Odplata za Hongkong: Čína zavedla sankce proti ochráncům lidských práv v USA

Za podporu extremistických a násilných aktivit v Hongkongu dnes Čína uvalila sankce na několik nevládních organizací sídlících ve Spojených státech. Pozastavila i vstup amerických vojenských lodí a letadel do této čínské poloautonomní provincie. S odkazem na čínské ministerstvo zahraničí to dnes uvedla agentura Reuters. Čína tak reaguje na nový zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu, který v listopadu přijal americký Kongres. Ve městě dnes vyhlásili pětidenní stávku pracovníci v reklamě.

Mluvčí ministerstva Chua Čchun-jing na tiskové konferenci řekla, že Čína zavádí sankce proti "nevládním organizacím, které si v Hongkongu počínaly špatně", a to zejména těm, jež se zabývají lidskými právy.

Kromě Human Rights Watch se má postih týkat také amerického Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti, nevládní organizace Freedom House a Národní nadace pro demokracii. V čem budou sankce spočívat, mluvčí neřekla.

Tyto organizace "nesou určitou odpovědnost za chaos v Hongkongu a měly by být potrestány" za podporu "extremistických a násilných kriminálních činů" tejně jako za "podněcování k separatistickým aktivitám v Hongkongu," řekla mluvčí Chua. Vyzvala také USA, aby napravily své chyby a přestaly se vměšovat do záležitostí Hongkongu. Pohrozila dalšími "nezbytnými akcemi" k zachování stability tohoto území.

Z Hongkongu v posledních týdnech přicházely zprávy o stupňujícím se násilí a srážkách demonstrantů s policisty. Skupiny jako HRW i Freedom House k tomu vydaly několik materiálů, podle nichž je Peking odpovědný za krizi lidských práv v Hongkongu.

V listopadu americký Kongres přijal zákon, který kromě jiného umožňuje uvalit sankce na ty, kdo budou v Hongkongu porušovat lidská práva. Zákon vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstracím v Hongkongu a ukládá také vládě každoročně ověřovat, zda Peking dodržuje zvláštní přístup a poskytuje Hongkongu dostatek autonomie. Peking ostře protestoval a pohrozil protiopatřením.

Mluvčí ministerstva zahraničí dnes dále řekla, že Čína s okamžitou platností pozastavuje povolení americkým vojenským lodím a letadlům, aby využívaly Hongkong.

Jak napsala agentura Reuters, v klidnějších dobách využívaly některé lodě amerického námořnictva Hongkong několikrát ročně, aby posádkám dopřály oddych. Tato tradice byla zahájena ještě před rokem 1997, kdy Británie Hongkong předala Číně, ale zůstala zachována. Poslední americké plavidlo navštívilo Hongkong letos v dubnu.

V provincii dnes v čase oběda (brzy ráno SEČ) zahájilo pětidenní stávku několik stovek pracovníků v reklamě. Chtějí tak podpořit prodemokratické protestní hnutí. Jejich zástupci uvedli, že nebudou chodit do práce, ani vyřizovat pracovní e-maily či hovory. Svůj čas budou věnovat propagaci hnutí, například výrobou plakátů a letáků, řekl agentuře Reuters jeden z účastníků. Ti zároveň vyzvali pracovníky z dalších odvětví, aby se k nim připojili.

Demonstrace v Hongkongu začaly v červnu. Jsou namířeny proti vládě bývalé britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současnosti je spravována podle principu jedna země, dva systémy. Ten má oblasti zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.

Související

Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

Čína sankce Human Rights Watch USA (Spojené státy americké) Hongkong demonstrace v Hongkongu lidská práva

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Exprezident Zeman zůstává v nemocnici. Není jasné, kdy bude z Motola propuštěn

Lékaři v pondělí zhodnotili zdravotní stav exprezidenta Miloše Zemana, který od minulého týdne leží v pražské Fakultní nemocnici Motol, kde podstoupil operaci. Podle nejnovějších informací je při vědomí a spolupracuje s lékaři na rehabilitaci po provedeném zákroku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy