Arménie a Ázerbájdžán se již vzájemně obvinily z "hrubého porušování" nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od dnešního rána. Tento humanitární klid zbraní v Karabachu domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu.
Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí. Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty. Také Ázerbájdžán popřel, že by porušoval příměří.
Obě znepřátelené strany se tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, ale ani ta nedodržovaly.
"Arménská strana klid zbraní přísně dodržuje," napsal arménský premiér Nikol Pašinjan na facebooku podle agentury TASS.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v projevu k národu podle agentury Reuters prohlásil, že Baku chce konflikt o Náhorní Karabach vyřešit politickými i vojenskými prostředky. Ukončení konfliktu znovu podmiňoval odchodem arménských sil z Karabachu.
Arménský předseda vlády později v živém vysílání na facebooku uvedl, že nevěří, že Ázerbájdžán stojí o mírové řešení konfliktu. "Arméni jsou připraveni na vzájemné ústupky, i ty bolestivé, ale nejsou připraveni na kapitulaci Karabachu," pronesl Nikol Pašinjan podle agentury Reuters.
Světové agentury rovněž informovaly o dalším jednání s cílem ukončit současné boje, tentokrát se ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu ve čtvrtek zúčastní v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají Rusko, Francie a USA.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem již desítky let.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let. Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 41 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si boje vyžádaly již skoro 5000 mrtvých.
Kancelář ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana dnes uvedla, že kvůli bojům opustilo své domovy už 90.000 lidí, tedy 60 procent obyvatel enklávy, píše Reuters.
Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.
Související
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci
arménie , ázerbájdžán , Náhorní Karabach , válka
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 50 minutami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 1 hodinou
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 2 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 2 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 3 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 3 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 4 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 5 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 5 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 5 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 6 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 6 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 6 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 7 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 7 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 7 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 7 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 7 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 8 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.
Zdroj: Libor Novák