Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje

Pašinjan v posledních týdnech opakovaně naznačoval, že je ochoten vrátit Ázerbájdžánu příslušné vesnice, přestože jsou pro Arménii strategicky důležité, jelikož leží u hlavní arménské silnice vedoucí na sever k hranici s Gruzií, uvedla agentura Reuters.

Baku naopak prohlásilo, že návrat svého území je klíčovou podmínkou pro uzavření formální mírové dohody, která by měla ukončit konflikt o oblast Náhorního Karabachu.

Podle agentur Arménie i Ázerbájdžán nadále kontrolují území, která jsou mezinárodně uznávána jako součást území toho druhého. Pašinjan zároveň zdůraznil, že Ázerbájdžán neplánuje opustit úseky arménské hranice, které se v důsledku konfliktu dostaly pod jeho kontrolu. "Budeme také v pozici požadující strany," uvedl arménský premiér.

Během posledních tří desetiletí došlo k dvěma válečným konfliktům mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach, region mezinárodně uznávaný jako součást Ázerbájdžánu, ale s arménskou většinou obyvatel. Boje v 90. letech si vyžádaly asi 30 000 obětí na životech a skončily vítězstvím Arménů. Nicméně Ázerbájdžán získal několik území během války v roce 2020.

Po bleskové vojenské ofenzivě v září loňského roku Ázerbájdžán převzal plnou kontrolu nad Náhorním Karabachem a většina z asi 120 000 etnických Arménů v regionu uprchla kvůli obavám z ázerbájdžánských represí. Arménie nezasáhla během ázerbájdžánské ofenzívy v Karabachu.

Předchozí válečné konflikty ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, ale dosud nebyla dosažena mírová dohoda. Obě strany prohlásily, že chtějí podepsat formální mírovou dohodu, ale rozhovory uvázly kvůli sporným otázkám týkajícím se vymezení společné hranice, která je uzavřená a na obou stranách je umístěno množství vojáků. V pohraničí dochází opakovaně k ozbrojeným střetům.