšně otestovala vodíkovou bombu a že bude nadále posilovat svůj jaderný program, aby posílila obranu proti nepřátelské politice Spojených států. Zároveň uvedla, že svůj jaderný arzenál použije pouze v případě ohrožení své svrchovanosti a že jej neposkytne nikomu dalšímu. Okolní státy a USA zkoušku považovaly za vážnou hrozbu. Šlo v pořadí o 4 jadernou zkoušku na území KLDR a následné otřesy byly v síle 4,9 až 5,1 stupňů Richterovy škály. Že šlo o test vodíkové bomby zatím nebylo potvrzeno a odborníci jsou skeptičtí.

V září 2016 pak Severní Korea provedla pátý jaderný test, doposud nejsilnější, jihokorejská armáda naměřila zemětřesení o síle 5,3.

Jak poukazuje deník The Telegraph, v případě KLDR nejde jen o raketový program, kterým ohrožuje své sousedy a celé mezinárodního společenství. Navzdory mezinárodním sankcím a faktu, že země jako celek žije v bídě, vyvinula rozsáhlý vojenský arzenál a odborníci varují před kybernetickými hrozbami i možností chemické a biologické války ze strany Pchjongjangu.