NÁZOR – V Náhorním Karabachu, horském regionu na jihu Kavkazu s pouhými 150 tisíci obyvateli, neprobíhá jeden, ale hned několik konfliktů, upozorňuje editorial serveru The Guardian. Renomovaný deník konstatuje, že za poslední týden bojů bylo v oblasti zabito více než sto osob, včetně civilistů, ale komplexnější obraz vykreslují politici a lidé vzdálení tisíce kilometrů.
Tři provázaná bojiště
Prvním konfliktem je hluboký a hořký územní spor mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který má staleté kořeny, nastiňuje britský server. Připomíná, že v době, kdy se zhroutil Sovětský svaz, arménské obyvatelstvo vyhlásilo nezávislost na Ázerbájdžánu, což vedlo k válce, která si vyžádala na 30 tisíc životů a přinesla etnické čistky na obou stranách.
Od příměří z roku 1994 je Náhorní Karabach spravován jako nezávislá enkláva, kterou podporuje Arménie, uvádí The Guardian. Zdůrazňuje, že jeho suverenita nebyla mezinárodně uznána.
„Roky vyjednávání vedených Ruskem, Francií a Spojenými státy nedokázaly problém vyřešit, ani zabránit sporadickému násilí,“ pokračuje prestižní deník. Poukazuje, že vinu za rozpoutání poslední vlny bojů – nejhorší od počátku 90. let - na sebe svalují obě strany, jejichž rétorika je stále agresivnější.
Klíčovým rozdílem je skutečnost, že Turecko, které dříve volalo po mírovém urovnání, se nyní postavilo za Ázerbájdžán a otevřeně jej podporuje, konstatuje editorial. Připomíná, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan nedávno prohlásil, že řešení musí spočívat v odchodu „okupantů“ z oblasti.
Arménie také tvrdí, že turecká stíhačka F-16 sestřelila vojenský letoun její armády, což Ankara popírá, poukazuje britský deník. Vysvětluje, že v Turecku žije velká ázerbájdžánská komunita, navíc střet o Náhorní Karabach zastiňuje další zásadní historický spor – odmítání tureckých představitelů uznat vyvraždění 1,5 milionu Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu.
Erdoğanovo stále siláčtější vystupování na mezinárodní scéně funguje dobře vnitropoliticky a odvádí pozornost od ekonomických problémů Turecka, deklaruje The Guardian. Jižní Kavkaz se podle něj zjevně stává třetím jevištěm mocenského boje mezi Moskvou a Ankarou, jejíž dramatická intervence v Libyi posunula rozložení sil ve prospěch tamní vlády národní shody a odrazila nápor Chalífy Haftara, autoritáře podporovaného mimo jiné Ruskem.
V Libyi nicméně nyní zavládl pat, podobně jako v Sýrii, zdůrazňuje renomovaný server. Poukazuje, že syrští opoziční bojovníci, kteří sehráli klíčovou roli na libyjském bojišti, byli údajně Tureckem najati jako žoldáci a posláni bojovat do Náhorního Karabachu, tudíž se stávají pojítkem mezi třemi uvedenými konflikty.
Zaplatí civilisté
„NATO a EU nabádají k příměří, region je klíčovým plynovým a ropným koridorem,“ pokračuje britský deník. Doplňuje, že vývoj bedlivě sleduje také Írán, kde žije rovněž velká ázerbájdžánská menšina.
Prezidenti Ruska, Francie a Spojených států ve čtvrtek vyzvali k okamžitému ukončení bojů a zahájení rozhovorů bez jakýchkoliv předběžných podmínek, ale Spojené státy mají vlastní problémy a Francie nedisponuje účinnými pákami, uvádí editorial. Vyzdvihuje, že přivést obě strany k jednacímu stolu se ale dříve podařilo Rusku, které má mnoho důvodů, aby tak učinilo znovu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Moskva má spojeneckou smlouvu s Arménií, ale prodává zbraně do Ázerbájdžánu, přičemž mezi oběma zeměmi udržovala úspěšně rovnováhu, připomíná prestižní server. Věří, že není v zájmu Ruska živit problém, který může v dlouhodobém horizontu destabilizovat celý severní Kavkaz, stejně jako není v ruském zájmu rozšiřování tureckého vlivu v regionu.
„Pragmatismus Ankary a Moskvy bránil tomu, aby se složitý mix vzájemných zájmů a rivality vymkl kontrole,“ píše The Guardian. Naznačuje, že Erdoğan zřejmě počítá s tím, že posílí svou pozici, než se opět rozběhnou jednání, ale spolu s tím, jak se věci stále více komplikují, roste i riziko, že se přepočítá. Zaplatí za to každopádně civilisté, ať už v syrském Idlibu či Náhorním Karabachu, uzavírá britský deník.
Související
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu
ázerbájdžán , arménie , Náhorní Karabach , Rusko , Turecko
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 16 minutami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 42 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 1 hodinou
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 2 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 3 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 4 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 5 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 5 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 6 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 6 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 6 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 6 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 7 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 7 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 8 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 8 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 8 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 9 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák